Pandemie ve světě: Rakousko a další země chtějí vyrábět vakcínu, COVAX rozdělí očkovací látku 142 zemím

Rakousko, Dánsko a další země ze skupiny „rychle jednajících států“, které si v boji s koronavirem opakovaně vyměňují zkušenosti, se v budoucnu nebudou při výrobě očkovacích látek spoléhat na Evropskou unii a budou společně s Izraelem vyrábět vakcíny proti covidu-19. Mezinárodní očkovací program COVAX rozdělí do konce května ve 142 zemích světa celkem 237 milionů dávek vakcíny od firmy AstraZeneca. Severské země patří ve zvládání epidemie mezi ty nejúspěšnější v Evropě.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz a dánská premiérka Mette Frederiksenová mají ve čtvrtek v Izraeli jednat s premiérem Benjaminem Netanjahuem o spolupráci při výzkumu a výrobě očkovacích látek. Kurz v prohlášení, z něhož cituje APA, uvedl, že Rakousko, Dánsko a další členové skupiny „Smart first movers“ (Chytří první hybatelé) se v budoucnu už nebudou spoléhat na EU a „společně s Izraelem hodlají v příštích letech vyrábět očkovací látky druhé generace pro další mutace koronaviru a také společně zkoumat možnosti léčby“.

„Jenom pro Rakousko je potřeba odhadována na 30 milionů očkovacích dávek,“ uvedl Kurz, který se má podle APA setkat se zástupci předních rakouských farmaceutických firem. Kancléř vysvětlil, že přístup k vakcínám prostřednictvím EU „byl sice v zásadě správný, ale EMA (Evropská agentura pro léčivé přípravky) je u schvalování očkovacích látek příliš pomalá a dochází k výpadkům v dodávkách od farmaceutických firem“.

„Musíme se proto připravit na další mutace a neměli bychom už být při výrobě očkovacích látek druhé generace závislí pouze na EU,“ prohlásil šéf rakouské vlády. Podle expertů bude třeba i v příštích letech každoročně očkovat dvě třetiny populace, což v Rakousku znamená přes šest milionů lidí, poznamenala APA.

Slovensko před zpřísněním zákazu vycházení, který s několika výjimkami začne platit ve středu, zaznamenalo dosud největší počet hospitalizovaných v souvislosti s covidem. V nemocnicích bylo v pondělí 4042 pacientů s covidem nebo s podezřením na něj. Země zaznamenala dalších 118 úmrtí na covid, což je nejvyšší denní přírůstek od první poloviny února.

Na jednotkách intenzivní péče bylo na Slovensku umístěno 316 infikovaných pacientů, podporu umělé plicní ventilace potřebuje 376 osob. Podle materiálu ministerstva v úvodu týdne měly nemocnice volných už jen 36 lůžek pro pacienty s covidem-19 v nejvážnějším stavu.

Muž ze Srbska dostal nedopatřením druhou dávku vakcíny od jiného výrobce. Říká, že kvůli tomu skončil na jednotce intenzivní péče a že se stále necítí dobře. Úřady si podle místních médií s případem zřejmě nevědí rady. Srdjan Antić dostal první dávku vakcíny Pfizer/BioNTech 28. ledna, pro druhou si zašel 18. února, kdy obdržel čínskou vakcínu Sinopharm. 

Německá kancléřka Angela Merkelová chce prodloužit stávající karanténu nejméně do 28. března, zároveň ale navrhuje pozvolné uvolňování pravidel například pro domácí sešlosti. Podle informací magazínu Focus předložila Merkelová tento návrh premiérům spolkových zemí, se kterými bude ve středu jednat o další podobě epidemických pravidel. Německo se kvůli pandemii uchýlilo do karantény loni v listopadu, od té doby byla omezení opakovaně prodloužena a zpřísněna.

Francouzská vláda upravuje svá doporučení ohledně vakcíny od firmy AstraZeneca, kterou nyní budou moci dostávat i obyvatelé ve věkové kategorii 65 až 75 let. V pondělí večer to oznámil francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran. Zpravodajský web BBC zároveň informoval, že zmíněná očkovací látka stejně jako ta od tandemu Pfizer/BioNTech podle nové britské analýzy u osob starších 80 let dramaticky snižuje riziko hospitalizace s covidem-19.

Nahrávám video
Události: Lokální uzávěry ve Francii
Zdroj: ČT24

COVAX rozdělí 237 milionů dávek vakcíny

Mezinárodní očkovací program COVAX rozdělí do konce května ve 142 zemích světa celkem 237 milionů dávek vakcíny od firmy AstraZeneca. V Ženevě to oznámil šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Do konce března se podle něj bude distribuovat i 1,2 milionu dávek od firem Pfizer/BioNTech.

Celkem chce COVAX letos nakoupit 1,8 miliardy dávek vakcín proti covidu-19, což je o půl miliardy více, než si vedení programu loni stanovilo jako cíl pro rok 2021, uvedl Seth Berkley, šéf světové aliance pro očkování GAVI, která COVAX spolu s WHO spravuje. Podle něj se nyní finalizuje například smlouva o nákupu 1,1 miliardy dávek vakcíny od firmy Novavax.

Jako vůbec první dostala v rámci programu COVAX zásilku s očkovací látkou Ghana. Do tamních skladů doputovalo 600 tisíc dávek vakcíny britsko-švédské firmy AstraZeneca 24. února. V pondělí se touto vakcínou začalo v Ghaně očkovat.

Severské země zvládají epidemii

Severské státy – kromě Švédska – patří ve zvládání epidemie mezi ty nejúspěšnější v Evropě. Na začátku roku z obav před novými variantami viru téměř zároveň zpřísnily režim na hranicích. Téměř rok od prvního lockdownu Finsko míří k dalším restrikcím. Od přelomu roku v zemi denně přibývá asi pět set případů. Vláda proto od osmého března na tři týdny uzavře třeba bary i restaurace. Zdravotníci budou muset rušit dovolené nebo pracovat déle. O chystaných opatřeních informovala premiérka Finy s jedenáctidenním předstihem.

Nová omezení zavádí od začátku března i sousední Švédsko. Úřady zkrátí otevírací dobu například nákupních center nebo posiloven. Loni se země oproti většině světa vydala opačnou cestou. Země se neuzavřela a vsadila na zodpovědnost lidí. Postupně ale začala pravidla zpřísňovat. Vláda celostátní lockdown dál odmítá, poslance už ale požádala o možnost vyhlásit ho v případě potřeby lokálně.

Delší uzavření ekonomiky si podle své premiérky už nemůže dovolit ani Dánsko. To podle něj podstoupí nutné riziko a opatrně rozvolní. V tomto týdnu se znovu otevřou menší obchody a venkovní sportoviště. Na západě země se do škol vrátí žáci. Aby zastavily šíření nových variant nákazy, sází úřady hlavně na masivní testování. 

Nahrávám video
Horizont ČT24: Jak severské země zvládájí pandemii
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...