„Nespádové děti nebereme,“ slyšela opět řada rodičů u letošních zápisů do prvních tříd na okraji Prahy. Školy už jsou totiž často i desátým rokem přeplněné a na jiné než spádové děti nemají kapacity. Některé otevírají i sedm prvních tříd najednou. Nespádové prvňáčky proto ředitelé většinou odmítají automaticky. Rodiče tak stále přistupují k účelové změně adresy, aby dostali dítě na školu, kterou preferují.
„Určitě budeme brát 105 prvňáků, přijímáme jen děti ze spádové oblasti naší a vedlejší školy. Kvůli malé kapacitě nikoho z nespádové oblasti vzít nemůžeme,“ řekla ředitelka ZŠ U Obory v Uhříněvsi Ivana Vodičková.
Podobně je na tom i ZŠ Edvarda Beneše v Čakovicích: „Zatím jsme vždycky dokázali přijmout všechny spádové děti. Ty nespádové nebereme vůbec. My máme k zápisu kritérium trvalý pobyt v městské části, a pokud to kritérium není splněno, tak dáváme automaticky rozhodnutí o nepřijetí. Kapacity prostě na další děti nejsou,“ řekl ředitel školy Martin Střelec.
Ve všech oslovených školách z okrajových částí Prahy se letos k zápisu hlásilo více dětí, než na kolik mají kapacitu. Například v Klánovicích musela Masarykova základní škola odmítnout téměř polovinu zájemců. „Máme tři první třídy a bereme do nich 76 dětí. Hlásilo se jich celkem 131. Bereme děti do výše kapacity školy a zbytek nepřijmeme, protože celková kapacita školy je naplněná a tu nesmíme překročit,“ řekl ředitel školy Michal Černý.
Školy si s vysokým počtem přihlášených prvňáčků musí poradit. Každá škola řeší situaci po svém. V Uhříněvsi otevřou další třídu, v Čakovicích staví novou budovu. „Hlásilo se více dětí, než je naše současná kapacita. V příštím školním roce budeme mít sedm tříd, tolik jich máme už počtvrté. Třídy navyšujeme permanentně už 10 let a ještě budeme asi dalších šest let navyšovat. My teď ale dostavujeme objekt, který budeme za měsíc otevírat, takže ta kapacita bude dostatečná,“ upřesnil ředitel čakoviské školy.
„Musím nechat místo v případě, že by se někdo přestěhoval do spádové oblasti. Je to vždycky taková sázka do loterie. Letos proto musíme otevírat čtyři třídy, zatímco v současné době máme tři první třídy. Vzhledem k tomu, že se v Uhříněvsi hodně staví, počet dětí stoupá,“ vysvětluje situaci v Uhříněvsi Vodičková.
Změna adresy za úplatu je prý běžná praxe
V Klánovicích byli schopní přijmout i několik málo prvňáčků z nespádové oblasti, škola je vylosovala: „Ze spádového obvodu jsme vzali všechny děti, těch bylo 59, vzali jsme i všechny sourozence našich dětí a ještě jsme vylosovali sedm dalších nespádových dětí. Losuje se veřejně, letos losoval pan radní,“ řekl Černý ze ZŠ v Klánovicích.
Právě kvůli nedostatku míst ve školách v Praze a okolí rodiče budoucích prvňáčků často svým dětem mění adresy, aby je dostali na školu, kterou preferují. Někde si za přepis bydliště dokonce můžou i zaplatit. „Na facebookové stránce Klánovic jsem viděl i příspěvek, kde lidé za přepis adresy dítěte nabízí 10 tisíc korun. V diskusi pod příspěvkem pak lidé psali, že jim nabízeli přepis adresy i za 15 tisíc,“ dodal ředitel klánovické školy.
Podle místostarosty Klánovic Jiřího Beka je to problém, který trápí všechny: „Rozumím rodičům, každá škola má svou pověst. Od toho je tady ministerstvo, které je za situaci zodpovědné a mělo by se činit. Měla by být nastavena taková legislativní pravidla, aby ten, kdo se takovéhoto účelového chování dopustí, za něj nesl zodpovědnost.“
Ministerstvo zřídilo dotační program pro nejpostiženější lokality
Ministerstvo školství řeší nedostatek míst ve školách programem 133 330. V jeho rámci resort financuje rozvojové projekty v oblastech, kde je situace nejhorší. „Objem celkových výdajů státního rozpočtu na realizaci tohoto programu činí 1,6 miliardy korun,“ řekla mluvčí Aneta Lednová.
Ministerstvo vytipovalo problematické obce, které se programu mohou účastnit. Jsou to Čelákovice, Jesenice, Ondřejov, Psáry, území svazku obcí Jenštejn, Podolanka a Přezletice, Rudná u Prahy, Říčany a Úvaly. Do kritických oblastí spadá také Praha 5 – Řeporyje a Praha 18 – Čakovice. Obce mohou o dotace na projekty žádat až do 31. 12. 2020.
