Lidem v Těšíně chybí druhá polovina města. To znovu rozděluje hranice

3 minuty
Události ČT: Lidem chybí druhá polovina Těšína
Zdroj: ČT24

V sobotu v Polsku skončí povinnost zakrývat si venku ústa a nos. Varšava zároveň zrušila omezení počtu lidí v obchodech, restauracích nebo kostelech. A povolila i shromáždění do 150 osob. Hranice ale zůstávají pro cizince až na výjimky zavřené. Češi můžou na polskou stranu jen za prací, a to i bez testu. Na nákupy nebo na procházku, tak jak byli dřív denně zvyklí, se tam dál nedostanou.

Češi si přitom za léta otevřených hranic zvykli využívat běžně služby na druhém břehu řeky Olše, která je hranicí mezi Polskem a Českem. Denně tak mířili přes most Přátelství, stejně jako Poláci. Polský a Český Těšín si zvykly žít jako jedno jediné město. Pandemie ale znovu přinesla hraniční zátarasy.

„Stýská se mi po té atmosféře, která tu v posledních několika letech byla. My jsme tu hranici vůbec necítili,“ uvedl instruktor jógy Damian Krzempek, který na kurzech před uzavřením hranice míval ve většině skupin nejmíň čtvrtinu z Česka. Teď na lekcích jógy, kterou Damian předcvičuje, zní jen polština.

Bez českých zákaznic se teď musí obejít i kadeřnice Katarzyna Sztefková-Kopecová, vynucenou pauzu zvládla a salon mohla znovu otevřít. Aby se jí dařilo tak jako dřív, potřebuje zpátky skoro polovinu klientek, které za ní chodily přes hranice.

„Moc je postrádám, jako zákaznice, známé i přítelkyně. Kadeřnictví nespočívá jen na barvení vlasů. Žijeme pospolu, chodí sem dvě tři generace,“ uvedla Sztefková-Kopecová.

A čeští hosté chybí i polské kavárně. „Doufám, že to půjde rychle, že ty hranice otevřou,“ dodal Robert Kania, majitel jedné z dalších kaváren na polské straně Těšína.

Řadě lidí se v Cieszyně taky stýská po českých příbuzných, které pravidelně vídali. Rodinu na druhé straně hranice má i zdejší starostka Gabriela Staszkiewiczová.

„Je to jak kdysi dávno, kdy se moje babička domlouvala v dopisech se svou sestřenicí na české straně, že v daný den budou stát na břehu Olše, mávat si a ptát se: Jak se máte? Všichni zdraví? Vrátili jsme se do časů, na které bychom chtěli co nejrychleji zapomenout,“ vzpomíná starostka.

Vlády obou zemí o podmínkách otevření hranic jednají. Polsko zatím počítá s 12. červnem. Zátarasy z mostu Přátelství ale nemusí zmizet ani po tomto datu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silné bouřky dorazí i v pondělí, hrozí bleskové povodně

Bouřkové počasí o víkendu neskončí, silné bouřky doprovázené nárazovým větrem, přívalovými srážkami a krupobitím dorazí do Česka také v pondělí odpoledne a večer. Znovu se mohou rozvodnit menší toky a místy hrozí bleskové povodně. Vyplývá to z aktuální výstrahy a dalších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 1 mminutou

Byli mezi prvními na světě. Teď lékaři z Hradce Králové léčbu stentgraftem rozvíjejí

Lékaři z Hradce Králové v Česku už 30 let rozvíjejí léčbu stentgraftem. Roztažitelná výztuž cév za tu dobu pomohla mnoha pacientům v tamní fakultní nemocnici, ale i jinde. Život zachránila třeba policistovi, kterého zranil pachatel na útěku. Doktoři mu do natržené aorty vložili zpevňující trubici. „Je to kovová konstrukce pokrytá cévní protézou, ona se dostává do místa toho natržení cévy, a stabilizuje cévní stěnu, zastavuje krvácení a ta cévní protéza se stává součástí vašeho těla,“ vysvětlil lékař Jan Raupach z Radiologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
před 4 hhodinami

Před létem přibývá zájemců o expresní pas

Na úřadech před létem přibývá zájemců o vyřízení cestovních pasů na poslední chvíli. O doklad jeví zájem cestovatelé, kteří před odletem zjistí, že jim platnost toho starého brzy končí. Nový lze vyrobit za vysoký příplatek i do druhého dne, ale pouze s vyzvednutím v hlavním městě.
před 6 hhodinami

Zkraje: Hazard přináší obcím i státu prostředky, problémem je však závislost

Hazard je pro některé občasnou zábavou, pro jiné velkým problémem. Je sice zdrojem příjmů pro veřejné rozpočty, zároveň však působí společenské náklady v miliardách korun. O problematice hazardu diskutovali v pořadu Zkraje starosta obce Holubice Jiří Horňák (nestr.), ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb, zastupitel města Brna a občanský aktivista Matěj Hollan, bývalý profesionální fotbalista Petr Švancara, vedoucí oddělení metodiky hazardu na sekci právní z Generálního ředitelství cel Tomáš Hamouz, tajemník z Institutu pro regulaci hazardních her Petr Kozák a adiktoložka Jana Dominika Šatánková ze společnosti Podané ruce.
před 22 hhodinami

Silné bouřky hrozí i v neděli

Intenzivnější bouřky hrozí na celém území republiky také v neděli, podle aktuální výstrahy meteorologů mohou být silnější než ty, které mají dorazit během sobotního odpoledne. Bouřky po oba víkendové dny doprovodí nárazový vítr, přívalové srážky i kroupy. Bouřkové počasí zřejmě vydrží i začátkem příštího týdne.
včera v 12:24

Lékařka v Plzni prohlásila ženu za mrtvou. Pohřební služba zjistila, že dýchá

Nezvyklá situace nastala v pátek ráno v Plzni, kde lékařka osmasedmdesátiletou ženu prohlásila za mrtvou. Pohřební služba však posléze zjistila, že seniorka dýchá, přivolala k ní proto záchranáře, kteří ji převezli do nemocnice. Koronerská společnost sdělila, že za dobu fungování provedla stovky prohlídek těl a zaznamenala vždy jen opačné případy, tedy kdy lékař u domněle zesnulého zjistil vitální funkce. Uznala pochybení a vyjádřila lítost. S lékařkou, která stav ženy špatně vyhodnotila, ukončila spolupráci.
včera v 07:00

„Dyť to zvládnou i malé holky!“ Ženy malovaly zátiší, šachy i traumata

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.
30. 5. 2025

Od velkého „vyhnání“ Němců z Brna uplynulo 80 let, stále vzbuzuje otázky

V noci z 30. na 31. května 1945 bylo z Brna vyhnáno téměř dvacet tisíc německých obyvatel. Jejich vysídlení včetně dalších osudů stále vzbuzuje dohady a polemiky o příčinách a průběhu události. Při pochodu směrem do Rakouska, který se někdy nazývá „brněnským pochodem smrti“, zahynulo podle tuzemských badatelů bezmála sedmnáct set lidí, podle těch sudetoněmeckých dokonce až deset tisíc.
30. 5. 2025
Načítání...