Dobrovolníci v Moravskoslezském kraji za měsíc pomohli 15 lidem. Jsou o pět minut rychlejší než záchranka

Dobrovolní záchranáři na zavolání, takzvaní first respondeři, během prvního měsíce fungování v Moravskoslezském kraji pomohli u patnácti případů. Jsou podle mluvčího Moravskoslezských záchranářů Lukáše Humpla průměrně o pět minut rychlejší než profesionálové ve službě. Podobný systém funguje už od září 2016 v Královéhradeckém kraji. Tam už pomohli záchranáři na zavolání v 277 případech. Systém plánuje zavést dalších pět krajů.

Letos v dubnu spustili Moravskoslezští záchranáři systém pomoci dobrovolných zachránců. Takzvaní first respondeři mají ve svém telefonu staženou aplikaci, která je upozorní na pacienta v ohrožení života v jejich bezprostředním okolí.

„Vše spočívá v propojení záchranné služby s vyškolenými zachránci, kteří jsou v dosahu místa události. Operační středisko je aktivuje prostřednictvím mobilní aplikace. Je-li zachránce právě poblíž, může poskytnout základní první pomoc dříve než posádka zdravotnické záchranné služby,“ popisuje princip Humpl.

3 minuty
UDÁLOSTI: Záchranáři spolupracují s first respondery
Zdroj: ČT24

Zvládnou i ty nejvážnější případy

Tito dobrovolníci za první měsíc pomohli v Moravskoslezském kraji v patnácti případech. „Jednalo se o stavy poruch vědomí, vážných úrazů a šestkrát o selhání všech základních životních funkcí. Resuscitace byla započata průměrně o pět minut dříve, než na místo dorazila posádka ZZS,“ doplnil Humpl.

V současné době je jen v tomto kraji registrováno přes 400 first responderů. „Budou probíhat další školení. Počítáme, že nám přibude asi dalších 80 dobrovolných záchranců. Zájem o školení je vysoký, určitě převyšuje počet aktuálně dostupných míst,“ říká Humpl. Během školení se zachránci učí hlavně správnou resuscitaci nebo jak obsluhovat aplikaci.

Zatím pomáhají jenom pracovníci IZS, na Královéhradecku i laici

V Moravskoslezském kraji zatím do systému dobrovolných záchranářů berou pouze vyškolené záchrance. „Do týmu se můžou zapojit jen pracovníci integrovaného záchranného systému (IZS) – tedy hasiči, dobrovolní hasiči, policisté, vodní nebo letečtí záchranáři. Úplné laiky zatím nebereme,“ uvedl Humpl.

V Královéhradeckém kraji, kde s first respondery začali v září 2016 jako první, do týmu přibrali i veřejnost. „Jsme jediná záchranka, která využívá i laiky. Ale není to tak, že bychom brali lidi z ulice. Stanovili jsme si přísná pravidla a ty lidi musíme nejdříve proškolit,“ říká mluvčí záchranky Královéhradeckého kraje Ivo Novák.

„My máme v současné době asi 600 first responderů. Zájem je veliký, a tak si dobrovolné záchrance vybíráme podle místa bydliště. Máme přesycený Hradec Králové, a tak nyní nabíráme zájemce hlavně z míst, kde je delší dojezd záchranky, například v horách,“ dodává Novák.

Dobrovolníci budou pomáhat i v dalších krajích

Podle ředitele královéhradecké záchranky Libora Senety už krizových situací, kdy byl přes aplikaci volán first responder, bylo 277. „Na těchto 277 událostí zareagovalo a přijelo celkem 387 first responderů, na některé události se sešlo na místě více first responderů,“ řekl.

