Z plzeňského hnízda asijských sršní nestihly vyletět královny, domnívají se vědci. Vystavili ho v muzeu

V hnízdě sršní asijských, které zlikvidovali hasiči v Plzni, bylo pouze pět dospělých královen. Podle odborníků nejspíše nestihla žádná hnízdo opustit, aby založila novou kolonii. Jak se sršně asijské, které v Evropě představují nebezpečí hlavně pro včely, do Plzně dostaly, se expertům nepodařilo zjistit a už se to ani nepodaří.

Hnízdo sršní asijských se podařilo počátkem října nalézt ve Skvrňanech – krátce po zjištění výskytu tohoto hmyzu v Plzni. Nyní je k vidění na výstavě o bezobratlích v Západočeském muzeu. Před vystavením ho měsíc zkoumali odborníci. Podle nich bylo v hnízdě osm set jedinců, z toho pět královen, zhruba 450 samců, zbytek byly dělnice.

„Velká část jedinců je stále ve stadiu kukel, to znamená, že nestihli opustit hnízdo, což je pro nás výhodná situace. Takto velké hnízdo mají sršně postavené do měsíce,“ řekl Jan Walter ze Západočeského muzea.

Zdeněk Myslík z plzeňské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny označil rychlé nalezení hnízda téměř za zázrak. „Ve čtvrtek jsme dostali informace od veřejnosti, v pátek jsme to potvrdili a v pondělí už bylo hnízdo zlikvidované. Je potřeba včas zachytit některé problematické druhy, zejména u prvonálezů je to důležité, protože když zabráníme tomu prvnímu rozmnožení, může to zablokovat invazi,“ poznamenal. Ocenil pomoc veřejnosti. K té podle Myslíka přispělo rozšíření včelařství v Česku – na rozdíl od jiných zemí Evropy se lidé více zajímají o to, co může včelám uškodit.

Jak vypadá sršní hnízdo zevnitř, se podařilo zjistit s pomocí CT přístroje plzeňské nemocnice. „Skenovalo se v nastavení pro těhotné ženy, protože pochopitelně CT nemá model na sršní hnízdo. Z řezů jsme viděli jednotlivá patra a mohli jsme spočítat i jednotlivé komůrky, kolik jedinců se tam mohlo vyvíjet,“ přiblížil Walter. 

Vědci z Entomogického ústavu Akademie věd prozkoumali DNA hmyzu, ukázalo se, že plzeňské sršně pocházejí z linie, která se už v Evropě vyskytuje zejména ve Francii a Španělsku. Nebyla to tedy nová linie přivezená s nákladem z Číny.

Jak se asijské sršně do Plzně dostaly, se však nepodařilo zjistit. Podle Waltera je možné, že se dostaly do kamionu, který přijel z jižní Evropy, ale také mohly přeletět samy z Bavorska přes Všerubský průsmyk. Sršeň se může za rok vlastními silami přesunout až o 78 kilometrů.

Ačkoliv odborníci věří, že se povedlo zlikvidovat hnízdo ještě předtím, než ho opustily královny, budou příští rok sledovat okolí hnízda, jestli se tam přece jen náhodou neobjeví další asijské sršně. Je ale jen otázkou času, kdy se v Česku vyskytnou znovu. Asijské sršně se kromě Francie a Španělska objevily už také v Německu nebo například v Maďarsku. 

  • Sršeň asijská (vespa velutina) je menší než sršeň obecná, která je v Česku běžná. Rozeznat ji lze díky žlutě zbarveným koncům končetin a spíše černému zbarvení. Na zadečku má široký oranžový pruh a na prvním zadečkovém článku tenký žlutý proužek.
  • Jedinec měří 17 až 32 milimetrů. Oproti sršni obecné létá sršeň asijská rychleji a je obratnější.
  • Druh je schopný se rychle šířit. V českých podmínkách dokáže přežít zimu.
  • V evropském prostředí představují asijské sršně nebezpečí hlavně pro včely. Pronikají do jejich úlů, které plení a včely zabíjejí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ve sněmovně je den krojů, přišly v nich tucty poslanců

Několik desítek poslanců v úterý dorazilo do sněmovny v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Zákonodárci se sešli ve dvoraně jedné z vedlejších sněmovních budov, kde za doprovodu folklorního souboru zahájili výstavu krojů, která akci letos doprovází. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní budovy dolní komory. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z tuzemska, Slovenska, Polska a Maďarska. Výstava, na které jsou k vidění dvě desítky mužských, ženských, chlapeckých a dívčích krojů ze Slovenska, Polska a z Maďarska, je k vidění do 20. března.
před 1 mminutou

Na Hradecku utratí kvůli ptačí chřipce desetitisíce kachen

V okrese Hradec Králové jsou další dvě ohniska ptačí chřipky v komerčních chovech drůbeže. Nákaza zasáhla chovy kachen firmy Perena v Dobřenicích a v Chudonicích. Je v nich dohromady asi čtyřicet tisíc ptáků. Mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer v úterý řekl, že je bude třeba utratit. Veterináři kvůli novým ohniskům také rozšířili ochranná pásma.
14:38Aktualizovánopřed 5 mminutami

Ředitelé národních parků podpořili odvolaného šéfa toho krkonošského

Ředitelé národních parků podpořili šéfa Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robina Böhnische, kterého ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) odvolal v pondělí. Böhnisch je dál předsedou Asociace národních parků ČR. Červený uvedl, že se s Böhnischem vzájemně dohodli, že situaci nebudou komentovat.
13:24Aktualizovánopřed 8 mminutami

V Otrokovicích vzplál sklad, z okolí se evakuovaly stovky lidí

V areálu společnosti Toma v Otrokovicích na Zlínsku v úterý vzplál zastřešený venkovní sklad společnosti Remaq, která se zabývá recyklací plastů. Požár likvidují desítky hasičů, řekla jejich mluvčí Lucie Javoříková. Kolem 12:30 ho dostali pod kontrolu, takže se dále nešíří. Vyhlášený je třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu. Mluvčí nemá informace o zraněních. Požár doprovází hustý dým, hasiči doporučili nevětrat lidem v okolí i v nedalekém Tlumačově kvůli směru větru.
12:27Aktualizovánopřed 52 mminutami

Hasičům schází chemičtí odborníci. Pomoci má nový univerzitní obor

Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice (UPCE) otevřela nový bakalářský studijní program Chemie pro požární ochranu. Propojuje základní chemické obory a jejich aplikaci v požární ochraně s krizovým řízením a environmentální bezpečností. Nový program reaguje na poptávku Hasičského záchranného sboru a je v Česku unikátní.
před 8 hhodinami

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
včera v 07:30
Načítání...