Brusel - Role USA jako světového morálního lídra je po publikaci zprávy o brutálních praktikách CIA zpochybněna, píší evropské listy po zveřejnění zprávy vyšetřovacího výboru amerického Senátu popisující mučení a další surové metody používané CIA při výsleších lidí podezřelých z terorismu. Jiné deníky ale naopak oceňují, že Senát měl odvahu zprávu zveřejnit, a vyzývají k témuž i Evropu.
Tisk o praktikách CIA: USA měly aspoň odvahu, teď je na řadě Evropa
Podle francouzského deníku Le Monde se šéf Bílého domu Barack Obama dosud dost jednoznačně nevymezil vůči závěrům zprávy a zůstává spojen s érou svého předchůdce George Bushe mladšího, v níž docházelo k porušování lidských práv s odkazem na nebezpečí hrozící USA po útocích z 11. září. Obama sice sliboval zavřít věznici Guantánamo, to se mu však nepovedlo; navíc schvaluje používání bezpilotních letadel při honu na teroristy v Pákistánu či Jemenu, při němž umírá mnoho civilistů, napsal francouzský list. „Demokracie je silná, když se nevzdává svých zásad ve jménu národní bezpečnosti,“ uvedl Le Monde, podle nějž USA tyto principy obětovaly CIA.
Obama se ve středu od metod CIA distancoval a připomněl, že brutální techniky zakázal krátce po svém nástupu do prezidentského úřadu v roce 2009. Tehdejší vedení CIA stejně jako někteří republikáni naopak tvrdé metody hájili s tím, že pomohly v boji proti terorismu.
Rakouský deník Die Presse uvádí, že ačkoli mučení probíhalo za Bushovy vlády, zpochybňují roli USA jako světové morální autority i dnes. „Pro americké diplomaty bude nyní sotva možná obhajoba lidských práv v zemích jako Rusko nebo Čína,“ míní rakouský komentář. Die Presse nicméně poznamenává, že zpráva o praktikách CIA zveřejněná Senátem je důkazem fungující demokracie.
Podle nizozemského listu De Telegraaf prokázala CIA Američanům medvědí službu, neboť přivedla zemi před hrozbu úpadku morálních hodnot. Do jisté míry dokonce Spojené státy přiblížila úrovni zemí, v nichž jsou lidská práva často porušována, třeba islamistických režimů, proti nimž bojovaly, napsal deník. Je tu však jeden podstatný rozdíl: americký demokratický systém dokáže svá pochybení reflektovat a podrobit diskusi. „V tomto smyslu USA jsou a zůstávají supervelmocí,“ dodal komentář nizozemského listu.
Jaká byla role Evropy?
Belgický list Le Soir žádá vysvětlení, jakou roli ve vyšetřovacích metodách CIA sehrála Evropa. „V Evropě i jinde ustupují lidská práva touze po větší bezpečnosti. Válka proti terorismu příliš často narušuje rovnováhu mezi těmito dvěma hodnotami. Americký Senát našel odvahu k tomu, aby vyšetřil tyto někdy otřesné praktiky používané CIA po 11. září. Evropská unie by udělala dobře, kdyby tento příklad následovala. Během temných let po 11. září mnohé evropské státy podporovaly americké úřady v jejich špinavé práci. Podle informací Evropského parlamentu přistoupily tři evropské země – Polsko, Rumunsko a Litva – na to, že CIA na jejich území naprosto nelegálně zřídila tajné věznice. Toto všechno se musí vyšetřit. Neexistuje něco jako důležitá a nedůležitá lidská práva,“ píše belgický list.
Polská Gazeta Wyborcza píše, že si Polsko nemusí z morálního hlediska dělat žádné výčitky. „Po boku USA jsem se pustili do války proti teroru a byli jsme přesvědčeni o tom, že stojíme na správné straně. Zpráva o CIA ukázala, že tato organizace naší dobré víry zneužila. Přitom jsme nebyli my neloajální vůči USA, ale naopak USA vůči nám,“ konstatuje deník.
Litevský politolog Kestutis Girnius na portále Delfi žádá vysvětlení: „Je nutné vyjasnit, jak bylo centrum CIA v Litvě zřízeno, jak byly obejity litevské zákony, kdo o tom rozhodl a zda se to skutečně dělo bez vědomí tehdejšího prezidenta. V USA zveřejnily zprávu, aby se něco podobného neopakovalo. Litva z téhož důvodu potřebuje podrobnou zprávu.“ Podle estonského listu Eesti Päevaleht není divu, že se kvůli praktikám CIA tolik západních muslimů přidává k radikálním islamistům.
CIA začala s tajnými věznicemi v Thajsku, skončila v Afghánistánu
Senátní zpráva rovněž podle listu The Washington Post konstatuje, že vůbec první tajnou věznici pro zadržování lidí podezřelých z terorismu zřídila CIA v Thajsku, poté přišla na řadu zařízení v Polsku a dalších zemích východní Evropy. Tajná služba spolupracujícím státům platila sumy, o které si řekly, a udržovala věznice v chodu do té doby, než se informace o nich dostaly na veřejnost.
Na zřízení sítě tajných věznic začali agenti rozesetí po světě podle listu pracovat již tři dny po útocích na USA z 11. září, kdy dostali příkaz z centrály. Teprve další tři dny poté však dostala zpravodajská služba prostřednictvím přísně tajného dokumentu vydaného prezidentem Georgem Bushem mladším povolení zadržovat a vyslýchat lidi podezřelé z terorismu.
