Moskva – Šéf Kremlu Vladimir Putin nařídil vojenským jednotkám u hranic s Ukrajinou, aby se okamžitě stáhly. Měly by ukončit manévry a vrátit se zpátky do svých domovských kasáren. Podle šéfa NATO vydal prezident podobný rozkaz už potřetí, Aliance ale žádné pohyby ruských jednotek nezaznamenala. Rusko chce vztahy s NATO přehodnotit. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova by měly lépe odrážet hluboké rozdíly v názorech na Ukrajinu. Moskva čelí západním sankcím za anexi Krymu.
NATO: Ruští vojáci zůstávají u hranic s Ukrajinou i přes Putinovy rozkazy
Severoatlantická aliance koncem dubna odhadovala, že se u hranic s Ukrajinou nachází téměř 40 tisíc ruských vojáků. Kyjev se proto obával případného ruského vpádu na východ Ukrajiny. Ten částečně ovládají proruští povstalci v Doněcké a Luhanské oblasti.
„V souvislosti s ukončením jarní fáze přípravy vojsk, počítající s jejich přemístěním a odehrávající se zejména na cvičištích v Rostovské, Belgorodské a Brjanské oblasti, prezident Vladimir Putin dal rozkaz ministru obrany Sergeji Šojguovi vrátit jednotky, které se zúčastnily cvičení, do míst stálého rozmístění a pokračovat ve výcviku na nejbližších cvičištích,“ oznámil nyní Kreml. Zatím ale není jasné, jak velkého počtu vojáků se má toto stažení týkat.
Odložte referendum, vyzval separatisty Putin
Rozkaz k návratu vojáků do kasáren vydal Putin už dříve, vzápětí ovšem začala u hranic nová cvičení. „Mrzí mě to, bylo by to důležitým příspěvkem k uklidnění krize,“ podotkl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Aliance podle něj i přes ukončení vojenské i civilní spolupráce s Ruskem zůstává otevřená diplomatickým jednáním. Navrhovala setkání Rady NATO-Rusko na příští týden, ruská strana ale podle Rasmussena na nabídku zatím nereagovala.
Šéf Kremlu současně s nejnovějším rozkazem k návratu do kasáren uvítal „první kontakty mezi Kyjevem a stoupenci federalizace s cílem navázat přímý dialog, kterého by se měly zúčastnit všechny zúčastněné strany“ konfliktu. Vyzval také ukrajinskou vládu, aby okamžitě ukončila „trestnou operaci“ proti separatistům na východě země. V rozhovoru pro čínská média pak kritizoval „běsnění neonacistickch sil“ na Ukrajině, kde „rozpoutaly opravdový teror proti pokojným lidem“.
Vladimír Votápek, analytik mezinárodních vztahů, bývalý diplomat:
„Rusko teď konflikt zamrazí a počká, až Západu dojdou nervy a vrátí se do doby před sankcemi. Na to je Západ poměrně specialista a Rusku odpustí. To je momentální plán Kremlu a EU i USA jsou ochotny na to přistoupit.“
GALERIE
videogallery_444041
Kvůli ukrajinské krizi se NATO rozhodlo pro silnější vojenskou přítomnost v Pobaltí. Vlády pobaltských států a Polsko totiž mají obavy, že by je Rusko mohlo ohrožovat. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen několikrát ujistil Polsko a Pobaltí kolektivní obranou.
Už v polovině dubna rozmístila Aliance své námořní síly v Baltském moři. K zajištění vzdušného prostoru Pobaltí vyslaly svá letadla Británie, Dánsko a Francie. Americké síly na východní hranici NATO zůstanou prakticky nepřetržitě nejméně do konce roku. A NATO už dalo na srozuměnou, že bude muset zvážit trvalé rozmístění svých vojáků ve východní Evropě. Aliance přitom zdůrazňuje, že veškerá opatření jsou obranného charakteru a není jejich účelem Rusko provokovat.
Rasmussen
„Tohle je úplně nová situace v Evropě. Věci jsou méně předvídatelné a více nebezpečné. Pro NATO to má důsledky i do budoucnosti.“
Rasmussen dnes na tiskové konferenci zopakoval potřebu ukončit dlouhodobé snižování výdajů na obranu členských zemí NATO ve chvíli, kdy Rusko každoročně své výdaje ve stejné oblasti o desetinu zvyšuje. „Evropští spojenci musí do obrany více investovat,“ zdůraznil.
Ochlazené, už tak chladné vztahy mezi Aliancí a Ruskem
Lavrov při setkání se svým slovenským protějškem Lajčákem zdůraznil, že Rusko chce přehodnotit vztahy s Aliancí. Podle Libora Dvořáka, komentátora Českého rozhlasu Plus, brala Ruská federace NATO vždy spíše jako rivala. Vztahy nikdy nebyly moc dobré. „Měli bychom si připomenout třeba budování segmentů americké protiraketové obrany, nerealizovaný radar v Brdech. Tyto segmenty by nyní měly být vybudovány v Rumunsku a Polsku, což vnímá Rusko velmi citlivě,“ podotkl Dvořák s tím, že nyní se dá očekávat, že se vztahy ještě zhorší.
USA, Evropská unie i další západní země uvalily na Rusko sankce za anexi Krymu a za podporu separatistů, kteří na východě Ukrajiny povstali proti novému prozápadnímu režimu v Kyjevě. Lajčák nyní poznamenal, že Ukrajina je sousední země jak pro Rusko, tak pro Slovensko. „Máme zájem o zlepšení situace. Jsme přesvědčeni, že toho nelze dosáhnout bez přispění Ruska,“ řekl podle agentury ITAR-TASS slovenský ministr a zdůraznil, že krizi na Ukrajině je nutné vyřešit politickými prostředky, za přispění mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, dialogem ukrajinských sil a s vyšetřením všech násilností.