Institut Cato se prý rozešel s Klausem – kvůli obraně Putina či kritice homosexuality

Praha – Americký Institut Cato se podle serveru The Daily Beast rozešel se svým donedávna významným spolupracovníkem Václavem Klausem. Server uvádí, že washingtonský institut formálně ukončil spolupráci s českým exprezidentem už na začátku září. Jako důvody uvádí Klausovu „obranu ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho agrese vůči Ukrajině“ nebo „nepřátelství vůči homosexualitě“.

Klaus dlouhodobě tvrdí, že situaci na Ukrajině nevyhrotilo Rusko ani jeho prezident Vladimir Putin, ale hlavně Západ v čele s Evropskou unií a Spojenými státy. Ukrajina je podle něj příliš složitý a vnitřně rozpolcený stát, než aby mohl jasně říci, zda se chce přiklonit k Západu, nebo Rusku. Podle Klause tak prý byla - právě Západem - vtlačena do neřešitelného dilematu. „My jsme od začátku říkali, že tím, že Ukrajinu do toho tlačíte, ji zničíte a rozbijete. Přesně to se bohužel stalo,“ tvrdil Klaus například v dubnovém Interview ČT24 s tím, že Ukrajina si prý musí o svém dalším směřování rozhodnout sama.

Za několikaměsíční bobtnání sporu v centru Kyjeva tak mimo jiné mohou nereálné naděje, které v řadě Ukrajinců živil právě Západ, uvedl už dříve Klaus. „Myslím si, že to, co tehdy vypuklo na kyjevském Majdanu, nezpůsobilo Rusko ani Putin. To vyhrotila západní Evropa, Spojené státy, všichni ti naši gerojové, hrdinové, Schwarzenbergové, Kocábové, Štětinové a další,“ komentoval ve vysílání ČT.

Klaus byl spolupracovníkem institutu od loňského března. V institutu zastával pozici s titulem „Distinguished Senior Fellows“, kterou v minulosti měli například nositelé Nobelovy ceny Friedrich Hayek či James Buchanan.

Klaus se v minulosti několikrát zúčastnil konferencí pořádaných institutem. V roce 2009 například ve Washingtonu promluvil na konferenci věnované 20. výročí pádu komunismu ve střední a východní Evropě. V roce 2008 pak jmenoval institut mezi organizacemi, které sdílí jeho kritický postoj k teoriím o vlivu člověka na globální oteplování. „Že to není módní, politicky korektní, to je věc úplně jiná, ale myslím, že úkolem jakéhokoli férového a rozumného člověka, včetně mě, je bojovat s těmito politicky korektními a populistickými názory,“ řekl tehdy Klaus.

Cato Institute je americká výzkumná organizace se sídlem ve Washingtonu. Zabývá se otázkami svobodného trhu, svobody a hospodářské politiky. Myšlenkový trust byl založen Murrayem Rothbardem, Edem Cranem a Charlesem Kochem pod názvem Nadace Charlese Kocha v roce 1974. O dva roky později se přejmenovala na „Cato Institute“. Finance získává od svých zakladatelů a dalších nadací a institucí. Podle žebříčku Global Go To Think Tank z roku 2011 je Institut Cato šestou nejvlivnější výzkumnou organizací v USA.

Institut se kriticky vyjadřuje k postojům amerického prezidenta Baracka Obamy, zejména v oblasti fiskální stimulace, reformy zdravotnictví nebo zahraniční politiky, zároveň ale podpořil jeho liberálně přistěhovaleckou politiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 mminutou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 20 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 39 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 46 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 47 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 51 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 3 hhodinami
Načítání...