Kyjev – Se sankcemi se doslova roztrhl pytel. Jako poslední se přidala ukrajinská vláda, která navrhla uvalit postihy na 172 občanů nejen Ruské federace a 65 ruských firem, které údajně „financují terorismus“. Premiér Arsenij Jaceňuk nevyloučil, že by se restrikce mohly dotknout i přepravy ruského plynu do Evropy. Podle ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) by se takové opatření Česka nedotklo. V případě ropy by ale byla situace složitější. Na to upozornil i ruský provozovatel ropovodů Transněfť.
Ukrajina vytáhla těžký kalibr: Její sankce by se mohly dotknout i plynu
Postihy se mají týkat institucí a lidí, kteří podporovali připojení Krymu k Rusku nebo se podle Kyjeva podílejí na financování aktivit proruských povstalců na východě Ukrajiny. Osobám na seznamu hříšníků může být kupříkladu zakázán vstup na Ukrajinu. V narážce na svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, který se uchýlil do Ruska, Jaceňuk dodal, že na seznamu se mohou objevit i uprchlé osoby.
Sankce proti firmám pak mohou podle Jaceňuka zahrnovat zmrazení aktiv, zákaz přepravy různých druhů zboží či zrušení licencí. Na otázku, zda by mohly zasáhnout také dodávky ruského plynu či ropy přes ukrajinské území, Jaceňuk odpověděl, že sankce mohou zastavit „všechny typy tranzitu od přeletů letadel až po přepravu nerostných zdrojů“. Zastavení tranzitu přitom může být „částečné i úplné“.
Českým státem ovládaná společnost Mero, která vlastní a provozuje českou část ropovodu Družba vedoucího do ČR přes Ukrajinu, citovala ze zprávy ukrajinského přepravce ropy Ukrtransnafta – podle něj se na Ukrajině nechystá zákon, který by měl přepravu ruské ropy přes Ukrajinu omezovat.
Barel ropy zdraží o deset dolarů, odhadl Transněfť
Firma Transněfť, která má v Rusku monopol na provozování ropovodů, již upozornila, že přesměrování tras kvůli ukrajinskému embargu by způsobilo evropským odběratelům dodatečné náklady. Nejvíce by si prý připlatili obyvatelé Česka a Slovenska, asi deset dolarů (207 korun) na jednom barelu ropy. Do těchto dvou zemí a do Maďarska totiž míří 8 až 9 milionů tun ropy z celkových 14 milionů tun, které každý rok přes Ukrajinou protečou.
„Budou to sankce proti Maďarsku, České republice a Slovensku,“ shrnul Transněfť, která podle svého vyjádření nebude mít problém vést ropu jinými trasami. Místo ukrajinského ropovodu Družba se nabízí třeba její severní větev na území Běloruska.
GALERIE
videogallery_463049
Komplikace připustil i šéf resortu průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), když označil přerušení dodávek ropy jako větší problém než zastavení plynu. „Jak už jsem několikrát zdůraznil, díky tomu, že existují plynovody Nord Stream, OPAL a Gazela, je Česká republika schopná importovat ruský plyn jinými cestami než tranzitem přes Ukrajinu,“ vysvětlil ministr. „V případě ropy je situace složitější, nicméně i to už se vyzkoušelo. Potřebujeme ruskou ropu kvůli struktuře našich rafinerií. Je možné ji dovážet tankery do Terstu a poté ropovodem do ČR. Ale samozřejmě lepší by bylo, kdyby fungoval ropovod Družba,“ řekl Mládek.
Český Energetický regulační úřad v této souvislosti informoval, že kvůli hrozbě energetické krize bude obchodníkům s plynem kontrolovat jejich zásoby. Chce tak zjistit, zda mají pro případ jakékoliv výjimečné události dostatek suroviny pro zásobování tuzemských zákazníků.
PLYN
- Česká republika odebírá z Ruska asi 75 % plynu, který spotřebuje. Většina suroviny k nám proudí přes Ukrajinu a Slovensko.
- V zásobnících zemního plynu drží Česko 3,6 miliardy metrů krychlových, což odpovídá 43 % roční spotřeby. V jiných evropských zemích je poměr výrazně nižší.
ROPA
- Ruská ropa teče do Česka ropovodem Družba, loni jí přitekly 4 miliony tun.
- Česko však odebírá ropu i z dalších zdrojů, zejména ropovodem IKL z německého Ingolstadtu. Ten k nám loni dopravil 2,6 milionu tun ropy, která pocházela především z Kaspické oblasti, Blízkého východu a severní Afriky.
- V zásobnících udržuje Správa státních hmotných rezerv zhruba 1 milion tun ropy.
Odborník na energetiku Jiří Gavor považuje úvahy o omezování přepravy ropy a plynu za „z ekonomického hlediska naprosto nesmyslné“. „Jsou to silácké řeči. Celá ta výhrůžka sankcemi v oblasti transportu ropy a zemního plynu je naprosto kontraproduktivní. Ukrajina škodí sama sobě a pochybuji, že k tomuto kroku přistoupí,“ řekl v rozhovoru pro ČT Gavor.
Ukrajinský parlament by měl sankce schválit příští týden
Jaceňuk doufá, že nové restrikce by mohly zkomplikovat modernizaci ruské armády. Rusko už od sovětské éry spolupracovalo s ukrajinskými podniky při výrobě raketové a letecké techniky, plavidel a těžkých zbraní. Premiér předpokládá, že parlament schválí příští úterý zákony, které navrhovaná opatření legalizují.
Kreml poslední ukrajinské kroky kritizoval. „Sankční seznam je jen opatřením, které má Západu dokázat, že Ukrajina je na jeho straně,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí s tím, že země nenechá tyto postihy bez odpovědi.
„Ukrajina je aktuálně v poměrně složité hospodářské situaci, proto si pravděpodobně nebude moci dovolit nějakou plošnou blokádu ruského zboží nebo surovin,“ podotkl zpravodaj ČT v Kyjevě Josef Pazderka. Škody na ukrajinské straně ministerský předseda Jaceňuk vyčíslil na sedm miliard dolarů (přes 145 miliard korun).
Vladimir Putin
Oznámení Kyjeva přichází den poté, co ruská vláda vyhlásila roční embargo na dovoz potravinářských výrobků ze západních zemí. Rusko se kromě toho chystá zakázat tranzitní lety ukrajinských aerolinek přes své území a zákaz zvažuje i pro dopravce z Evropské unie a USA (čtěte víc).
Moskva těmito opatřeními reaguje na dřívější západní sankce. Ty se zpřísnily od počátku srpna, důvodem byl postup Kremlu v ukrajinské krizi a zejména jeho údajná podpora separatistů, která podle Bruselu a Washingtonu přispěla k sestřelení malajsijského boeingu nad východní Ukrajinou. Rusko veškerá nařčení odmítá.