Zatím nelze říci, zda Ukrajinci protiofenzivu zvládnou, ale šanci mají, konstatoval v Interview ČT24 bezpečnostní analytik Otakar Foltýn. Aktivitu ukrajinské armády přirovnal k tlaku na několik míst skleněné tabulky, která může ve slabších bodech povolit a roztříštit se. Protiofenzivu podle něj zpomaluje extrémní rozsah ruských minových polí i metodický postup Ukrajinců, kteří berou ohled na životy svých vojáků. Poměry na bojišti by kromě dodávek kazetové munice mohly změnit i střely dlouhého doletu, o které Kyjev opakovaně žádá, dodal Foltýn s tím, že základním předpokladem ukrajinského úspěchu jsou právě pokračující dodávky západních zbraní.
„Pokud si chcete představit, co teď Ukrajinci dělají, tak si to představte jako tabulku zpevněného skla, na které vyvíjíte tlak na několika místech, hledáte, kde je sklo naprasklé nebo slabší. V momentě, kdy strukturální pevnost skla povolí, se tabulka může roztříštit a jednotky mohou prorazit za tu linii. To není příměr můj, to je příměr Caesara z válek galských,“ popsal s odkazem na římského vojevůdce a politika Julia Caesara a jeho Zápisky o válce galské.
„Ale militární mechanika funguje velmi obdobně, ať už používáte galskou pěchotu před naším letopočtem, nebo dnes masivní mechanizované válčení,“ dodal bývalý náčelník Vojenské policie, který nyní působí ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky.
Ukrajinský tlak podle něj do jisté míry funguje. „Minimálně ve směru na Melitopol se objevují zprávy, že Rusové nezvládají rotovat jednotky. Když nerotují, znamená to, že se vyčerpává studnice bojeschopnosti a jednotky postupně degradují ve své vůli se bránit.“
Postup zpomalují minová pole a ohled na životy vojáků
„Opotřebovávací válka už to nějakou dobu je,“ shrnul Foltýn současný stav s tím, že největším problémem, který Ukrajincům ztěžuje přechod z opotřebovávací do manévrovací fáze protiofenzivy, jsou extrémně hustá a hluboká ruská minová pole.
Ukrajinci se musejí obejít bez krycí funkce letectva, které by jim umožnilo rychlejší překonání minových polí, a musí proto volit jiné prostředky. „Částečně mají k dispozici odminovávací stroje, ale mají jich málo. Mají už kazetovou munici, což je z hlediska mezinárodního práva v případě Ukrajiny naprosto legitimní a legální krok,“ upozornil Foltýn, který je i expertem na mezinárodní právo.
„A mají odhodlání i metodický postup. Velká část toho, co Ukrajinci dělají, je opravdu velmi pomalý metodický postup, ta pomalost je z velké části dána tím, že berou opravdu velký ohled na životy svých vojáků,“ popsal jeden z důvodů pomalejšího postupu.
Také západní techniku, jako třeba tanky Leopard nebo vozidla Bradley, používají Ukrajinci primárně z toho důvodu, že šetří životy posádky. „Západní technika je výrazně více designovaná k ochraně posádky, takže ta i při zásahu přežije a může nasednout do dalšího prostředku.“
Foltýn: Ukrajina může podle mezinárodního práva útočit v Rusku
Změnit poměry na bojišti by podle Foltýna mohla jednak právě kazetová munice, kterou už Ukrajina dostává a která se dá za jistých okolností použít i proti minovým polím. Mnohem větší dopad by ale měly střely dlouhého doletu, o které Kyjev žádá, například americké ATACMS nebo německé Taurus.
„Mohli by (Ukrajinci) útočit na (ruská) logistická zařízení a velitelské pozice až na úroveň ruské hranice a případně na Krym. Rusové dlouhodobě mají problémy s logistikou, loni se jim fakticky dvakrát zhroutila. A pokud tomu pomůžete tím, že ta logistická centra ohrozíte nebo zničíte, tak to samozřejmě může mít velmi pozitivní dopad,“ podotkl k možnostem, kde by Ukrajina případně mohla těmito zbraněmi útočit, pokud by je dostala.
„Předpokládám, že tam bude znovu to sebeomezující pravidlo, že nebudou mířit na ruské území, což mimochodem mohou. Dle mezinárodního práva obránce může útočníka zasahovat kdekoliv na jeho území, kdekoliv v jeho teritoriálních vodách a kdekoliv v mezinárodních vodách. To Ukrajinci dělat mohou, ale primárně to dělají zbraněmi ukrajinské provenience,“ upozornil Foltýn.
Mosty jako legitimní cíl
Také mosty, například ty vedoucí na okupovaný Krym, které Kyjev několikrát zasáhl, označuje za legitimní cíl.
„Z hlediska mezinárodního válečného práva tam vůbec žádný problém není, most je jeden ze standardních vojenských cílů. Samozřejmě předpokladem je dodržení pravidel rozlišování, to znamená zpravidla se mosty – a Ukrajinci to dělají – napadají v době, kdy obvykle nejsou používány civilním obyvatelstvem, typicky v noci a podobně,“ připomíná s tím, že Ukrajinci se civilním škodám snaží předejít.
„To jsou všechno ukrajinské mosty, mosty na ukrajinském okupovaném území. Takže Ukrajinci střílí na vlastní mosty. Úplně klidně by mohli střílet i na mosty v Ruské federaci, ale myslím si, že to aktuálně dělat nebudou,“ dodal.
„V tento okamžik se nedá říct, jestli to Ukrajinci zvládnou, každopádně pořád mají šanci,“ zhodnotil současnou protiofenzivu s tím, že Ukrajinci mají zřejmě vetší vůli a také větší motivaci a profesionální zdatnost než Rusové. „To, co je základním předpokladem, jsou pokračující dodávky západních zbraní. Úměra je jednoduchá – západní zbraně šetří životy ukrajinských vojáků,“ uzavřel Foltýn.
Celý rozhovor je ve videu v úvodu článku.
