Pozemky v okolí kláštera Křížovníků s červenou hvězdou ve Znojmě-Hradišti patří definitivně státu. Rozhodl o tom Nejvyšší soud, který odmítl dovolání města Znojmo. To o pozemky dlouhodobě usilovalo, podle soudů ale po revoluci přešly z trvalého užívání JZD Práče do vlastnictví státu. Díky tomu o ně nyní může v rámci církevních restitucí požádat Rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou.
Ve sporu šlo o to, komu patří osmnáct pozemků v katastrálním území Znojmo-Hradiště. Nárok si na ně dělaly stát i město Znojmo. Krajský soud v roce 2020 rozhodl, že patří státu s tím, že na Znojmo nemohlo vlastnictví po revoluci přejít kvůli tomu, že na sporných pozemcích hospodařila nestátní organizace – JZD Práče. Zákon to totiž v takových případech vylučoval.
Nejvyšší soud však rozsudek krajského soudu loni v únoru zrušil a případ mu vrátil. Brněnský soud ale v říjnu znovu přisoudil pozemky státu a jeho verdikt tentokrát potvrdila i nejvyšší instance, ke které se Znojmo dovolalo. „Zákonné předpoklady přípustnosti podaného dovolání tak vzhledem k výše uvedenému v posuzovaném případě naplněny nebyly. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání, dovolání jako nepřípustné odmítl,“ stojí v rozhodnutí, které má ČT k dispozici.
Znojmo v dovolání argumentovalo tím, že i když vlastnictví pozemků na něj podle zákona nepřešlo, tak je mohlo takzvaně vydržet. Podle soudu ale město muselo vědět, že pozemky získalo do trvalého užívání JZD Mír Práče – tomu se je v říjnu 1989 zavázal převést Městský národní výbor ve Znojmě, tedy právní předchůdce města Znojmo.
Spor začal už před deseti lety
Město se snažilo svůj nárok odůvodnit i tím, že soudy v letech 1999 a 2002 zamítly žalobu křížovníků, kteří se domáhali vlastnictví pozemků. Podle Nejvyššího soudu se ale tehdejšího sporu – na rozdíl od současného případu – neúčastnil stát. Navíc jde podle dovolacího soudu o argumenty, kvůli kterým nelze dovolání podat. „Uvedené výtky tudíž přípustnost dovolání nezakládají,“ uvedl Nejvyšší soud.
Spor trval od roku 2012, částečně i proto, že soudy musely rozhodnout, zda se do případu může na žalující straně zapojit i Rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou. Ten o pozemky bude usilovat v rámci církevních restitucí. „Výzva byla podána už dříve, ale řízení bylo ze strany správního orgánu pozastaveno, protože se čekalo na výsledek soudu. Teď bude pokračovat,“ řekl ČT advokát řádu Jiří David s tím, že jiné pozemky okolo kláštera už křížovníci vlastní.
