Spolu s koronavirem se šíří také různé hoaxy, mýty a nepravdy o tom, jak se dá onemocnění předcházet. „Tyto dezinformace mohou vést k tomu, že nás odvedou od toho podstatného a od toho, jak může každý ovlivnit šíření infekce,“ říká o nich v novém podcastu Ludmila Hamplová, novinářka ze Zdravotnického deníku a projektu Manipulátoři.cz.
„První velmi nebezpečná dezinformace je představa, že vlastně o nic nejde, že to je naprosto zbytečná panika a že se můžeme chovat tak, jak jsme zvyklí,“ popisuje Hamplová. „A to je to, co v konečném důsledku může být nebezpečné pro naše rodiče a prarodiče,“ dodává.
Problémem je podle ní to, že lidé na sociálních sítích sdílí různé nepravdivé informace o onemocnění – například tu, že proti koronaviru pomáhá pít teplou vodu nebo alkohol. „Dnes je každý epidemiolog-amatér. Každý má jistou potřebu říct svůj názor, nabídnout nějaký zaručený recept,“ vysvětluje jejich motivaci Hamplová.
Šíření koronaviru je první on-line epidemií
Současně k tématu i v médiích mluví lidé, kteří na něj nejsou odborníky. „Vyjadřují se nejrůznější šarlatáni,“ podotýká Hamplová. „Když jako novinář nebo novinářka hledám experta, který se mi má k tématu vyjádřit, tak je lepší sahat po někom, kdo se věnuje problematice infekčních chorob, kdo se věnuje problematice veřejného zdraví, epidemiologii. Nebudu se ptát někoho, kdo mi momentálně zvedne telefon,“ popisuje.
Podle Hamplové je aktuální šíření koronaviru první epidemií, kterou sledujeme on-line. „Ta situace se změnila radikálně,“ říká novinářka. Důvodem jsou sociální sítě. „Díky tomu, že máme chytré mobilní telefony, můžeme být on-line nepřetržitě. Můžeme on-line reportovat a každý z nás se stává do jisté míry novinářem,“ přibližuje Hamplová.
Dalším rozdílem oproti epidemiím, které se po světě šířily před lety, je to, že úplně nezasahovaly Evropu. „Vnímali jsme je jako něco, co se děje daleko od nás,“ míní.
Epidemie v přímém přenosu na sociálních sítích má ale podle ní výrazné nevýhody. „Máme těch informací obrovské množství a máme problém se v nich vyznat, ztrácíme se v nich,“ vysvětluje v podcastu pořadu Newsroom ČT24.
