Lavrov vyzval Kerryho k většímu tlaku na Kyjev

Moskva/Washington - Spojené státy by měly využít svého vlivu na ukrajinské vedení a přimět Kyjev, aby zahájil skutečné snižování napětí na Ukrajině. Uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v telefonátu s americkým protějškem Johnem Kerrym. Kyjev by podle šéfa ruské diplomacie měl zahájit dialog s regiony na jihovýchodě země. Ukrajinské vedení mezitím dalo najevo ochotu řídit se plánem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na vytvoření kulatého stolu, tedy nepřímo i k jednání se zástupci proruské opozice.

Lavrov a Kerry podle ruského ministerstva zahraničí hovořili o společné snaze Ruska, USA, EU a OBSE o ukončení ukrajinské krize. Ruský ministr vyzval Washington, aby využil svého vlivu a přiměl kyjevské představitele „k zahájení skutečného snižování napětí… a vytvoření podmínek pro přímý, rovný dialog s představiteli jihovýchodních regionů“.

Šéf ukrajinské sněmovny Oleksandr Turčynov, který zastává i post hlavy státu, i premiér Arsenij Jaceňuk navrhli ve společném prohlášení zasednutí ke kulatému stolu, u něhož by byly zastoupeny „politické síly a občanské skupiny ze všech ukrajinských regionů“. Setkání by se podle nich mělo uskutečnit pod dohledem mezinárodních zprostředkovatelů. Oba zároveň zopakovali nabídku amnestie pro ty, kteří nemají „krev na rukou“ z bojů na východě země, kde proruské síly pokračují v protikyjevském odporu.

Podle agentury Reuters tak Kyjev přijímá některé zásadní prvky návrhu mírové „cestovní mapy“, kterou ukrajinským lídrům představil šéf OBSE Didier Burkhalter. Plán Burkhalter předjednal ve středu v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Nebezpečná cesta

Kerryho náměstek William Burns předtím kritizoval ruský přístup k Ukrajině jako „nebezpečnou a neodpovědnou cestu“. Podle USA by pro snížení napětí na Ukrajině naopak měla více udělat Moskva. Prezident Vladimir Putin ve středu vybídl separatisty v Luhansku a Doněcku, aby odložili referenda o odtržení od Ukrajiny plánovaná na neděli, a oznámil stažení ruských jednotek od západní ruské hranice. Povstalci však Putinovu výzvu odmítli.

Lavrov dnes o situaci na Ukrajině telefonicky hovořil i se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem. Ruský ministr prohlásil, že Moskva je hluboce znepokojena reakcí Kyjeva na návrhy Ruska a OBSE, podle nichž by ukrajinští představitelé měli zahájit celonárodní dialog. Lavrov tvrdí, že kyjevští představitelé nad tímto návrhem vyjádřili pochybnosti. Ukrajinská armáda v současnosti vede na východě země operaci proti ozbrojeným vzbouřencům, kterou Kyjev nazývá „protiteroristickou akcí“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...