Muzeum umění v Olomouci definitivně upustilo od záměru vybudovat expozici středoevropského výtvarného umění SEFO v prostorách Hanáckých kasáren. Záměr se tak znovu soustředí na proluku v Denisově ulici, se kterou se počítalo od počátku existence projektu. Muzeum umění zde vykupuje další pozemek. Definitivní podoba chystaného Středoevropského fóra však bude podle ředitele muzea Ondřeje Zatloukala známa až v řádu měsíců. Na stavbu výjimečné expozice loni v lednu vláda uvolnila 593 milionů korun.
Zástupci muzea loni na podzim uvedli, že ve hře jsou dvě možnosti. Jednak návrh architekta Jana Šépky, který již v roce 2009 proluku v Denisově ulici vedle Muzea umění Olomouc navrhl zaplnit budovou futuristického vzezření, druhou možností je využití prostor v opuštěných Hanáckých kasárnách u náměstí Republiky. Rozhodnutí po dohodě s ministerstvem kultury mělo padnout loni na konci října.
„Původně jsme věřili, že je to otázka týdnů, ale sešlo se dohromady několik věcí, které rozhodnutí oddálily. Jednak jsme museli uzavřít starší smluvní záležitosti, a to nešlo zdaleka tak rychle, jak jsme si představovali. Navíc začala mít reálné obrysy jednání o koupi další parcely přiléhající ke stávajícímu pozemku, čímž by se změnila prostorová dispozice proluky,“ vysvětluje Zatloukal.
Právě jednání o výkupu pozemku v proluce znamená, že Hanácká kasárna jsou definitivně mimo hru. Potvrzuje to i ředitel muzea. „Hanácká kasárna jsou příliš rozlehlá a náklady na jejich přestavbu pro naše účely by přesáhly miliardu korun. Ta částka by byla více než dvojnásobek toho, co nám vláda přislíbila na stavbu SEFO,“ vysvětluje Zatloukal.
Rozhodnutí o definitivní podobě SEFO by ale podle Zatloukala mělo padnout v řádu několika měsíců. Ředitel doplňuje, že státní finance na tuto stavbu nejsou nyní striktně časově vázány. „Stavba SEFO je zařazena do programu Péče o národní kulturní dědictví I., který je ohraničen roky 2019 až 2028,“ popisuje.
Projekt SEFO se plánuje v Olomouci více než deset let. Nová budova má nabídnout výstavní prostory pro umělecká díla z celé střední Evropy a zázemí potřebné pro chod muzea. Jde především o větší depozitáře pro stále rostoucí sbírky či novou knihovnu a studovnu. Nový centrální depozitář má pojmout až 200 tisíc uměleckých děl, nyní muzeum vlastní 91 tisíc sbírkových předmětů s tržní hodnotou zhruba dvě miliardy korun.
