Filmový postřeh: (Ne)příjemné Chvilky s Jenovéfou Bokovou

Jestli má někdo rád filmová překvapení, poskytnou mu je Chvilky, český zástupce v soutěži Na východ od Západu. Tak čistý a precizně vystavěný film by stěží někdo čekal od debutantky. Režisérka Beata Parkanová napsala i scénář k filmu, v němž postřehneme dobře odpozorovaný život, s živými a reálnými dialogy.

Scénář ukazuje chvilky ze života jedné mladé dívky. Jmenuje se Anežka a podobu i duši jí výborně dala herečka Jenovéfa Boková. I ostatní herci (Jaroslava Pokorná, Viktor Tauš, Alena Mihulová, Martin Finger, Lenka Vlasáková) jí skvěle v jednotlivých chvilkách sekundují. 

Anežka naslouchá jiným, ale nikdo nenaslouchá jí. Tolik chvil stráví s různými lidmi z rodiny a muži, a přesto se cítí sama. Jediné, co má, jsou její housle. Zmíněné chvilky rýsují Anežčin obyčejný život – ale jsou trochu netypicky vyjádřené. Vznikají v časovém a prostorovém dialogu s různými lidmi, kteří jsou v jejím životě momentálně důležití, jako například energická babička, ženatý milenec, pasivní matka, hyperaktivní otec a tak dál.

Hrdinka a její život se před námi po chvilkách odlupují jako vrstvy cibule. Zvláštní poetika filmu spočívá v tom, že divák postupně odkrývá Anežčino okolí a tím si poskládá její život, prostý, a přitom psychicky nesmírně náročný. Chvilky jsou i nejsou jednoduchý film. Zpočátku pro někoho i možná iritující, protože rozjezd se zdá být banální. Je to však jen zdání, snímek nepostrádá vnitřní napětí v poetice všedního dne.

Anežka je sama, ale není outsider, naopak je součástí dnešní běžné společnosti. Ze svých chvilek může do budoucna vyjít buď jako chápavá slepice, která všechno strpí, nebo jako silná žena, kterou rány osudu posilují. Velkým pozitivem tohoto příběhu je, že cítíme tu druhou možnost. I když vlastně nevíme, co přesně Anežka chce. Zda chce být reportérkou, láká ji umění, příroda nebo by ráda rodinný život… U jiných filmů je nevyhraněný hrdina slabostí, tady jeho síla.

Po festivalu ve Varech lze Chvilky prožít od listopadu také v českých kinech. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Filmový festival Karlovy Vary 2018

Glosa k vítězům Varů: Může film něco změnit? Nepříjemná pravda o světě a rodině

Výrazné mnohovýznamné filmy o závažném tématu jsou tituly, kterými se pyšní velké festivaly. Takový se objevil i na festivalu v Karlových Varech – a v sobotu večer si z něj odnesl hlavní cenu Křišťálový globus. Drama s dlouhým názvem „Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“ oslovilo i proto, že sděluje nepříjemnou pravdu o (současném) světě.
8. 7. 2018

Pro české turisty není Mars demodé. Plundrují ho ve filmu Benjamina Tučka

Od prvního letu na Měsíc se lidstvo chlubilo, že do roku 2000 bude létat na Mars. Zatím na to nedošlo. S jednou výjimkou, filmový let si dopřál režisér Benjamin Tuček se svojí filmovou posádkou.
8. 7. 2018

Best of: Podívejte se na sestřih z 53. ročníku festivalu v Karlových Varech

Letos do Varů přijelo 13 080 akreditovaných návštěvníků. Vidět mohli 501 filmových představení, na která se prodalo 140 135 vstupenek. Tolik statistika 53. ročníku. O tom, jaký byl, ale lepší zprávu podá sestřih festivalových okamžiků.
7. 7. 2018

Festival ve Varech vyhráli rumunští barbaři, i pro Čechy něco bude

„Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři,“ hlásá dlouhý název snímku o bolestivém místě rumunské národní historie. Jedno to ale není filmaři Raduovi Judemu, který o této „bolavé patě“ natočil film. A ten zas není jedno filmovému festivalu v Karlových Varech, který titul ocenil Křišťálovým globem pro nejlepší snímek 53. ročníku. Úspěch může letos opět těšit i Čechy – slovinský „famák“ Olmo Omerzu získal cenu za režii pro svou road movie Všechno bude. I v souvislosti s vítězným snímkem se během večera mluvilo o svobodě a politice.
7. 7. 2018Aktualizováno7. 7. 2018

Exupír Robert Pattinson: Chtěl bych hrát postavy, které nemají zuby

Na festivalu v Karlových Varech začíná poslední den, který si nenechá ujít poslední letošní „velký“ host. Do západočeských lázní dopoledne přijel britský herec Robert Pattinson, známý především z upírské ságy Twilight a filmové série o Harrym Potterovi. Především na Stmívání by ale prý rád zapomněl.
7. 7. 2018Aktualizováno7. 7. 2018

Festivalové vteřiny Marka Ebena: Vždycky je druhá šance

Jak ukážou poslední festivalové vteřiny, Masaryk se ve Varech ještě nesesypal a Marek Eben také ne. Naopak stíhá toho docela dost. Třeba poslechnout si koncert Karlovarského symfonického orchestru s Ewou Farnou, dojmout Jaromíra Hanzlíka anebo vyzpovídat oscarového filmaře Barryho Levinsona. Je možné dostat v Hollywoodu ještě jednu šanci, když zklamete? ptá se ho Marek Eben. „Vždycky je druhá šance,“ odpovídá mu režisér filmů Rain Man či Vrtěti psem. Ovšem Festivalové vteřiny další dostanou až příští rok.
7. 7. 2018Aktualizováno7. 7. 2018

K čemu dospěly první ceny z Varů? Že ocenit si zaslouží nedospělí

Předskokanem hlavních soutěžních kategorií jsou i na 53. ročníku filmového festivalu v Karlových Varech ceny nestatutárních porot. Vybírají ze soutěžní nabídky nejlepší evropský či ekumenický film nebo titul, na němž se shodne Mezinárodní federace filmových kritiků. Víceméně všechny čtyři letošní poroty si získaly příběhy, jejichž hrdiny jsou dospívající. Patří k nim i české drama Všechno bude.
7. 7. 2018

Filmový postřeh: Touch Me Not je nepříjemná, ale vtahující studie intimity

Hranice hraného filmu a dokumentu se rozmlžují v celovečerním debutu rumunské režisérky Adiny Pintilie. Koprodukce pěti zemí, včetně České republiky, obdržela na festivalu v Berlíně Zlatého medvěda. I přes ubezpečení, že se jedná o fikci, jde o vizi natolik autentickou, že postavy jde jen ztěží nevnímat jako skutečně žijící osoby.
7. 7. 2018
Načítání...