Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská věří, že se najdou peníze na vykoupení vepřína v Letech na Písecku. Prohlásila to při uctění památky obětí romského holocaustu. Vepřín stojí na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy a náklady na výkup se pohybují v řádech stovek milionů.
Místopředsedkyně Senátu v Letech: Na výkup vepřína se peníze najdou. Snad
Lidé v Letech uctili památku obětí romského holocaustu (zdroj: ČT24)
- byl otevřen v srpnu 1940 jako kárný pracovní; stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory.
- od srpna 1942 do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes 500 bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se nevrátilo ani 600 romských vězňů.
- podle odhadů nacisté zavraždili 90 procent českých Romů.
„Jsem neuvěřitelný optimista. Doufám, že se ty peníze najdou a ten vepřín opravdu půjde pryč. Toto místo si to zaslouží a také naše společnost si zaslouží udělat takový krok, bylo by to velké gesto smíření,“ uvedla Horská při uctění obětí romského holokaustu a vzpomínky na zahájení a ukončení provozu romského koncentračního tábora.
Tradiční pietní akty, jakým byl i ten dnešní, se konají v těsné blízkosti vepřína, kde přesně před dvaceti lety vznikl památník obětem romského holocaustu. Odhalení památníku bylo podle zástupců sdružení prvním krokem k tomu, aby se romský holocaust stal součástí české historie. Teď čekají na druhý krok - odstranění blízkého vepřína.
„Prasečák se ani nemusí likvidovat, nechť je přesunut o nějakých deset kilometrů vedle, ať mají lidé zaměstnání,“ uvádí romský aktivista Karel Holomek. „Vepřín ubírá na intenzitě prožitku na tomto místě,“ dodala místopředsedkyně Senátu.
Zmizení vepřína? Dosud jen deklarace
Podle Milouše Červencla, ředitele památníku Lidice, který spravuje i Lety, však problematika výkupu nesouvisí jen s penězi. Připomněl, že vlastník vepřína, společnost Agpi, požaduje také náhradní prostory pro přesun chovu. „To znamená sehnat v okolí místo s dostatkem rostlinné výroby, dostatkem vody a které by navíc leželo v dostatečné vzdálenosti od zabydlených oblastí,“ řekl Červencl.
Pozůstalí po obětech romského holocaustu dlouhodobě po odstranění vepřína volají, umístění se nelíbí ani OSN Odstranění zemědělského areálu za svou prioritu označilo už několik kabinetů; vždy ale zůstalo u deklarací.
Současná vláda se v romské strategii do roku 2020 zavázala, že vepřín z Let zmizí, a ministr kultury Daniel Herman při loňské pietě slíbil, že s ministrem pro lidská práva Jiřím Dienstbierem plánuje tuto věc opět otevřít a řešit. Premiér Sobotka (ČSSD) ovšem uvedl, že ani jeho vláda patrně nenajde na výkup vepřína peníze. Ty nemá ani kraj a samotná obec Lety, kde žije 250 lidí, odstranění zemědělského areálu neřeší. „Lidi to vyloženě nevnímají,“ prohlásila na adresu sporů starostka Blanka Havlínová.