Nové laboratoře pro výzkum i práci se studenty získali archeologové a muzeologové z Masarykovy univerzity v Brně. Vznikly v nově rekonstruované budově. Zástupci školy věří, že díky modernějšímu zázemí získají ke spolupráci ještě víc zahraničních odborníků. Ti na škole působí už dnes.
Masarykova univerzita má nové archeologické laboratoře. Přilákat chce i víc zahraničních výzkumníků
Nové laboratoře dokazují, že archeologie už dávno neznamená jen ruční nářadí a hlínu na holínkách. V opravené budově v Joštově ulici jsou kromě učeben a rozsáhlých sbírek také 3D tiskárna nebo přístroje pro archeogeofyziku. Díky kterým lze zjistit, co je pod zemí, ještě než se začne kopat.
„Jezdíme po poli, zaznamenáváme různé hodnoty, které potom vyhodnocujeme. Vidíme, kde se nacházejí objekty, jaké jsou to objekty, kolik jich je. Dokážeme pro archeologa připravit mapu, kde se co pod zemí nachází,“ řekl jeden z pracovníků ústavu Peter Milo. S kolegy využívají georadary či magnetometry.
Archeologové z Brna zkoumají lokality doma i v zahraničí
Univerzita pro potřeby ústavu, který letos slaví devadesát let, upravila bývalý chemický pavilon v někdejším areálu lékařské fakulty v centru města. Ministerstvo školství poskytlo dotaci přes sto milionů korun, škola se podílela částkou přesahující jedenáct milionů.
Brněnský ústav je úzce spojený s výzkumem raně středověkého hradiště Pohansko u Břeclavi nebo neolitického sídliště u Těšetic-Kyjovic na Znojemsku. Experti z Brna ale pravidelně vyjíždějí zkoumat také zahraniční lokality ve Středomoří, Francii a dále. Mezinárodní vazby se odrážejí i v hostování expertů z ciziny.
„Doufáme, že moderní infrastruktura k nám v budoucnosti přitáhne ještě více zahraničních výzkumníků. Už dnes pracují v našich projektech archeologové z Portugalska, Řecka, Itálie, Polska či Velké Británie,“ řekl vedoucí ústavu Jiří Macháček.
Ústav má nejlépe vybavené traseologické pracoviště
Ústav disponuje třeba také nejlépe vybaveným traseologickým pracovištěm ve střední Evropě. „Traseologie je metoda, na základě které určujeme, jaký materiál a jaký způsob pohybu byl v kontaktu s našimi nálezy, tedy s nějakými pravěkými nástroji,“ řekla vedoucí laboratoře Ludmila Kaňáková Hladíková. Archeologové tak třeba zjistí, co se řezalo nalezenou pilkou nebo na co sloužily hroty šípů, jestli na lov, anebo na boj.
