Nejdelší část tunelového komplexu Blanka, úsek Špejchar - Pelc Tyrolka, přišel o kolaudační souhlas. Rozhodl o tom Městský soud v Praze, který zrušil kolaudaci z října 2019. Znovu ji tak musí posoudit pražský magistrát. Na dotaz ČT to uvedla mluvčí soudu Markéta Puci. Soud vyhověl žalobě spolku Holešovičky pro lidi, podle kterého magistrát nesplnil podmínky stavebního řízení.
Kolaudace stavby byla ve stavebním povolení podmíněna dokončením vnějšího Pražského okruhu a také snížením emisí a hluku v ulici v Holešovičkách. Městský okruh ale dokončen nebyl a podle spolku nebyla splněna ani podmínka snížení emisí.
„Soud rozhodl tak, že kolaudační souhlas pro stavbu Městský okruh Myslbekova – Pelc Tyrolka, stavba č. 0079 Špejchar – Pelc Tyrolka, ze dne 11. 10. 2019 se zrušuje. Věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení,“ uvedla bez bližších podrobností Puci.
Možnost opětovného udělení kolaudace tak musí znovu posoudit pražský magistrát, konkrétně odbor pozemních komunikací a drah. Podle magistrátu je ale dostavba vnějšího Pražského okruhu jako podmínka pro kolaudaci neadekvátní, protože Praha nemůže garantovat státní stavbu, kterou chystá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
„Právní rozbor odboru pozemních komunikací a drah magistrátu konstatoval ve vypořádání, že podmínka je neadekvátní a neměla být ani zmíněna ve stavebním povolení. Praha nemůže zajistit stavbu jiného subjektu, což je v tomto případě ministerstvo dopravy a ŘSD,“ uvedl po udělení kolaudace v říjnu 2019 náměstek pražského primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě). Nyní ale musí odbor na základě rozhodnutí soudu věc znovu posoudit.
Hlavním problémem jsou emise a hluk, tvrdí spolek
Na množství aut si podle spolku Holešovičky pro lidi, který žalobu podal, místní obyvatelé stěžují už několik let. „U mladších dětí se projevují časté infekty horních cest dýchacích, nejmladší dítě je v péči plicní ambulance s trvalou léčbou. Rodiče si musí brát každý rok volno, aby s dětmi mohli odjet na léčebný pobyt do lázní, v průměrné délce šesti týdnů,“ píše se v žalobě. Podle spolku je hlavním problémem kromě emisí také silný hluk.
„Nechceme, aby byla Blanka uzavřena, jde nám jen o to, aby magistrát respektoval stavební řízení a pomohl lidem žijícím v této lokalitě. Bojíme se, že při naší nečinnosti by šlo o vznik nebezpečného precedentu do dalších dopravních staveb,“ uvedl předseda spolku Holešovičky pro lidi Michal Trník.
Denně projede Blankou 80 tisíc aut
Stavba komplexu začala za primátora Pavla Béma (ODS) v roce 2007 a postupně nabrala několikaleté zpoždění. Denně třemi tunely, které jej tvoří, projede na 80 tisíc aut. Blanku má ve správě Technická správa komunikací (TSK). Náklady na vybudování systému tří tunelů byly zhruba 40 miliard korun.
Tunelový komplex Blanka byl otevřen v roce 2015. Do udělení kolaudačního souhlasu v říjnu 2019 fungoval v takzvaném zkušebním provozu. Tento postup kritizoval i Nejvyšší soud v Praze, který dokonce pohrozil zavřením stavby. Zkušební provoz komplikoval mimo jiné způsob financování jeho provozu, kdy ho město muselo platit z rozpočtové kapitoly investic. Od kolaudace v říjnu 2019 platí jeho provoz TSK.
Blanka je s celkem třemi tunely součástí severozápadního úseku Městského okruhu, jehož celková délka je téměř 6,4 kilometru. Trojice tunelů měří celkem 5,5 kilometru a součástí je nejdelší souvislý ražený tunel v České republice, který je dlouhý 2,23 kilometru. Blanka na západě navazuje na Strahovský tunel a na Pelc-Tyrolce by na něj mělo navázat pokračování přezdívané Vlasta.
