Z plzeňského hnízda asijských sršní nestihly vyletět královny, domnívají se vědci. Vystavili ho v muzeu

V hnízdě sršní asijských, které zlikvidovali hasiči v Plzni, bylo pouze pět dospělých královen. Podle odborníků nejspíše nestihla žádná hnízdo opustit, aby založila novou kolonii. Jak se sršně asijské, které v Evropě představují nebezpečí hlavně pro včely, do Plzně dostaly, se expertům nepodařilo zjistit a už se to ani nepodaří.

Hnízdo sršní asijských se podařilo počátkem října nalézt ve Skvrňanech – krátce po zjištění výskytu tohoto hmyzu v Plzni. Nyní je k vidění na výstavě o bezobratlích v Západočeském muzeu. Před vystavením ho měsíc zkoumali odborníci. Podle nich bylo v hnízdě osm set jedinců, z toho pět královen, zhruba 450 samců, zbytek byly dělnice.

„Velká část jedinců je stále ve stadiu kukel, to znamená, že nestihli opustit hnízdo, což je pro nás výhodná situace. Takto velké hnízdo mají sršně postavené do měsíce,“ řekl Jan Walter ze Západočeského muzea.

Zdeněk Myslík z plzeňské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny označil rychlé nalezení hnízda téměř za zázrak. „Ve čtvrtek jsme dostali informace od veřejnosti, v pátek jsme to potvrdili a v pondělí už bylo hnízdo zlikvidované. Je potřeba včas zachytit některé problematické druhy, zejména u prvonálezů je to důležité, protože když zabráníme tomu prvnímu rozmnožení, může to zablokovat invazi,“ poznamenal. Ocenil pomoc veřejnosti. K té podle Myslíka přispělo rozšíření včelařství v Česku – na rozdíl od jiných zemí Evropy se lidé více zajímají o to, co může včelám uškodit.

Jak vypadá sršní hnízdo zevnitř, se podařilo zjistit s pomocí CT přístroje plzeňské nemocnice. „Skenovalo se v nastavení pro těhotné ženy, protože pochopitelně CT nemá model na sršní hnízdo. Z řezů jsme viděli jednotlivá patra a mohli jsme spočítat i jednotlivé komůrky, kolik jedinců se tam mohlo vyvíjet,“ přiblížil Walter. 

Vědci z Entomogického ústavu Akademie věd prozkoumali DNA hmyzu, ukázalo se, že plzeňské sršně pocházejí z linie, která se už v Evropě vyskytuje zejména ve Francii a Španělsku. Nebyla to tedy nová linie přivezená s nákladem z Číny.

Jak se asijské sršně do Plzně dostaly, se však nepodařilo zjistit. Podle Waltera je možné, že se dostaly do kamionu, který přijel z jižní Evropy, ale také mohly přeletět samy z Bavorska přes Všerubský průsmyk. Sršeň se může za rok vlastními silami přesunout až o 78 kilometrů.

Ačkoliv odborníci věří, že se povedlo zlikvidovat hnízdo ještě předtím, než ho opustily královny, budou příští rok sledovat okolí hnízda, jestli se tam přece jen náhodou neobjeví další asijské sršně. Je ale jen otázkou času, kdy se v Česku vyskytnou znovu. Asijské sršně se kromě Francie a Španělska objevily už také v Německu nebo například v Maďarsku. 

  • Sršeň asijská (vespa velutina) je menší než sršeň obecná, která je v Česku běžná. Rozeznat ji lze díky žlutě zbarveným koncům končetin a spíše černému zbarvení. Na zadečku má široký oranžový pruh a na prvním zadečkovém článku tenký žlutý proužek.
  • Jedinec měří 17 až 32 milimetrů. Oproti sršni obecné létá sršeň asijská rychleji a je obratnější.
  • Druh je schopný se rychle šířit. V českých podmínkách dokáže přežít zimu.
  • V evropském prostředí představují asijské sršně nebezpečí hlavně pro včely. Pronikají do jejich úlů, které plení a včely zabíjejí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
před 20 hhodinami

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Lidé vyrážejí na zamrzlé plochy. Na některé se ale vstupovat nesmí

Zamrzlé vodní plochy v posledních dnech lákají řadu lidí k bruslení. Ne vždy jsou ale pro tuto činnost vhodné, nejen z hlediska bezpečnosti, ale i ochrany přírody. Vstup je zakázaný například na chráněné části vodního díla Nové Mlýny. Bruslit se nesmí ani na Znojemské vodní nádrži, která je zdrojem pitné vody a zároveň leží v klidovém území národního parku Podyjí. Naopak chráněná krajinná oblast Soutok plánuje změnu úředního statusu zámeckého rybníka v Lednici.
12. 1. 2026

Vyšetřování požáru v Mostě pokračuje, incident vedl k rozsáhlým kontrolám restaurací

Před rokem si požár restaurace U Kojota v Mostě vyžádal sedm obětí. Příčinou požáru byl pád plynového topidla, které nešťastnou náhodou převrhl jeden z hostů. Vyšetřování tragédie pokračuje, policie obvinila dva lidi z obecného ohrožení z nedbalosti. Kriminalisté čekají na další znalecké posudky. Hasiči v Ústeckém kraji po požáru zahájili rozsáhlé kontroly v restauracích. Za loňský rok uložili za nedodržování podmínek požární bezpečnosti v restauracích pokuty v celkové výši přesahující jeden milion korun.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Pomník připomínající Jana Palacha se vrátil k Národnímu muzeu

Pomník v podobě kříže na místě upálení Jana Palacha je zpět u budovy Národního muzea v Praze. České televizi to potvrdila mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová. Pomník bude součástí pietních akcí 16. ledna – v den, kdy se v roce 1969 student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach upálil. Muzeum paměti XX. století vystaví také pamětní desky, které taktéž ustoupily výstavbě tramvajové trati na Václavském náměstí. Informaci potvrdil ČT ředitel muzea Petr Blažek.
12. 1. 2026

ŘSD vybírá řešení, jak naložit s radioaktivní zeminou na stavbě D11

Řešení, jak naložit s radioaktivním popílkem, který vloni na jaře objevili experti na stavbě dálnice D11 v Trutnově, vybírá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Žádný z návrhů od zhotovitele nepřijalo, jsou příliš drahé. Připravilo svůj – část popílku na stavbě ponechá, část odveze k likvidaci. Náklady se navíc musí vejít do sta milionů.
12. 1. 2026
Načítání...