Dopravu na pražském Barrandovském mostě ve směru z centra má zlepšit nově vyhrazený levý jízdní pruh oddělený bílou čárou, který bude sloužit jen pro auta jedoucí ze Smíchova do Braníka. Nejvyšší povolená rychlost v něm bude zvýšena na 80 kilometrů v hodině. Opatření začne platit na konci září po dokončení letošní fáze opravy mostu. V budoucnu by mohla být vybudována také nová rampa přes sjezd z mostu do Modřanské ulice, po které by jezdili řidiči ze Strakonické ulice na Jižní spojku.
Dopravu na Barrandovském mostě má od konce září zlepšit pruh pro auta jedoucí po okruhu
Dopravu na Barrandovském mostě a před ním komplikuje podle ředitele společnosti Satra Alexandra Butoviče takzvaný průplet, kdy se v jednom místě setkávají a proplétají auta jedoucí ze Smíchova, Barrandova a ze Strakonické ulice.
„Opatření spočívá v tom, že levý jízdní pruh ve směru z centra bude určen pouze pro vozidla, která pokračují po Městském okruhu, a nebude z něj možné dělat žádné jiné manévry a třeba sjet následně do Modřanské,“ vysvětlil.
K tomu, aby opatření přineslo efekt, který si od něj silničáři slibují, má pomoci to, že bude nově pouze v průběžném pruhu povolena rychlost 80 kilometrů v hodině. V ostatních pruzích budou auta jezdit maximálně padesátkou. Nový vyhrazený pruh bude začínat před nájezdem na most a v místě, kde se oddělují pruhy na Barrandov a na Strakonickou.
Přibýt by mohla rampa
Město spolu se Satrou vymyslelo asi dvacítku možných řešení. Z nich kromě výše zmíněného připadá v úvahu ještě stavba nové rampy, která by překlenula sjezd na Modřanskou. Řidiči ze Strakonické by vyjeli na most, a pokud pokračují na Jižní spojku, tak by před sjezdem na Modřanskou odbočili vpravo na nové přemostění a pokračovali dál. Auta by se tak s vozy jedoucími na sjezd z Modřanské vůbec nekřížily.
První variantu zavede město na konci září, až dokončí letošní opravy na Barrandovském mostě. Opatření bude následně vyhodnocováno. Na základě analýzy první etapy se město podle primátorova náměstka Adama Scheinherra (Praha Sobě) rozhodne, zda vybudovat také rampu.
„Ta by mohla stát okolo 90 milionů korun. Finální rozhodnutí o stavbě ale ještě nepadlo. Nicméně mohla by být vybudována v rámci poslední fáze oprav Barrandovského mostu,“ řekl. Práce na mostě jsou naplánovány ještě na čtyři fáze, každá bude trvat zhruba tři měsíce v roce.
Rekonstrukce se prodlouží téměř o měsíc
Rekonstrukce mostu začala 16. května. Dělníci nejprve demolovali nájezdovou rampu ze Strakonické ulice, kterou nyní znovu budují, a odfrézovali vozovku a odstranili římsy, zábradlí a izolace. Původně měly práce skončit 2. září, avšak kvůli vynuceným úpravám projektu se o 27 dní zpozdí.
Původní nájezdová rampa ze Strakonické byla odstraněna kvůli špatnému stavu. Dělníci staví novou, v současné době dokončují stavební práce včetně římsy. Následně budou pokládat povrchy vozovky. Ty na rampě budou dělány až souběžně s těmi na hlavním mostě přes řeku.
„Na hlavním mostě finišujeme s úpravou povrchů. Dokončujeme římsy tak, aby se mohly začít pokládat izolace a povrchy,“ řekl Scheinherr. Uvnitř mostu jsou podle něj provrtány všechny průchody, kterými začnou dělníci natahovat nová předpínací lana. Právě to přispělo ke zpoždění prací, uvedl.
Při vrtání totiž stavebníci narazili na problémy u příčníku v místech, kde se připojuje rampa ze Strakonické. Zjistili, že je tam příliš mnoho armatury, která byla navíc silnější, než bylo v projektu. Proto se nedařilo práce dokončit. Místo, kde se napojuje rampa, je nejvíce zatíženým na mostě vůbec. Při tvorbě projektu podle náměstka nešlo předvídat umístění výztuže vzhledem k tomu, že jsou až deset metrů hluboko v betonu.
Druhým problémem podle Scheinherra bylo, že při frézování bylo na některých místech objeveno až 32 centimetrů asfaltu. Obvyklá tloušťka je přitom patnáct centimetrů.
Barrandovský most z roku 1983 je součástí městského okruhu a dosud nebyl nikdy opravován. Denně ho přejede na 140 tisíc aut, což z něj dělá nejvytíženější komunikaci v Praze. Rekonstrukce je rozložená do několika let a vždy potrvá jen část roku. Celkem vyjdou práce za celé období na 594,5 milionu korun.
