Islamistům v Nigérii uprchlo 63 unesených dívek

Maiduguri - Ze spárů islamistů v Nigérii uprchlo 63 z 68 unesených žen a dívek. Islamisté ženy zajali v červnu na severovýchodě nigerijského státu Borno při sérii útoků připisovaných radikální skupině Boko Haram.

Nahrávám video
Boko Haram utekly desítky dívek
Zdroj: ČT24

„Provedly odvážný čin, když je jejich věznitelé opustili, aby se věnovali jiné operaci,“ uvedl zástupce milicí státu Borno, které úzce spolupracují s místní policií. Jiný zdroj upřesnil, že ženy uprchly v pátek večer, kdy vedla armáda proti islamistům bojovou operaci, která stála život více než 50 extremistů.

Členové hnutí Boko Haram rozpoutali v posledních letech na severovýchodě Nigérie rozsáhlou vlnu násilí s cílem ustavit v oblasti islámský stát. Podle zprávy Norské rady pro uprchlíky zabili jen za letošní rok asi 3 300 lidí. Rada bezpečnosti OSN koncem května zařadila milice Boko Haram na seznam teroristických organizací.

Boko Haram
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

V polovině dubna hnutí uneslo více než 300 školaček z gymnázia v Chiboku na severu země. O měsíc později se islamsté zmocnili dalších jedenácti dívek z vesnic Warabe a Wala. Nejméně 53 dívkám se podařilo začátkem května ze zajetí uniknout. Únosci dali najevo, že unesené hodlají buď prodat na černém trhu s otroky, anebo využívat jako sexuální otrokyně.

Na podporu dívek proběhla už řada demonstrací. Pod heslem Bring Back Our Girls (Vraťte nám naše dívky) vyjádřily svou podporu také tisíce lidí po celém světě, mimo jiné americká první dáma Michelle Obamová, herečka Angelina Jolie nebo šestnáctiletá pákistánská bojovnice za právo žen na vzdělání Malala Júsufzaiová.

Islamisté z Boko Haram už vyslali jasný vzkaz, že budou útočit i na další školy. Chlapce pobijí a dívky unesou. „Začalo to jako fámy, ale pak islamisté vyvěsili dopis na internet. Jsou odhodlaní zlikvidovat tolik mladých, kolik dokáží,“ podotkl ředitel Technické školy Sv. Jana Adenigba Sola.

Nečinnost vlády - záměrná, nebo ne?

Školy, tedy zdroj vzdělání, jsou islamistům trnem v oku. Navíc vědí, kde a kdy útočit. Policie nedávno zadržela trojici žen, které sháněly bojovníkům Boko Haram nevěsty a tipovaly další cíle. „Federální vláda nijak nedokázala, že by se snažila dostat dívky zpět. Za dva měsíce neudělala vůbec nic,“ myslí si předseda Asociace rodičů a učitelů Dunoma Chibok.

Vláda se ale brání, že rozhodně nesedí se založenýma rukama. Příliš uspěchaná akce by podle ní mohla stát unesené dívky život. „Nemůžeme se chovat jako slon v porcelánu. Jde tu o životy rukojmích a to je nebezpečná situace,“ konstatoval vládní zmocněnec pro severovýchod Nigérie Soji Adelaja.

Stále častěji se ale ozývají hlasy, že zkorumpované úřady mají na Boko Haram kontakty a pomáhají islamistům prát špinavé peníze. „Musela by být politická vůle. A museli by odhalit všechny, kdo jsou do toho zapojení. I s následky. Otázkou ale je, jestli je na to vláda připravená,“ poznamenal právník Waháb Shitt.

Zatímco vláda vyčkává, Boko Haram o sobě stále dává vědět. Jen za poslední týden si jeho přepady a útoky sebevražedných atentátníků vyžádaly víc než stovku životů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 22 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 26 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...