Muzeum v Zábřehu otevřelo expozici věnovanou nejznámějšímu rodákovi města, polárnímu cestovateli, náčelníkovi Eskymáků a dobrodruhovi Janu Eskymo Welzlovi. Výstava nabízí řadu dobových fotografií, návštěvníci si mohou také prohlédnout interiér srubu nebo prolistovat některou z knih o cestovateli.
Nová expozice v zábřežském muzeu přenese návštěvníka na daleký a mrazivý sever. Představí obdivuhodný životní příběh obyčejného člověka, který se jen se čtyřmi krejcary v kapse vydal na cestu do neznámých končin.
Příběh cestovatele Jana Welzla začíná dobou dětství, mládí a jeho prvními cestami po Evropě. V dalších částech již autoři nové expozice sledovali jeho putování Sibiří, život na Novosibiřských ostrovech i na zlatonosné Aljašce. Připomínají také Welzlův literární odkaz.
Zábřežský rodák Jan Eskymo Welzl žil v letech 1868 až 1948. Místní ho pokládají za druhého Járu Cimrmana, ovšem s tím rozdílem, že Welzl skutečně existoval. Odešel z domova, aby se vyhnul vojenské službě, procestoval svět, psal knihy, zlatokopům na Aljašce vyráběl těžební stroje a nakonec se stal náčelníkem Eskymáků.
Autoři výstavy se snažili nabídnout více než jen příběh polárního cestovatele. „Návštěvníci se seznámí s podobou severské krajiny a jejími obyvateli, nahlédnou do interiéru srubu nebo posedí nad stránkami některé z mnoha knih o Welzlovi,“ řekla historička muzea Michaela Kollerová. Děti jistě pobaví model perpetua mobile, o jehož zkonstruování se Welzl také pokoušel.
Návštěvníci si mohou zvolit ke zhlédnutí i jeden ze čtyř filmových dokumentů věnovaných osobnosti cestovatele, k dispozici je rovněž audioprůvodce v české a anglické verzi. „Bezesporu velkým lákadlem je sice krátký, ale zato unikátní autentický filmový záznam s Janem Eskymo Welzlem natočený v Brně roku 1929,“ dodala historička.
Muzeum kvůli výstavě opravilo půdu
Budování expozice předcházely stavební práce na nevyužívané půdě renesančního domu, ve kterém muzeum sídlí. Stavebními úpravami za dva a půl milionu korun, které zaplatilo město, se výrazně zvětšily prostory muzea. Práce na expozici pak už byly v režii Vlastivědného muzea v Šumperku, jehož zřizovatelem je Olomoucký kraj. Ten poskytl muzeu pět milionů korun.
Na stopy po proslulém polárníkovi mohou narazit zájemci v Zábřehu na několika místech. Už na nádraží vítá cestující jeho socha, kterou vytesal v roce 1998 sochař Stanislav Lach podle dobové fotografie. Welzl je na ní zachycen s kufry a čepicí. Předloňskou novinkou je deska připomínající osudové setkání dvou velikánů, fiktivního génia Járy Cimrmana a polárníka Welzla.
