Pandemie ve světě: Rakousko a další země chtějí vyrábět vakcínu, COVAX rozdělí očkovací látku 142 zemím

Rakousko, Dánsko a další země ze skupiny „rychle jednajících států“, které si v boji s koronavirem opakovaně vyměňují zkušenosti, se v budoucnu nebudou při výrobě očkovacích látek spoléhat na Evropskou unii a budou společně s Izraelem vyrábět vakcíny proti covidu-19. Mezinárodní očkovací program COVAX rozdělí do konce května ve 142 zemích světa celkem 237 milionů dávek vakcíny od firmy AstraZeneca. Severské země patří ve zvládání epidemie mezi ty nejúspěšnější v Evropě.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz a dánská premiérka Mette Frederiksenová mají ve čtvrtek v Izraeli jednat s premiérem Benjaminem Netanjahuem o spolupráci při výzkumu a výrobě očkovacích látek. Kurz v prohlášení, z něhož cituje APA, uvedl, že Rakousko, Dánsko a další členové skupiny „Smart first movers“ (Chytří první hybatelé) se v budoucnu už nebudou spoléhat na EU a „společně s Izraelem hodlají v příštích letech vyrábět očkovací látky druhé generace pro další mutace koronaviru a také společně zkoumat možnosti léčby“.

„Jenom pro Rakousko je potřeba odhadována na 30 milionů očkovacích dávek,“ uvedl Kurz, který se má podle APA setkat se zástupci předních rakouských farmaceutických firem. Kancléř vysvětlil, že přístup k vakcínám prostřednictvím EU „byl sice v zásadě správný, ale EMA (Evropská agentura pro léčivé přípravky) je u schvalování očkovacích látek příliš pomalá a dochází k výpadkům v dodávkách od farmaceutických firem“.

„Musíme se proto připravit na další mutace a neměli bychom už být při výrobě očkovacích látek druhé generace závislí pouze na EU,“ prohlásil šéf rakouské vlády. Podle expertů bude třeba i v příštích letech každoročně očkovat dvě třetiny populace, což v Rakousku znamená přes šest milionů lidí, poznamenala APA.

Slovensko před zpřísněním zákazu vycházení, který s několika výjimkami začne platit ve středu, zaznamenalo dosud největší počet hospitalizovaných v souvislosti s covidem. V nemocnicích bylo v pondělí 4042 pacientů s covidem nebo s podezřením na něj. Země zaznamenala dalších 118 úmrtí na covid, což je nejvyšší denní přírůstek od první poloviny února.

Na jednotkách intenzivní péče bylo na Slovensku umístěno 316 infikovaných pacientů, podporu umělé plicní ventilace potřebuje 376 osob. Podle materiálu ministerstva v úvodu týdne měly nemocnice volných už jen 36 lůžek pro pacienty s covidem-19 v nejvážnějším stavu.

Muž ze Srbska dostal nedopatřením druhou dávku vakcíny od jiného výrobce. Říká, že kvůli tomu skončil na jednotce intenzivní péče a že se stále necítí dobře. Úřady si podle místních médií s případem zřejmě nevědí rady. Srdjan Antić dostal první dávku vakcíny Pfizer/BioNTech 28. ledna, pro druhou si zašel 18. února, kdy obdržel čínskou vakcínu Sinopharm. 

Německá kancléřka Angela Merkelová chce prodloužit stávající karanténu nejméně do 28. března, zároveň ale navrhuje pozvolné uvolňování pravidel například pro domácí sešlosti. Podle informací magazínu Focus předložila Merkelová tento návrh premiérům spolkových zemí, se kterými bude ve středu jednat o další podobě epidemických pravidel. Německo se kvůli pandemii uchýlilo do karantény loni v listopadu, od té doby byla omezení opakovaně prodloužena a zpřísněna.

Francouzská vláda upravuje svá doporučení ohledně vakcíny od firmy AstraZeneca, kterou nyní budou moci dostávat i obyvatelé ve věkové kategorii 65 až 75 let. V pondělí večer to oznámil francouzský ministr zdravotnictví Olivier Véran. Zpravodajský web BBC zároveň informoval, že zmíněná očkovací látka stejně jako ta od tandemu Pfizer/BioNTech podle nové britské analýzy u osob starších 80 let dramaticky snižuje riziko hospitalizace s covidem-19.

Nahrávám video

COVAX rozdělí 237 milionů dávek vakcíny

Mezinárodní očkovací program COVAX rozdělí do konce května ve 142 zemích světa celkem 237 milionů dávek vakcíny od firmy AstraZeneca. V Ženevě to oznámil šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Do konce března se podle něj bude distribuovat i 1,2 milionu dávek od firem Pfizer/BioNTech.

Celkem chce COVAX letos nakoupit 1,8 miliardy dávek vakcín proti covidu-19, což je o půl miliardy více, než si vedení programu loni stanovilo jako cíl pro rok 2021, uvedl Seth Berkley, šéf světové aliance pro očkování GAVI, která COVAX spolu s WHO spravuje. Podle něj se nyní finalizuje například smlouva o nákupu 1,1 miliardy dávek vakcíny od firmy Novavax.

