Bratislava – Kampaň slovenského ministerstva zemědělství pod heslem „Dát si rybu, nemá chybu“ měla dostat domácí rybu na slovenské stoly. Kapříky sice úřad nerozdával, objednal kvůli tomu ale reklamy za miliony – s velmi spornými výsledky.
Dát si rybu, nemá chybu – ale stojí to miliony
Sladkovodní ryby, které rybáři na Slovensku produkují, totiž Slováci příliš nejedí. Celkem si v průměru dopřejí asi pět kilo rybího masa ročně. Jde ale o údaj, který zahrnuje domácí i mořské ryby. Kolik přesně připadá na místní sladkovodní produkci, ministerstvo neví - anebo nechce zveřejnit. Oznámilo jen, že číslo roste, a vyhodnotilo si to jako úspěch své kampaně.
Ministerstvo dnes zadává reklamní kampaň do rádií, překvapivě si ale vybírá i ty, které nemají vysokou poslechovost. Stojí ho to desítky tisíc eur - tedy miliony korun, které z velké části hradí z evropských fondů. Už dřív se reklamy objevily i v soukromé televizi, jejíž majitel má blízko k vedení vládnoucí sociální demokracie.
Dát si rybu, nemá chybu (zdroj: ČT24)
Podezření, že nechává vydělat stranické sponzory, ministr zemědělství rázně odmítá. Podle něj má zvýšená konzumace velmi pozitivní dopad na slovenské rybářství. V odvětví přitom pracuje jen 75 stotisícin procenta obyvatel země. Naprostá většina konzumovaných ryb se dováží, což platí i pro vánoční kapry. Slovensko totiž nemá dostatek rybníků, a tak asi 90 procent šupináčů přijede během adventu z Česka.
Za několik let se spotřeba rybího masa na Slovensku zvedla o 300 gramů. Můžou za tím být třeba i rybí prsty, které se místním vodním plochám dostaly nejblíž ve chvíli, když je kolem nich vezly zmražené do supermarketu.
Pokud by za nárůstem skutečně byly sladkovodní ryby, může jít o české kapry nebo vietnamského pangasiuse. A i kdyby za nárůstem byl třeba místní pstruh - stálo skutečně za to utratit desítky milionů, aby statistika povyskočila o 30 deka? Ptá se zpravodaj ČT David Miřejovský. Podle ministerstva bezpochyby ano.
POSLECHNĚTE SI reklamní spot „Dať si rybu, nemá chybu“:
Také český projekt Ryba domácí na propagaci toho, aby lidé jedli více sladkovodních ryb, doprovázelo podle Nejvyššího kontrolního úřadu podezřelé financování. Projekt stál 178 milionů a financoval se z dotací ministerstva zemědělství. NKÚ našel chyby skoro za dva miliony korun. Peníze šly například na kolo štěstí nebo na infolinku, na kterou nikdo nevolal.