Zbytky z vánočního stolu do krmelců nepatří, mohou zvířata zabít, varují myslivci a chovatelé

Myslivci a chovatelé jako každý rok varují před nevhodným přikrmováním zvířat. Zbytky jídla z vánočního stolování do krmelců podle nich nepatří, zvěři škodí a může způsobit její úhyn. Nevhodné krmení škodí nejen zvěři v lese. Vážné případy koliky řeší například veterináři v Hlučíně v Moravskoslezském kraji, kde lidé hází přes plot koňům ovoce a zeleninu.

Krmelec pro lesní zvěř
Zdroj: ČTK Autor: Jarmila Karolína Riesová

Matěj Pospíšil se spolu s mysliveckými kolegy stará o sedmnáct krmelců v okolí Letonic na Vyškovsku. Kontrolovat je chodí minimálně jednou týdně. Mezi svátky se v nich ale každoročně setkává s nevhodnou potravou. „Lidé chtějí udělat zvířátkům hezký Štědrý den, naberou kyblík jablek, cukroví, starého pečiva. Ta zvěř, která přijde, sní všechna jablka, dá si i chleba a ten zažívací trakt je natolik narušen, že dochází ke střevním problémům,“ vysvětlil.

V lepším případě pak lesní hospodář najde zvěř zesláblou, v horším už uhynulou. O tom, jakou stravou a v jakém množství přilepšovat, by se měli lidé s myslivcem poradit. „Ideální je seno,  oves, kukuřice, podle toho, na co je zvěř zvyklá,“ řekl myslivec.

Nevhodné krmení může škodit i ptákům

Podobná pravidla platí i pro přikrmování ptáků. V krmítkách se nemá objevit nic, co by jinak běžně v přírodě nenašli. „Mohou to být nejrůznější zrna, olejniny, slunečnicová semínka, může to být proso, může to být obilí. V žádném případě by to nemělo být nic, co pochází z kuchyňského stolu,“ řekl zoolog z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Roman Zajíček.

Samotné krmítko by mělo být dostatečně vysoko nad zemí, aby se k němu nedostala třeba kuna nebo kočka. „Když máme možnost, můžeme u krmítka umístit i pítko, ve kterém se ptáci mohou vykoupat.  Samozřejmě v něm musíme udržovat čistotu, protože se tam potkává větší množství ptáků,“ dodal Zajíček.

K případům koliky jezdí veterinářka téměř denně

V Hlučíně a sousedních Ludgeřovicích mají aktuálně problémy s nevhodným krmením koňů. Lidé tam házejí do ohrad například jablka nebo kedlubny a někteří dokonce přelézají plot a krmí koně sami. Podle veterinářů nevědí, že tak koni mohou způsobit koliku. Její léčba pak majitele stojí až desítky tisíc korun a může koni způsobit i smrt.

Ke koňům s kolikou jezdí terénní veterinářka Kateřina Musálková téměř denně. „Pokud jsou koně ve svém přirozeném prostředí, musí za potravou putovat a nejsou zvyklí na větší množství krmiva najednou,“ vysvětlila veterinářka.

Majitelka musela nechat koně utratit

Lidé, kteří chodí koně bez povolení krmit, si většinou nemyslí, že by jim mohli ublížit. „Prochází kolem na procházku, vezmou s sebou mrkvičky, jablíčka, chleby. Řešili jsme jednu takovou závažnější koliku, kdy už to teda bylo rozhodnutí, jestli to vůbec přežije, ale naštěstí koník se z toho dostal po dvanáctihodinovém starání,“ řekla majitelka Pony ranče Vrablovec Lenka Buroňová.

U některých závažnějších případů může pomoci jen operace. Ta vlastníky těchto zvířat vyjde na desítky tisíc korun.

Kvůli ceně operace i nízké šanci na přežití se pak jedna majitelka koně z Hlučína, která si přála zůstat anonymní, rozhodla po celodenním boji své zvíře utratit. „Těžko najdu takového druhého koně a to jen kvůli lidské hlouposti. Ani tabule vstup zakázán, soukromý pozemek nebo nekrmte koně je nezastaví a následky pak nesou jen zvířata a jejich majitelé,“ vzkázala. Pokud lidé chtějí koně nakrmit, měli by jídlo vždy přinést majiteli nebo ho koni dát pod jeho dohledem.