Jako vůbec první dostala v rámci programu COVAX zásilku s očkovací látkou Ghana. Do tamních skladů doputovalo 600 tisíc dávek vakcíny britsko-švédské firmy AstraZeneca 24. února. V pondělí se touto vakcínou začalo v Ghaně očkovat.

Severské země zvládají epidemii

Severské státy – kromě Švédska – patří ve zvládání epidemie mezi ty nejúspěšnější v Evropě. Na začátku roku z obav před novými variantami viru téměř zároveň zpřísnily režim na hranicích. Téměř rok od prvního lockdownu Finsko míří k dalším restrikcím. Od přelomu roku v zemi denně přibývá asi pět set případů. Vláda proto od osmého března na tři týdny uzavře třeba bary i restaurace. Zdravotníci budou muset rušit dovolené nebo pracovat déle. O chystaných opatřeních informovala premiérka Finy s jedenáctidenním předstihem.

Nová omezení zavádí od začátku března i sousední Švédsko. Úřady zkrátí otevírací dobu například nákupních center nebo posiloven. Loni se země oproti většině světa vydala opačnou cestou. Země se neuzavřela a vsadila na zodpovědnost lidí. Postupně ale začala pravidla zpřísňovat. Vláda celostátní lockdown dál odmítá, poslance už ale požádala o možnost vyhlásit ho v případě potřeby lokálně.

Delší uzavření ekonomiky si podle své premiérky už nemůže dovolit ani Dánsko. To podle něj podstoupí nutné riziko a opatrně rozvolní. V tomto týdnu se znovu otevřou menší obchody a venkovní sportoviště. Na západě země se do škol vrátí žáci. Aby zastavily šíření nových variant nákazy, sází úřady hlavně na masivní testování. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy opět rozjely vlaky

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy, které v úterý večer způsobila porucha rádiového spojení, opět rozjely první vlaky Deutsche Bahn (DB). Ve středu po půlnoci o tom informovala agentura DPA. Soupravy s cestujícími mnohdy zůstávaly na nádražích.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Senát USA podpořil rezoluci o ukončení války s Íránem, Trumpovi navzdory

Senát Spojených států, v němž mají většinu republikáni, v úterý podpořil legislativu o ukončení amerických úderů na Írán. Podle agentury Reuters ovšem není jasné, jak tato rezoluce ovlivní konflikt s Teheránem, jelikož se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat s islámskou republikou mírovou dohodu. Agentura AP v této souvislosti napsala, že zákonodárci sledují Trumpovy snahy o ukončení konfliktu, který zahájil, s obavami. Zároveň připomíná, že americká administrativa už k financování války potřebuje souhlas Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu v rakouských Alpách zahynul český horolezec

Jednadvacetiletý muž z Česka zahynul po pádu na hoře Grosses Wiesbachhorn v rakouském pohoří Vysoké Taury. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na sdělení horské služby v Kaprunu. Podle ní Čech patrně uklouzl při přechodu sněhového pole, jeho spolulezec v pořádku sestoupil.
před 5 hhodinami

Železniční most přes Severokrymský kanál už neexistuje, tvrdí Ukrajinci

Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) v úterý oznámily zničení železničního mostu přes Severokrymský kanál, který označily za strategickou vojenskou a logistickou tepnu ruských invazních sil. Ukrajinské ministerstvo obrany mezitím informovalo o útocích na sklad ropy v kerčské tepelné elektrárně nebo distribuční stanici plynu v Simferopolu. Všechna tato místa se nacházejí na Moskvou anektovaném poloostrově Krym.
před 7 hhodinami

Magyar oznámil znovuoživení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPo útocích ruských dronů zůstávají v Chersonu trosky budov

Rusko nadále útočí na Ukrajinu nejčastěji drony. Jen na město Cherson jich na začátku června mířilo přes pět a půl tisíce. Od července tam bude platit povinná evakuace rodin s dětmi z nejnebezpečnějších čtvrtí. Právě jedna z nejohroženějších je u řeky Dněpr, která Cherson dělí od ruských pozic. Ruské údery tam na začátku měsíce zničily celý obytný dům. Trosky zasažených budov pak končí na nedaleké skládce, auta je tam vyvážejí i třikrát denně. Teď je tam jedenáct tisíc tun trosek. Většinu tvoří soukromé domy.
před 8 hhodinami

Krym je bez benzinu a zavádí nucené odstávky elektřiny

Energetická krize na Krymu pokračuje. Poté, co okupační správa zcela zakázala prodej pohonných hmot všem kromě úřadů, zavádí na poloostrově i plánované odstávky dodávek elektřiny. Přerušení provozu na Kerčském mostě uvěznilo v jedné z kolon tisíc aut. Turisté ruší rezervace a ti, kteří na Krymu už jsou, řeší, jak se z něj dostat. Prodej paliv na příděl zavádějí i některé regiony v Rusku.
před 11 hhodinami

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS). Podle některých médií jsou mezi nimi také politici či aktivisté, což vyvolává obavy ze svévolného zadržování, píše AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...