Jestli bude titul duchovního vůdce pokračovat, závisí na vůli tibetského lidu. V rozhovoru pro BBC to uvedl dalajláma, který tak poprvé připustil, že by mohl být posledním dalajlámou. Podle něj by bylo lepší, kdyby tato tradice skončila v době, kdy je dalajláma populární. Čína opakovaně uvedla, že dalšího tibetského duchovního vůdce vybere Peking.
Role dalajlámy už není politická. Tyto závazky předal dalajláma před třemi lety volenému vůdci tibetské exilové vlády. „Instituce dalajlámy jednoho dne přestane existovat,“ konstatoval v rozhovoru pro BBC.
„Neexistuje žádná záruka, že nepřijde nějaký hloupý dalajláma, který bude dělat ostudu. To by bylo velmi smutné. Mnohem lepší by bylo, kdyby byla tato tradice zrušena v době působení oblíbeného dalajlámy,“ dodal tibetský duchovní vůdce, jenž žije v exilu.
Dalajláma: Svět se musí zasazovat o demokracii v Číně
V rozhovoru se vyjádřil i k nedávným prodemokratickým protestům v Hongkongu. Podle jeho mínění v nich Británie zaujala k Číně příliš „měkký postoj“. Hongkong patřil do roku 1997 pod britskou koloniální správu, než se vrátil pod vládu Pekingu.
Víc by podle dalajlámy mělo dělat i mezinárodní společenství, aby podpořilo demokracii v Číně. „Čína si nesmírně přeje zapojit se do hlavního proudu světové ekonomiky,“ řekl. „Měla by být vítána, ale zároveň má svobodný svět povinnost přivést Čínu k hlavnímu proudu demokracie – a to ve vlastním zájmu Číny,“ dodal.
- Každý dalajláma je považován za reinkarnaci předchozího dalajlámy a zároveň za emanaci Avalókitéšvary, bódhisattvy soucitu. Současný 14. dalajláma je Tändzin Gjamccho, který od roku 1959 žije v exilu v indické Dharamsale. Uprchl, když čínští vojáci rozdrtili pokus o povstání v Tibetu. Peking na dalajlámu coby držitele Nobelovy ceny za mír pohlíží jako na separatistu. On sám nyní propaguje ve vztazích s Čínou „střední cestu“ – autonomii, nikoli nezávislost pro Tibet. Několikrát byl v Praze. Bývalého českého prezidenta Václava Havla považoval za přítele.
