Kyjev/Moskva – Konání ukrajinských prezidentských voleb na východě země je v ohrožení. Kyjevská vláda připustila, že v oblastech kontrolovaných separatisty nedokáže zajistit řádný průběh hlasování. Odštěpená Luhanská oblast se včera prohlásila za lidovou republiku a zvolila si vedení. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu mezitím nařídil vojenským jednotkám u hranic s Ukrajinou návrat do kasáren – reagoval tak na včerejší pokyn prezidenta Vladimira Putina. Podle Kyjeva se ale nic neděje. „Přinejmenším k dnešnímu dni nejsou žádné změny v dislokaci vojsk patrné,“ řekl mluvčí ministerstva zahraničí.
Kyjev: Konání voleb na východě země nedokážeme zajistit
Prezidentské volby se mají na Ukrajině konat už tuto neděli 25. května. Proruští separatisté tvrdí, že se jedná o hlasování v sousedním státě; ve východních regionech, které vyhlásily samostatnost, se tedy konat nebude. Kyjev naproti tomu hovoří o zastrašování místního obyvatelstva a ničení volebních místností. Podle ukrajinské bezpečnostní služby na východě země zahynulo nejméně 24 příslušníků ozbrojených sil.
„Nechceme nikoho klamat. Ale musíme si uvědomit, že na rozlehlém území Doněcké a Luhanské oblasti neexistuje žádný způsob, jak uspořádat volby normálním způsobem. Volební místnosti jsou vykrádány, předsedové komisí unášeni,“ prohlásil ministr vnitra Arsen Avakov.
„Teroristé unesli v poslední době 46 členů volebních komisí. Naloží je do kufru auta, jezdí s nimi dvě až tři hodiny a pak je propustí. I když se jim nic nestane, dokážete si představit, v jakém psychickém stavu jsou,“ popsala Irina Veriginová, gubernátorka Luhanské oblasti.
GALERIE
Proruské milice v Luhansku zdroj: ČTK/AP
Problémy na východě se nicméně netýkají celých regionů, pouze míst ovládaných separatisty. „Problematická jsou města Slavjansk, Doněck a Gorlovka. V ostatních regionech a městech je situace pod kontrolou. Víme, že se budou snažit o narušení voleb. Posílili jsme policejní orgány a nasadíme nové síly na ochranu volebních místností a volebních komisí,“ slíbil gubernátor Doněcké oblasti Sergej Taruta.
Podle Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií FSV UK se nabízí řešení v podobě voličských průkazů. „Lidé si mohou zažádat o voličský průkaz a vycestovat s ním na území, které je pod kontrolou kyjevské vlády, a tam realizovat svoje volební právo. Ale pokud jde o ta území, kde probíhá tzv. protiteroristická operace a kde vláda nemá situaci pod kontrolou, tam se budou svého volebního práva domáhat velice těžko,“ domnívá se Šír.
Na řádný průběh ukrajinských prezidentských voleb bude dohlížet téměř 2 800 mezinárodních pozorovatelů z 19 států. Mezi pozorovateli ze 14 evropských zemí budou i Češi a Slováci. Jan Šír však míní, že komplikace s hlasováním v některých oblastech můžou ohrozit důvěryhodnost voleb jako takových.
„Dnes už je zcela zjevné, že volby neproběhnou na Krymu, ve velké části Donbasu, protiteroristická operace probíhá též na území Charkovské oblasti. Jestli dobře počítám, to je pětina nebo čtvrtina celé Ukrajiny, pokud jde o elektorát. Myslím si, že to je závažný šrám na legitimitě těchto voleb, jakkoli všude mohou proběhnout plus minus způsobem, který odpovídá mezinárodním standardům,“ upozornil Šír ve Studiu ČT24.
Stráž potvrdila snížení vojenské aktivity u hranic, Kyjev tvrdí něco jiného
Zatímco na Ukrajině finišují přípravy před neděleními prezidentskými volbami, ruská armáda se začala stahovat od rusko-ukrajinských hranic – alespoň podle oficiálních vyjádření. Po včerejším rozkazu Vladimira Putina (čtěte víc) vydal ministr obrany Sergej Šojgu vojákům pokyn, aby ukončili manévry a vrátili se zpět do kasáren. Pokles vojenské aktivity v oblasti potvrdila ukrajinská pohraniční stráž, Spojené státy však zůstávají opatrné.
„Zaznamenali jsme rozkaz prezidenta Putina ke stažení vojáků, kteří byli na cvičení u ukrajinských hranic. Vyzvali jsme ruskou armádu, aby se nepodílela na stupňování napětí. Zatím ale nevidíme žádný pohyb,“ sdělil mluvčí Bílého domu Jay Carney. Podobně vidí situaci i Kyjev. „Nechce se věřit, že ruská vojska už prakticky měsíc ignorují rozkazy svého nejvyššího velitele,“ upozornil mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Jevhen Perebyjnis. „V takovém případě by situace byla ještě vážnější, než jsme předpokládali. Pravděpodobnější ale je, že ruské vedení demonstrativně ignoruje normy mezinárodního práva a otevřeně dezinformuje veřejnost,“ dodal.
GALERIE
videogallery_444356
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že na své základny se vracejí vojáci cvičící v Belgorodské, Brjanské a Rostovské oblasti. Rozkaz k návratu vojáků do kasáren přitom vydal Putin už dříve, ale vzápětí začaly u hranic nové manévry.
Šír očekává stažení vojsk i z čistě „provozních“ důvodů. „Vojska tam byla rozmístěna v plné zbroji včetně týlového zabezpečení a tak dále. Nemůžete je tam držet týdny nebo měsíce v nejvyšším stupni bojové pohotovosti, aby nic nedělali. V případě, že by Rusko skutečně nemělo v úmyslu v dohledné době na Ukrajinu vpadnout, tak to stažení je logické už jen z organizačních, technických a logistických důvodů,“ vysvětlil expert.
V příhraničí rozmístila Moskva několik desítek tisíc vojáků, NATO jejich počet odhaduje na 40 000 mužů. Kyjev i Západ obviňují Rusko, že chce armádu využít k intervenci na Ukrajinu, kde proti sobě na východě země již několik týdnů bojují vládní jednotky s proruskými separatisty. Kreml to odmítá, vyhrazuje si ale právo zasáhnout k ochraně krajanů a rusky hovořících obyvatel.