Je třeba počítat s tím, že Rusko může vést válku dlouhé měsíce, řekl šéf NATO Jens Stoltenberg. Země Severoatlantické aliance proto poskytnou Ukrajině další zbraně mnoha různých typů. Podle ukrajinského ministra Dmytra Kuleby potřebuje Kyjev nové zbrojní systémy nyní, neboť za několik týdnů může být pozdě. USA mohou Ukrajině poskytnout vedle dosud dodávaných i nové zbraně, které umožní efektivní obranu před ruskou ofenzivou, řekl ministr zahraničí Antony Blinken. Rakousko vyhostí čtyři ruské diplomaty. Skupina G7 odsoudila ruské krutosti páchané na Ukrajincích.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Podle Stoltenberga se ministři shodli na posílení vojenské a další podpory Ukrajině, do níž bude zahrnuta „široká škála“ zbraní. Podrobnosti šéf NATO odmítl sdělit a nevyjádřil se ani k otázce, zda se aliance shodla na tom, že některé typy zbraní v obavách z ruské reakce nebude nadále dodávat.
Země NATO hodlají pokračovat v dodávání zbraní, mezi nimiž je především obranné vybavení proti tankovým a leteckým útokům. Ukrajina dostává také drony, s dodávkami požadovaných stíhaček však alianční země váhají. Česko podle neoficiálních informací jako první stát dodalo Kyjevu tanky.
„Shodli jsme se, že budeme Ukrajině na bilaterálním základě poskytovat těžké zbraně a že pomůžeme modernizovat její vybavení ze sovětské éry na současné standardy NATO,“ řekla po jednání šéfka britské diplomacie Liz Trussová. Český ministr Jan Lipavský prohlásil, že ve svých dodávkách pokračuje i Praha, další podrobnosti ale neuvedl.
„Spolu se spojenci a partnery jim dodáváme nejefektivnější systémy, které podle nás potřebují, aby si poradili s obrněnými vozidly, tanky, letadly a vrtulníky,“ prohlásil Blinken s tím, že Washington zvažuje dodávky dosud neposkytnutých obranných systémů. Ukrajinci hojně využívají například protitankové řízené střely Javelin či západní protivzdušné systémy, Jaké další zbraně mohou USA poslat, Blinken nespecifikoval.
„Přijel jsem požádat o tři věci: zbraně, zbraně a zbraně. Čím rychleji budou doručeny, tím více životů bude zachráněno,“ řekl Kuleba novinářům při příchodu na jednání v Bruselu.
Kuleba zmínil, že jeho země potřebuje především letadla, protitankové střely, systémy protivzdušné obrany a armádní vozidla.
Rakousko bude vyhošťovat
Tři osoby z ruského velvyslanectví ve Vídni a pracovník generálního konzulátu v Salcburku přijdou podle mluvčí rakouského ministra zahraničí Alexandera Schallenberga o diplomatický status a zemi musí opustit nejpozději 12. dubna. Rakousko se tak připojilo k evropským sankčním opatřením proti ruským diplomatům po několikadenním váhání, poznamenala agentura APA.
Dotyčné osoby prováděly činnost neslučitelnou s vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích, uvedlo ministerstvo podle APA v narážce na špionážní aktivity. Schallenberg přitom ještě v úterý večer v televizním pořadu ZiB2 zdůrazňoval, že zatím nemá důvod k vyhošťování ruských diplomatů. Zároveň ale ujistil, že Vídeň bude konat, jakmile se objeví „silné indicie“ o příslušných proviněních diplomatů.
K vyhošťování ruských diplomatů a dalších pracovníků ruských zastupitelských úřadů v posledních dnech přistoupilo mnoho evropských zemí. Na rozdíl například od Francie, Itálie či Německa nedalo Rakousko svůj krok zatím do souvislosti s aktuální ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině.
Ukrajina znovu kritizovala Maďarsko
Ukrajinské ministerstvo zahraničí v novém prohlášení zopakovalo, že Budapešť ničí jednotu Evropské unie, a vzkázalo, že „nikdy není pozdě přidat se na správnou stranu dějin“. Maďarské ministerstvo zahraničí si ve středu kvůli předchozím komentářům Kyjeva předvolalo ukrajinského velvyslance.
„Pokud chce Maďarsko skutečně pomoci s ukončením války, tak by mělo udělat následující: přestat ničit jednotu v EU, podpořit nové protiruské sankce, poskytnout vojenskou pomoc Ukrajině a nevytvářet další zdroje financování pro ruskou vojenskou mašinérii,“ zdůraznil mluvčí ukrajinské diplomacie Oleh Nikolenko.
Maďarský premiér Viktor Orbán v uplynulých týdnech odsoudil ruskou invazi, podpořil suverenitu Ukrajiny a nevetoval sankce Evropské unie vůči Rusku, zdržel se však přímé kritiky ruského prezidenta a odmítl myšlenku omezení dovozu ropy a plynu z Ruska s tím, že by to zničilo maďarskou ekonomiku.
Maďarsko ve středu dostalo poprvé od začátku války na Ukrajině dodávku jaderného paliva z Ruska. Palivo pro jadernou elektrárnu Paks dorazilo letecky, protože dříve obvyklý způsob železniční přepravy přes ukrajinské území není kvůli bojům možný, řekl podle agentury Reuters šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó.
Skupina G7 odsoudila ruské krutosti
Ministři zahraničí zemí ze skupiny nejsilnějších ekonomik G7 odsoudili zvěrstva, která podle nich spáchaly ruské ozbrojené síly v Buče a dalších ukrajinských městech. Odpovědné osoby se za ně budou zodpovídat, ujistili ministři.
Ministři Británie, Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska a Spojených států a šéf diplomacie Evropské unie se na jednání v Bruselu shodli také na nutnosti uvalování dalších sankcí proti Rusku, dokud Moskva neukončí invazi do sousední země.
Politici se dále mimo jiné vyslovili pro vyloučení Ruska z Rady OSN pro lidská práva. Odpoledne o tom bude hlasovat Valné shromáždění OSN.
„Myslím, že lidé, kteří se podívají na to, co se děje na Ukrajině, vidí, že to je povahou systematické vraždění nevinných lidí,“ prohlásil britský premiér Boris Johnson.
V březnu 2014 kvůli nasazení ruské armády na Ukrajině sedm nejvyspělejších zemí světa ukončilo spolupráci s Ruskem v rámci skupiny G8. Skupina G8 do té doby sdružovala Kanadu, Francii, Německo, Itálii, Japonsko, Británii, Spojené státy a Rusko. Skupina se tak opět vrátila k původnímu formátu a opět se mluví o skupině G7.
