Ukrajinci tlačí na několika místech na skleněnou tabulku, která může prasknout, přiblížil protiofenzivu Foltýn

29 minut
Bezpečnostní analytik Otakar Foltýn byl hostem v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Zatím nelze říci, zda Ukrajinci protiofenzivu zvládnou, ale šanci mají, konstatoval v Interview ČT24 bezpečnostní analytik Otakar Foltýn. Aktivitu ukrajinské armády přirovnal k tlaku na několik míst skleněné tabulky, která může ve slabších bodech povolit a roztříštit se. Protiofenzivu podle něj zpomaluje extrémní rozsah ruských minových polí i metodický postup Ukrajinců, kteří berou ohled na životy svých vojáků. Poměry na bojišti by kromě dodávek kazetové munice mohly změnit i střely dlouhého doletu, o které Kyjev opakovaně žádá, dodal Foltýn s tím, že základním předpokladem ukrajinského úspěchu jsou právě pokračující dodávky západních zbraní.

„Pokud si chcete představit, co teď Ukrajinci dělají, tak si to představte jako tabulku zpevněného skla, na které vyvíjíte tlak na několika místech, hledáte, kde je sklo naprasklé nebo slabší. V momentě, kdy strukturální pevnost skla povolí, se tabulka může roztříštit a jednotky mohou prorazit za tu linii. To není příměr můj, to je příměr Caesara z válek galských,“ popsal s odkazem na římského vojevůdce a politika Julia Caesara a jeho Zápisky o válce galské.

„Ale militární mechanika funguje velmi obdobně, ať už používáte galskou pěchotu před naším letopočtem, nebo dnes masivní mechanizované válčení,“ dodal bývalý náčelník Vojenské policie, který nyní působí ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky.

Ukrajinský tlak podle něj do jisté míry funguje. „Minimálně ve směru na Melitopol se objevují zprávy, že Rusové nezvládají rotovat jednotky. Když nerotují, znamená to, že se vyčerpává studnice bojeschopnosti a jednotky postupně degradují ve své vůli se bránit.“

Postup zpomalují minová pole a ohled na životy vojáků

„Opotřebovávací válka už to nějakou dobu je,“ shrnul Foltýn současný stav s tím, že největším problémem, který Ukrajincům ztěžuje přechod z opotřebovávací do manévrovací fáze protiofenzivy, jsou extrémně hustá a hluboká ruská minová pole.

Ukrajinci se musejí obejít bez krycí funkce letectva, které by jim umožnilo rychlejší překonání minových polí, a musí proto volit jiné prostředky. „Částečně mají k dispozici odminovávací stroje, ale mají jich málo. Mají už kazetovou munici, což je z hlediska mezinárodního práva v případě Ukrajiny naprosto legitimní a legální krok,“ upozornil Foltýn, který je i expertem na mezinárodní právo. 

„A mají odhodlání i metodický postup. Velká část toho, co Ukrajinci dělají, je opravdu velmi pomalý metodický postup, ta pomalost je z velké části dána tím, že berou opravdu velký ohled na životy svých vojáků,“ popsal jeden z důvodů pomalejšího postupu.

Také západní techniku, jako třeba tanky Leopard nebo vozidla Bradley, používají Ukrajinci primárně z toho důvodu, že šetří životy posádky. „Západní technika je výrazně více designovaná k ochraně posádky, takže ta i při zásahu přežije a může nasednout do dalšího prostředku.“

Foltýn: Ukrajina může podle mezinárodního práva útočit v Rusku

Změnit poměry na bojišti by podle Foltýna mohla jednak právě kazetová munice, kterou už Ukrajina dostává a která se dá za jistých okolností použít i proti minovým polím. Mnohem větší dopad by ale měly střely dlouhého doletu, o které Kyjev žádá, například americké ATACMS nebo německé Taurus.

„Mohli by (Ukrajinci) útočit na (ruská) logistická zařízení a velitelské pozice až na úroveň ruské hranice a případně na Krym. Rusové dlouhodobě mají problémy s logistikou, loni se jim fakticky dvakrát zhroutila. A pokud tomu pomůžete tím, že ta logistická centra ohrozíte nebo zničíte, tak to samozřejmě může mít velmi pozitivní dopad,“ podotkl k možnostem, kde by Ukrajina případně mohla těmito zbraněmi útočit, pokud by je dostala.

„Předpokládám, že tam bude znovu to sebeomezující pravidlo, že nebudou mířit na ruské území, což mimochodem mohou. Dle mezinárodního práva obránce může útočníka zasahovat kdekoliv na jeho území, kdekoliv v jeho teritoriálních vodách a kdekoliv v mezinárodních vodách. To Ukrajinci dělat mohou, ale primárně to dělají zbraněmi ukrajinské provenience,“ upozornil Foltýn.

Mosty jako legitimní cíl

Také mosty, například ty vedoucí na okupovaný Krym, které Kyjev několikrát zasáhl, označuje za legitimní cíl.

„Z hlediska mezinárodního válečného práva tam vůbec žádný problém není, most je jeden ze standardních vojenských cílů. Samozřejmě předpokladem je dodržení pravidel rozlišování, to znamená zpravidla se mosty – a Ukrajinci to dělají – napadají v době, kdy obvykle nejsou používány civilním obyvatelstvem, typicky v noci a podobně,“ připomíná s tím, že Ukrajinci se civilním škodám snaží předejít.

„To jsou všechno ukrajinské mosty, mosty na ukrajinském okupovaném území. Takže Ukrajinci střílí na vlastní mosty. Úplně klidně by mohli střílet i na mosty v Ruské federaci, ale myslím si, že to aktuálně dělat nebudou,“ dodal.

„V tento okamžik se nedá říct, jestli to Ukrajinci zvládnou, každopádně pořád mají šanci,“ zhodnotil současnou protiofenzivu s tím, že Ukrajinci mají zřejmě vetší vůli a také větší motivaci a profesionální zdatnost než Rusové. „To, co je základním předpokladem, jsou pokračující dodávky západních zbraní. Úměra je jednoduchá – západní zbraně šetří životy ukrajinských vojáků,“ uzavřel Foltýn.

Celý rozhovor je ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Diplomaté zemí EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
před 3 mminutami

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 15 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 20 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 2 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 3 hhodinami
Načítání...