Olomouc - Archeologové reagují na více než desetiletý český fenomén hledačů pokladů stále častější vzájemnou spolupráci. Nechtějí napodobovat Slovensko, kde rabujícím amatérům s detektory hrozí až 10 let vězení, protože to nic nevyřešilo. Cennosti dál končí na aukcích. Na severní Moravě se několik ústavů i amatérských hledačů s detektory zapojilo do programu Preventivní archeologie, kdy společně zkoumají některé lokality.
Na Slovensku nepřinesla možnost nepoctivé hledače pokladů tvrdě trestat moc výsledků především proto, že se jejich činnost těžko prokazuje. Když majitelé detektorů, kterých je podle odhadů až 30 tisíc, něco cenného najdou a rozhodnou se neodevzdat to státu, jeho představitelé s tím až na výjimky nic neudělají. „Jsou známé případy nálezů cenností, které nálezci prodali na aukcích. Prokázat je to však velmi těžké, museli byste je chytit při činu,“ vysvětlil vedoucí odboru kultury a památkové péče Olomouckého kraje Jindřich Gračic.
Prokázání nepoctivosti je výjimkou
Výjimkou je případ objevu střepu z 1. až 2. století před naším letopočtem, který se dostal z rukou nepoctivých amatérů s detektorem do majetku krajského úřadu. V Česku platí zákon, podle kterého patří archeologické nálezy v zemi státu. Nálezci jsou povinni objevy hlásit památkovým úřadům, muzeím nebo archeologům. Tři muži, kteří prohledávali naleziště v Němčicích na Hané, to podle policistů neměli v úmyslu. Cenný střep jim proto zabavili. Státu se vrátily i tisíce předmětů nesmírné hodnoty, které nasbíral pražský amatér s detektorem kovů Tomáš Tůma. Archeologové se k nim dostali náhodou po jeho smrti v roce 2008.
Archeologové přicházejí na to, že je užitečné využívat zájmu amatérů, kteří jsou ochotní ke spolupráci. Jako součást projektu Archeologického centra Olomouc s názvem Preventivní archeologie například prováděli v letech 2010 až 2013 detektorový průzkum na Přerovsku, Šumpersku a Olomoucku. Výsledkem jsou tisíce zdokumentovaných nálezů. Jsou mezi nimi například i dva pražské groše Jana Lucemburského a Karla IV. Ještě v 90. letech minulého století archeologové detektory odmítali a i později je mnozí ignorovali. „Naše představa je taková, že by uživatelé detektorů spolupracovali s jednotlivými odbornými středisky a jejich garanty a podíleli by se na záchraně naše archeologického dědictví,“ uvedl archeolog Zdeněk Schenk.
Slušní hledači versus slušní
Ministerstvo kultury už chystalo novelu zákona, podle ktreé by nepoctivé hledače bylo možné trestat. Nakonec od ní, právě i vzhledem ke slovenským zkušenostem, upustilo. Teď připravuje nové zákonné opatření, které počítá i se spoluprací amatérů s profesionály. Odborníci se zabývají také otázkou odměny pro poctivé nálezce, která je zatím symbolická. Jedním z těch, kteří se už do společných průzkumů zapojili, je Ondřej Vénos. Podílel se mimo jiné na průzkumu archeologicky cenné lokality v Předmostí v Přerově. „Vadí nám organizované skupiny hledačů, kteří drancují zemi. Nám slušným detektorářům kazí jméno,“ řekl Vénos.