V plánu původně bylo zřídit pět věznic na dvou kontinentech. Zpráva sice důsledně žádné konkrétní země neuvádí, z dříve zjištěných informací a souvislostí ve zprávě je podle listu jednoznačné, o které státy jde. Jako první padla volba na Thajsko, kam měl zamířit v Pákistánu dopadený Palestinec abú Zubajdá podezřelý z organizování cest pro špičky al-Káidy. CIA se o jeho výslechy nechtěla dělit s armádou či FBI, což hrozilo v případě převozu na kubánské Guantánamo. Proto poslala instrukce svým lidem do Thajska, kteří během několika dní v březnu 2002 zařídili vše potřebné a zařízení mohlo bez jakýchkoli pokynů z Bílého domu či vlády vzniknout. Zde podle amerického listu také CIA poprvé použila brutální metody včetně mučení, simulovaného topení známého jako waterboarding či upírání spánku, s jejichž praktikováním získala souhlas po Zubajdově zadržení.
Šéf CIA obhajoval postupy vyšetřovatelů (zdroj: ČT24)
Na podzim téhož roku se však tajná služba rozhodla thajskou věznici uzavřít poté, co se informace o ní dostaly na veřejnost. Při hledání náhradního zařízení padla volba na Polsko, kde se podle zprávy tajné zařízení ukrývalo za dvoupatrovým rodinným domem na pozemku používanému k armádním výcvikům tři hodiny cesty severně od Varšavy. V téže době vznikla také rumunská věznice, kterou představovalo šest sklepních cel v podzemí jedné z vládních budov v Bukurešti, či vězení v Litvě, v něž se proměnila patrová budova bez oken sloužící do té doby jako stáj.
Další tajné věznice pak fungovaly mimo Evropu, mimo jiné v Pákistánu, Afghánistánu, Egyptě či Jordánsku, napsal americký list. Mezi jednotlivými zařízeními převážela zadržené lidi letadla, která používala k mezipřistáním letiště v dalších spolupracujících zemích, mimo jiné v Česku. Tady podle zpráv médií a nevládních organizací přistálo v roce 2003 několik strojů mířících pro vězně či s nimi například do Afghánistánu či Uzbekistánu.
Podle The Washington Post připomínal provoz věznic hru na škatulata, neboť se vězni každou chvíli stěhovali ze zařízení, která bylo nutno kvůli jejich vyzrazení zavřít, do nově otevíraných věznic. Některým zemím musela podle zprávy CIA platit za to, že umožňovaly udržovat tajná místa v chodu. Například operativci CIA v Rumunsku dostali od centrály pokyn, aby „mysleli vysoko“ při jednání o tom, jak přesvědčit Rumuny o zřízení věznice. Když se pak vrátili s požadavkem sedmimístné dolarové sumy, z USA jim prý poslali o milion dolarů více, než Rumuni chtěli. Podle jednoho z tehdejších zkušených agentů bylo k tomuto přesvědčování k dispozici „více peněz, než jsme si mysleli, že můžeme utratit“, uvedl americký list. A tak třeba Polsko podle zprávy obdrželo 15 milionů dolarů (přes 330 milionů korun) v krabicích obsahujících stodolarové bankovky.
Bez ohledu na to se kvůli medializaci jednotlivých věznic či sporům s vládami dotčených zemí začala vězení, kterými prošlo přes 100 lidí, postupně zavírat. Začátkem roku 2006 zůstávalo posledních 28 vězňů ve zbývajících dvou tajných zařízeních: v Litvě a Afghánistánu.
Mučení vězňů v iráckém Abú Ghrajbu
V září téhož roku přiznal prezident Bush, že CIA tajné věznice užívala, a prohlásil, že jsou uzavřeny. Podle zprávy však poslední vězeň podstoupil brutální výslech v tajném afghánském zařízení až v roce 2007.
Británie úspěšně požádala USA o zásah do senátní zprávy o CIA
Londýn požádal USA o odstranění částí senátní zprávy o brutálních výslechových metodách CIA, které se týkaly Británie. Na dotazy britských médií to potvrdil mluvčí premiéra Davida Camerona, podle něhož Washington žádosti vyhověl. Vymazané pasáže se prý týkají věcí, které by mohly ohrozit britskou bezpečnost. Aktivita Londýna však posiluje spekulace o roli britských agentů při těchto výsleších, uvedl dnes deník The Guardian.
Cameronův mluvčí nejprve informace o britské žádosti dementoval, po opakovaných dotazech médií je však potvrdil. Týkaly se však podle něj pouze pasáží, které mohly být pro zemi bezpečnostní hrozbou. „Chápu to tak, že cílem nebyly žádné úpravy vedoucí k odstranění zmínek o britské účasti na údajném mučení,“ uvedl mluvčí.
Britská média však dlouhodobě píší o údajném podílu britských tajných služeb na mučení britského občana Binyama Mohameda, který byl tajně převezen do věznice Guantánamo, či únosu dvou libyjských disidentů bojujících proti tehdejšímu režimu diktátora Muammara Kaddáfího. V celém více než 500stránkovém silně retušovaném výtahu nejsou však žádné zmínky o britské účasti na akcích CIA, ačkoli k nim podle britských médií docházelo. Vicepremiér Nick Clegg již ve středu uvedl, že je pro důkladné prošetření případné britské účasti na brutálních praktikách.