Praha - Severoatlantická aliance není připravená v nejbližší době přijmout Ukrajinu a ani Kyjev na členství nyní nemá. V Událostech, komentářích to prohlásil bývalý ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) s tím, že to ovšem neznamená, že by český prezident měl vést „hraběcí rady“. Miloš Zeman již předtím prohlásil, že se členstvím Ukrajiny v NATO nesouhlasí. Vondra považuje jeho výroky za neprofesionální a svým způsobem tragické. Naopak podle prvního místopředsedy KSČM Petra Šimůnka má Zeman jako politik na podobné výroky právo.
Podle Vondry není Ukrajina v této chvíli na členství v NATO připravená. „Ukrajina na to není připravená technicky, z hlediska své struktury obrany,“ konstatoval Vondra. Zemanovy výroky považuje i přesto za nešťastné, velmi neprofesionální a svým způsobem tragické.
„Zeman je český prezident a naše republika se v minulém století dvakrát ocitla v situaci, kdy o ní rozhodovali jiní – vždycky špatně. Poprvé to byl Mnichov, podruhé Jalta,“ připomněl Vondra. Nezajímat se o to, co chce sama Ukrajina, by podle bývalého šéfa české obrany nemělo být prezidentovi vlastní.
První místopředseda KSČM se domnívá, že by si Ukrajinci o své budoucnosti měli rozhodnout v referendu sami. „Pevně věřím, že se rozhodnou nebýt součástí NATO. Nerad vidím jakoukoli zemi v tomto paktu,“ uvedl Petr Šimůnek v Událostech, komentářích.
Prezident je podle něj politik a je tu od toho, aby vyjadřoval své názory. Šimůnek se obává, že média budou masírovat Ukrajince, aby hlasovali pro vstup. „Čistotu v rozhodování Ukrajinského lidu nevidím,“ podotkl.
Reakce předních českých politiků
Lubomír Zaorálek, ministr zahraničí:
"Neměli bychom mít žádnou tendenci říkat zemím kolem sebe, jakou budoucnost by
si měly vybrat. Nemyslím si že bychom měli dávat jakákoli doporučení například Ukrajině, kudy se vydat. To je cesta, o které musí svrchovaně rozhodovat oni sami. Je to věc občanů Ukrajiny."
Andrej Babiš, ministr financí:
„Určitě nesouhlasím s tím, že zahraniční politika Ukrajiny má být řízena odjinud než z Kyjeva. Já myslím, že je to samostatný stát, aby si to rozhodoval sám, a ne, aby mu to někdo diktoval zvenčí.“
Zeman si myslí, že by Ukrajina měla zůstat neutrální a následovat koncept tzv. „finlandizace“. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka tím má prezident na mysli pomyslný most mezi dvěma sférami vlivu. Historicky se přitom daný termín chápe spíše jako dobrovolné uznání vlivové sféry mocného souseda.
Vondra by takový termín nevyužil. „Je typický pro nějaké období v historii, které dávno skončilo, znamenalo velice omezenou suverenitu,“ konstatoval s tím, že Finové si finlandizaci vybojovali, zatímco Češi to po Jaltě vzdali a zvolili si komunisty. Zeman by si měl podle Vondry s ukrajinským prezidentem popovídat o podobných tématech mezi čtyřma očima, a ne mu něco vzkazovat z Kazachstánu.
Jan Schneider, bezpečnostní analytik: "Problém je s definicí finlandizace, ten pojem měl taky svůj vývoj. Je to poměrně zavádějící, nevím, co tím (Zeman) sleduje. Možná chtěl naznačit, že by Ukrajina měla vzít v potaz nejen svá práva, ale i důsledky svých kroků – to znamená, že žijeme v Evropě, máme své sousedy, a samozřejmě pokud se stát pro nějakou cestu rozhodne, má to své důsledky, které je třeba zvažovat. Finlandizace se vyvíjela od omezené suverenity až po velmi výhodný vztah spolupráce.
Michael Romancov, politický geograf: „Ukrajina je neutrální stát, tento status byl ale porušen ruskou agresí vůči Krymu a tím, co se děje na východní Ukrajině. To znamená, že Ukrajinu nemůžete k něčemu nutit.“