Mobilní systém záchranářů na zavolání ve spolupráci s operátorem O2 vyvíjeli právě královéhradečtí záchranáři. V Moravskoslezském kraji aplikaci využívají od letošního dubna. Přidat se podle mluvčí O2 Lucie Jungmannové chtějí také v Plzeňském, Středočeském, Libereckém, Jihočeském a Karlovarském kraji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Muž v královéhradeckém obchodním centru zranil nožem dva lidi. Policie ho zadržela

V královéhradeckém obchodním centru Futurum v pátek odpoledne muž napadl a zranil nožem dva lidi. Policisté centrum společně s hasiči evakuovali a po pachateli pátrali, nedlouho poté ho zadrželi v nedaleké Fakultní nemocnici Hradec Králové. Napadený muž podle záchranné služby utrpěl vážné bodné zranění a jedna žena byla zraněna lehce, oba skončili po ošetření ve fakultní nemocnici. Útočník je podezřelý z pokusu o vraždu, hrozí mu až dvacet let.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Na křížení D1 a D2 v Brně čekají řidiče další omezení

Na křížení dálnic D1 a D2 v Brně začaly přípravy na změny ve vedení dopravy. K těm dojde částečně už o víkendu a v plném rozsahu od úterního rána. Auta budou jezdit pouze po jednom ze dvou mostů. Rekonstrukce nejvytíženější křižovatky v Česku, kterou denně projede až osmdesát tisíc vozidel, potrvá do konce příštího roku a Ředitelství silnic a dálnic za ni zaplatí přibližně 3,2 miliardy korun.
před 13 hhodinami

Sněžku zasáhl orkán, v Krkonoších platí lavinové nebezpečí

Sněžku zasáhl v pátek vítr o síle orkánu. Vítr měl podle údajů z měřicí stanice na vrcholu hory krátce po 07:00 v nárazu rychlosti přes 123 kilometrů v hodině. Hranice orkánu je 117,7 kilometru v hodině. Horní úsek lanovky na Sněžku zřejmě kvůli silnému větru celý den nepojede, sdělil vedoucí provozu lanovky Jiří Špetla. Dolní úsek na Růžovou horu je v provozu. Aktuální informace o provozu lanovky jsou na webu, situace se může změnit. Ostatní krkonošské lanovky v kraji vítr neomezil.
před 16 hhodinami

Požár rodinného domu v Kroměříži nepřežil jeden člověk

V Kroměříži hořel ráno rodinný dům. Muž, kterého z něj hasiči vynesli, v důsledku udušení zemřel. Zachráněná žena utrpěla rozsáhlé popáleniny, vrtulník ji transportoval do popáleninového centra v Brně. Příčinu požáru i výši způsobené škody zjišťuje vyšetřovatel hasičů.
před 16 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 22 hhodinami

Při dopravních nehodách vloni zemřelo nejméně lidí od roku 1961

Při dopravních nehodách v Česku loni podle předběžných dat zemřelo 428 lidí, což je o deset méně než v roce 2024. Jde také o vůbec nejnižší číslo od roku 1961. Nejvíc lidí v jednom měsíci zemřelo v září – 59. Nejtragičtějším dnem byla neděle 15. června s osmi oběťmi. Třetina všech loňských obětí přišla o život kvůli nevěnování se řízení, nepřizpůsobení rychlosti stavu silnice nebo přejetí do protisměru. Zatím předběžná čísla také ukazují o sedm tisíc méně nehod než v roce 2024. To je ale hlavně kvůli úpravě evidence srážek se zvěří.
1. 1. 2026

Chebsko a Sokolovsko hlásí slabší zemětřesení

Zemětřesení o síle okolo tří stupňů pocítili po 16:30 a následně znovu zhruba o hodinu později lidé v okolí Kraslic na Sokolovsku. Otřesy byly podle reakcí obyvatel na sociálních sítích cítit i na Chebsku a výjimečně také na Karlovarsku.
1. 1. 2026Aktualizováno1. 1. 2026

Novoroční půlnoc přinesla nejlepší kvalitu ovzduší za posledních několik desetiletí

Silvestrovská noc nabídla nejlepší ovzduší na přelomu roku minimálně za posledních 22 let, uvedl pro ČT vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Brno Jáchym Brzezina. Hodnoty koncentrací částic PM10 se podle něj pohybovaly výrazně níže, než je během období kolem novoroční půlnoci obvyklé.
1. 1. 2026
Načítání...