Třetí intifáda? Podle BBC zřetelně se rýsující možnost

Jeruzalém - Útok v jeruzalémské synagoze, při němž zahynulo šest lidí včetně dvou útočníků, je jedním z nejvážnějších atentátů za poslední roky. Nejen v izraelském tisku se nyní s obavami diskutuje, zda nezačala třetí intifáda. Předchozí dvě trvaly mnoho let a mají na svědomí tisíce mrtvých a desetitisíce zraněných, převážně Palestinců. Na hrozbu nového povstání upozorňuje například britská BBC. Jakub Szántó pro ČT uvedl, že politici obou stran stále usilují, aby se násilí dále nestupňovalo. Naděje na mír jsou však podle zahraničních zpravodajských zdrojů minimální.

Během posledních dvou měsíců výrazně eskaluje napětí v izraelsko-palestinském konfliktu. Navzdory přísným bezpečnostním opatřením přibývá v Izraeli mrtvých civilistů. Nepokoje v Jeruzalémě vyvolaly především požadavky některých Izraelců rozšířit Židům povolení pobývat na Chrámové hoře i na možnost modlit se tam. V minulosti tam stával židovský chrám, ale nyní jsou tam dvě významné mešity a arabští obyvatelé města v požadavku Izraelců spatřují ohrožení ustálené praxe. Vyvrcholením teroristických útoků z nedávné doby pak byl včerejší masakr při ranní modlitbě v jeruzalémské synagoze, při němž byli zavražděni čtyři lidé. Jedná se o nejkrvavější úder proti izraelskému obyvatelstvu od roku 2008, kdy bylo zabito osm Židů.

Blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó

„V pořadí třetí celopalestinské povstání stále ještě nepropuklo. Většina zodpovědných politiků obou znepřátelených stran se snaží dosáhnout alespoň nějakého modu vivendi, tak, aby tu nakonec nevybuchlo násilí, jak jsme to viděli naposledy mezi lety 2000 a 2005. Na druhou stranu, to, co se dnes stalo, skutečně vypadá na zásadní předěl.“

Palestinský rozhlas prohlásil útočníky ze synagogy za „mučedníky“. Hnutí Hamas útok ocenilo. „Hamas vyzývá k pokračování v odplatných operacích a zdůrazňuje, že je napětí v Jeruzalémě důsledkem izraelské okupace,“ řekl mluvčí Hamasu Samí abú Zuhrí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu pak radikálnímu hnutí ovládajícímu Gazu pohrozil „tvrdou odpovědí na brutální vraždu“. Podle Netanjahua nesou za útok odpovědnost také palestinský prezident Mahmúd Abbás i mezinárodní společenství, které „nezodpovědně ignoruje“ postup Hamasu.

Následky atentátu v jeruzalémské synagoze
Zdroj: ČTK/AP/Kobi Gideon

Další intifáda? Všichni jí chtějí zabránit

Nejen v souvislosti s útokem, ale i vzhledem k událostem posledních týdnů se v mnoha zahraničních médiích opět skloňuje otázka nové intifády (v arabštině povstání a jde o ozbrojený boj Palestinců proti Izraeli). Jako první intifáda se označuje období mezi lety 1987 a 1993, během něhož vzniklo i hnutí Hamas, druhá intifáda odkazuje k povstání v první dekádě jednadvacátého století. (Více o intifádách čtěte zde.) Názory na konec druhé intifády nejsou jednotné. Někteří za její konec považují smrt Jásira Arafata v listopadu 2004, jiní summit v Šarm aš-Šajchu, kde bylo 8. února 2005 dojednáno příměří představiteli Izraele, Palestiny, Egypta a Jordánska, další ji považují za dosud neukončenou.

Vzhledem k vzrůstající míře násilí proti Jeruzalému se poslední dobou často hovoří o třetí intifádě, za jejíž počátek mnozí pokládají únos a vraždu izraelských teenagerů v červnu tohoto roku a následné upálení šestnáctiletého Palestince Mohammeda Abu Khdeira. V listopadu pak Hamas a palestinské autority vyzvaly ke „dni hněvu“. Britský deník The Telegraph označil tento akt jako volání po další intifádě. Tak bývá někdy chápána i píseň Anas al Garadyho a Abu Kayeda s názvem Run-over settlers (Přejížděj osadníky), kterou 6. listopadu nahráli na YouTube. Její první slova zní: „They ran over a child two months ago, now we will have our revenge. (Před dvěma měsíci přejeli dítě, nyní se pomstíme.)“ Dítětem, ke kterému text odkazuje, je pětiletá Enas Khalil, která zemřela poté, co ji v říjnu srazil autem židovský osadník. Podle izraelské policie šlo o nehodu.

Bezpečnost v ulicích se zhoršuje, tvrdí Jerusalem Post

Podle CNN se ani po včerejším krveprolití o intifádu nejedná, alespoň prozatím. CNN poukazuje na zásadní rozdíly mezi současnou situací a obdobím druhé intifády. Dnes je obtížnější než kdy dřív dostat se ze Západního břehu do Izraele, obzvlášť s trhavinami nebo jinými zbraněmi. Palestinští vůdci na Západním břehu nepovolali obyvatelstvo do zbraně a zatím se nejedná o koordinované útoky, jejichž rozsah navíc není takový jako na začátku tisíciletí. I podle BBC je zatím předčasné o povstání hovořit, BBC však upozorňuje, že v případě absence politických kroků, které by zabránily eskalaci napětí, je další intifáda zřetelně se rýsující možností.

Naopak The Jerusalem Post nepovažuje události posledních týdnů za ojedinělé a nesouvisející incidenty. Každý, kdo v Jeruzalémě žil během první či druhé intifády, musí v posledních dnech spatřovat v ulicích města podobný neklid a nervozitu: „Bývalo pro nás nebezpečné nasednout na autobus; dnes je nebezpečím čekat na autobusové či vlakové zastávce. Když se chodci pohybují po ulicích, je možné číst podezíravost v koutku jejich očí,“ napsal deník.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás možnost povstání v minulosti razantně vyloučil. „Nepřipustím novou intifádu. Dokud budu v úřadu, nedovolím nikomu novou intifádu začít. Nikdy,“ řekl Abbás. Tento prezidentův postoj v nedávné době deklaroval i palestinský ministr zahraničí Riad al-Malki. „Uděláme, co je v našich silách, abychom pomohli, neboť pokud bude situace dál pokračovat tímto směrem, skončí dekonstrukcí všeho, co jsme v Palestině vybudovali,“ tvrdí Malki. V posledních dnech je však postoj představitelů Palestinského státu o poznání chladnější.

Lidová povstání neboli intifády v minulosti trvaly několik let. Minulé intifády byly koncem 80. let a na začátku 21. století a o život při nich přišly stovky lidí.

5 minut
Události: Propukne třetí intifáda?
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska.
10:29Aktualizovánopřed 5 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Dosavadní zprávy, které přinesla v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele, hovořily o tom, že obětí bylo nejméně pět tisíc.
11:27Aktualizovánopřed 31 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 43 mminutami

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 5 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 9 hhodinami
Načítání...