Pozorovatel na Ukrajině: Volby byly v pořádku, stínem je neúčast na východě

Praha – Ukrajina má za sebou prezidentské volby, ale násilí v Doněcké a Luhanské oblasti pokračuje. Poslanec a člen pozorovatelské mise parlamentního shromáždění OBSE Marek Ženíšek (TOP 09) je přesvědčen, že zvolený prezident Petro Porošenko může situaci vyřešit. Přiznal však, že volby bude vždy kalit neúčast obyvatel vzpurných východoukrajinských regionů. Nestalo se tak ale vinou vlády, konání voleb zabránili sami separatisté. „Snaha separatistů, aby se volby neuskutečnily, byla vedena obavou, že kdyby se volby uskutečnily, že by možná dopadly jinak, než si separatisté představují,“ řekl Ženíšek v Hyde Parku ČT24.

54 minut
Hyde Park ČT24
Zdroj: ČT24

Prezidentské volby, které skončily vítězstvím Petra Porošenka již v prvním kole, kdy získal 54,7 procenta hlasů, mohou být podle Marka Ženíška přelomem v ukrajinské krizi. „I Ruská federace dává najevo, že bude respektovat výsledek,“ poukázal pozorovatel OBSE na postoj země, již považuje za důležitého hybatele událostí. Přes údajnou účast „bojovníků nejenom z Ukrajiny“ ale musí situaci vyřešit samotní Ukrajinci, kteří také stáli u počátku krize. „Předně je to problém samotné Ukrajiny. Říct, že za to může Evropská unie nebo USA, tak předjímám, že za Ukrajinu nese odpovědnost EU, Rusko nebo USA,“ podotkl Marek Ženíšek.

Marek Ženíšek o dalším dění na Ukrajině:

„To, jakým směrem se bude Ukrajina vyvíjet, je především na samotných Ukrajincích. První cíl vidím zajistit bezpečnost, což je úkol pro prezidenta.“

Ženíšek přiznal, že roli Ruska v současné krizi ve východoukrajinských regionech nelze jednoznačně prokázat, je však přesvědčen, že Vladimiru Putinovi vyhovuje nestabilní Ukrajina, která si navíc nezadává s Evropskou unií. Připomněl, že tu vnímá Rusko dlouhodobě jako nepřítele. „Ruská federace již více než deset let má ve svých bezpečnostních koncepcích označen Západ, respektive Evropskou unii a NATO, jako svého nepřítele. Naopak my jsme zase měli za to, že je Ruská federace náš strategický partner,“ poukázal Marek Ženíšek.

OBSE: Volby ukázaly demokratického ducha Ukrajinců

Voleb na Ukrajině se zúčastnil český poslanec po boku kolegů z českého parlamentu a zástupců dalších parlamentů zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v rámci tzv. parlamentního shromáždění. Nebyla to zdaleka jediná taková pozorovatelská mise u voleb, stejně tak zástupci OBSE dohlíželi na průběh voleb například v Maďarsku nebo loňských prezidentských voleb v Česku. Závěr byl v tomto případě jednoznačný – podle OBSE bylo vše v pořádku. „Prezidentské volby ukázaly demokratického ducha Ukrajinců a do značné míry potvrdily demokratické závazky země,“ uvedl vedoucí pozorovatelské mise Joao Sares.

Jeden z českých členů mise přiznal, že ukrajinské prezidentské volby přesto měly jeden stín – neúčast občanů z Luhanské a Doněcké oblasti. „Volby budou mít vždy skvrnu toho, že deset procent obyvatel plus Krym nemohlo volit,“ podotkl Marek Ženíšek. Dodal však, že jejich konání v obou regionech zabránili sami vzbouřenci. „Snaha separatistů, aby se volby neuskutečnily, byla vedena obavou, že kdyby se volby uskutečnily, že by možná dopadly jinak, než si separatisté představují,“ je přesvědčen Ženíšek. Upozornil, že na Krym se pozorovatelé OBSE vydat ani nemohli, protože se proti tomu postavilo Rusko – bez jeho podpory by přitom pozorovatelská mise vůbec nemohla proběhnout.

Jak probíhá pozorování voleb

Po předchozím setkání s kandidáty a také zástupci médií a veřejnosti zamířili pozorovatelé ještě před zahájením voleb do náhodně zvolené volební místnosti v oblasti, které dvoučlenným či tříčlenným pozorovatelským skupinám přidělila komise OBSE. Na místě zkontrolovali zástupci organizace, zda je vše připraveno, nikdo nemanipuloval s volebními lístky a také, zda je volební urna prázdná a řádně zapečetěná. V průběhu volebního dne potom komisaři zkontrolovali i další volební místnosti ve své oblasti, nakonec se v další náhodně vybrané místnosti zúčastnili i sčítání hlasů. „Skupince, kde jsem byl, se podařilo za den od rána asi třináct volebních místností,“ poznamenal český člen mise OBSE. Své poznatky vyplňovali pozorovatelé do formulářů, které potom organizace vyhodnotila.

Petro Porošenko
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Volby ukázaly i na okrajovou pozici extremistů

Lidé, s nimiž mohl Ženíšek – který se pohyboval v okolí Kyjeva – během voleb promluvit, považovali volby za významné. „Uvědomují si, že je to mezník v jejich novodobých dějinách,“ uvedl český poslanec.

Jak ale upozornil, v Kyjevě procházel i táborem Majdanu. Protestní hnutí totiž neskončilo pádem Viktora Janukovyče, ale ani zvolením Petra Porošenka. Sami účastníci protestů, kteří na náměstí Svobody zůstávají, podle Ženíška chtějí počkat ještě nejméně do parlamentních voleb. „Je to memento a pojistka toho, aby se to nezvrhlo,“ podotkl.

Že by v ukrajinské společnosti a politice hrála roli ultrapravicová uskupení, potom Ženíšek odmítl: „Volby, které se uskutečnily, ukázaly, že ti, kteří byli označováni jako ultrapravičáci – například Pravý sektor – ve volbách naprosto propadli.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 16 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...