Ve Šternberku se dobrovolníci snaží obnovit třešňový sad, o který se nikdo dvacet let nestaral. Má být útočištěm vzácných druhů živočichů, ale i místem setkávání lidí. Ovocných ploch v České republice dlouhodobě ubývá, tuzemské ovocnářství je podle pěstitelů v krizi.
Na kraji Šternberku obnovují dobrovolníci třešňový sad. Léta se o něj nikdo nestaral
Tříhektarový sad se sto padesáti třešněmi za poslední roky zarostl keři a náletovými dřevinami. Třetinu plochy už se během podzimu podařilo prořezat, teď bude správce sadu Jiří Beneš s dobrovolníky pokračovat dál. „Sad byl vysázen s počátkem 60. let 20. století. Třešně jsou ještě vitální a díky tomu poskytují prostor pro život celé řadě ohrožených druhů živočichů,“ říká Beneš.
Ze zanedbaného sadu na pozemcích šternberské radnice se má stát také místo komunitního setkávání. „Sad je zarostlý do takové míry, že se neobejde bez výrazného zásahu, k čemuž potřebujeme nejen lidskou sílu, ale i motorovou pilu a křovinořez. Náklady budou v řádech desetitisíců až statisíců,“ očekává.
I proto spustil na internetu dárcovskou výzvu. Výtěžek bude sloužit k pořízení potřebné zahradní techniky.
Ovocné sady v posledních letech spíš mizí
Sad ve Šternberku je ale spíš výjimkou potvrzující pravidlo, protože plochy sadů v České republice od 90. let klesají. Aktuálně se ovoce pěstuje na více než třinácti tisících hektarech, což je zhruba o čtvrtinu méně než před deseti lety.
„Ovocnářství se dlouhodobě nachází v krizi. Je to citlivá komodita. Za posledních pět roků se setkáváme s jarními mrazy, které pěstování ovoce a s tím spojenou ekonomiku významně ovlivňují,“ řekl místopředseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Michal Horáček.
Podle pěstitelů není v Česku správně nastavený ani dotační systém, který se týká obnovy sadů, ale i produkce ovoce. Třeba počty jabloní setrvale klesají a broskve se u nás už téměř nepěstují.
