Třicet let poté. Moravané si připomínají sametovou revoluci

Na události listopadu 1989 v neděli vzpomínají lidé i na Moravě. V  brněnském Divadle Husa na provázku budou diskutovat desítky osobností v rámci Café Revoluce, debaty s účastníky nabízí i Festival 30 let svobody Masarykovy univerzity. Kroměřížské muzeum nabízí výstavu mapující dílo slavného rodáka Karla Kryla. Muzeum ve Zlíně zase fotografiemi nasvicuje třicetiletou proměnu města.

Divadlo Husa na provázku sametovou revoluci připomíná cyklem diskuzí
Zdroj: ČT24

Jedním z klíčových míst sametové revoluce na jižní Moravě bylo Divadlo Husa na provázku. Společně s HaDivadlem byly prvními divadly, která vstoupila do stávky a zároveň jako první zprostředkovala lidem svědectví o tom, co se dělo 17. listopadu na Národní třídě v Praze.

Herci z obou scén v ten den hostovali v metropoli, představení ale nedokončili, protože do sálu dorazil zbitý student Roman Ráček. Přímo na jevišti ho pak zpovídal dramaturg Husy na provázku Petr Oslzlý a režisér Břetislav Rychlík. Obě divadla v neděli znovu spojují síly ve společných oslavách. Návštěvníkům nabídnou třicet rozhovorů s třiceti osobnostmi.

„Třicet osobností reprezentuje minimálně třicet různých fenoménů především polistopadového vývoje. Většina rozhovorů se bude věnovat dnešnímu odkazu listopadového převratu. Jeden z rozhovorů bude i setkání s Petrem Oslzlým, pak tady ale máme zástupce mladších generací z řad společenských věd, řešit budeme i ekologické otázky,“ popsal dramaturg oslav v Huse na provázku Matěj Nytra.

Rozhovory začaly v 16 hodin a potrvají až do půlnoci. „Dlouhotrvající formát značí i symbolický model zázemí, což souvisí i s tím, jak v roce 1989 Husa na provázku a HaDivadlo zapůsobily jako střediska pozornosti,“ řekl Nytra.

Také Masarykova univerzita nabízí v rámci Festivalu 30 let svobody debaty s účastníky tehdejších událostí. Patří mezi ně například odpůrce komunismu a porevoluční ministr kultury Milan Uhde, sestra bratrů Mašínových Zdena nebo ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.

Součástí festivalu jsou projekce dokumentu Tenkrát mapujícího události od listopadu do konce roku 1989, ale také snímku Free to rock, který pojednává o vlivu hudby na pád železné opony. Snímek Brněnský listopad zase nabízí revoluční záběry z Brna. Univerzita také udělila za statečnost medaili Jiřímu Gruntorádovi, který založil knihovnu vydávající samizdatové a exilové knihy.

Masarykova univerzita se spolu s Mendelovou univerzitou, Vysokým učením technickým, Veterinární a farmaceutickou univerzitou, Janáčkovou akademií múzických umění a Univerzitou obrany zapojila i do festivalu Brněnský sedmnáctý. Kvůli němu se má na náměstí Svobody podle očekávání organizátorů sejít až devět tisíc lidí. V 17:17 vyšel z náměstí lampionový průvod ke Kounicovým kolejím a náměstí Míru.

Park nedaleko Moravského náměstí v Brně nese jméno zastřelené studentky

Brňané v neděli vzpomínali i na další oběti bývalých totalitních režimů. Park u Místodržitelského paláce v centru města dostal jméno po osmnáctileté studentce Danuši Muzikářové, která zemřela v srpnu 1969, rok od okupace Československa sovětskými vojsky.

Pojmenování navrhla signatářka Charty 77 Simona Hradílková, která spolu s primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS) odhalila i pamětní desku. „Můj otec se mě zeptal, jestli se něco v Brně jmenuje po Danuši Muzikářové. Podívala jsem se a nikde jsem nic nenašla. A před očima mi vytanul park, který nenese žádné jméno, přitom je z něj vidět na místo, kde byla Danuše Muzikářová zabita,“ objasnila Hradílková.

Brněnská primátorka se v neděli také sešla se zástupci města, kraje, Senátu, Poslanecké sněmovny, soudů, městských částí i pamětníky u památníku tří odbojů. Připomněla smrt studenta Jana Opletala, který přišel o život po protinacistické demonstraci v říjnu roku 1939. Následná protinacistická demonstrace vedla k dalším represím, zatýkání a popravám studentů a uzavření všech vysokých škol.

Podle Vaňkové nebyla krev studentů prolita nadarmo. „Jejich odkaz chtěli po půl století uctít jiní mladí lidé, kteří se také vydali do ulic. Protest vyústil v další dění, s nímž už si vládnoucí garnitura nedovedla poradit. Listopad 1989 nebyl jen dílem osobností, ale byl i o podpoře lidí na náměstích, v továrnách, nemocnicích, školách, úřadech nebo redakcích. Po tři desetiletí díky tomu žijeme v demokracii, míru a svobodě,“ řekla Vaňková.

Kroměříž ožila melodiemi Karla Kryla

Sametovou revoluci i slavného rodáka Karla Kryla si připomněli lidé v Kroměříži. Expozice ve Starém pivovaru, která se zpěvákovi věnuje, byla otevřená zdarma. Doplnila ji i pietní vzpomínková akce Světlo pro Kryla.

„Chodí sem návštěvníci všech věkových skupin. Někdo si zazpívá, někdo si popláče, ale celkově mám z návštěvníků dojem, že Karla Kryla nám nikdo nikdy nevzal a nikdy nevezme. To je něco, co se nedá ukrást,“ uvedla průvodkyně Jana Knapková. 

Gottwaldov se změnil na Zlín

Zlínské Muzeum jihovýchodní Moravy se výstavou Zlín - Gottwaldov - Zlín ohlíží nejen třicet let zpátky. Kromě změny režimu a návratu k původnímu jménu města, které zachycují dobové i současné fotografie, vystavuje muzeum i unikátní předmět ze svých sbírek, tři tisíce let starou keramickou platisku z mladší doby bronzové. 

„Soška je ve Zlíně vystavena poprvé. Nález nesmírné historické hodnoty znázorňující muže s bronzovým korálkem na hrudi byl objeven při záchranném archeologickém výzkumu v Otrokovicích-Kvítkovicích roce 2018,“ uvedla zástupkyně muzea Silvie Lečíková. Soška bude vystavena do ledna.