Mediální gramotnost je v Česku nízká, lidé se v množství informací, které se k nim dostávají, neorientují a nedokážou rozlišit jejich závažnost a pravdivost. Na úvod konference o mediální gramotnosti na to upozornil generální ředitel České televize Petr Dvořák. Ministr školství Robert Plaga přiznal – s odkazem na aktuální zprávu České školní inspekce – že to začíná již ve školách. V nich se sice vyučuje mediální výchova, testování ale ukázalo, že výsledky nejsou slavné – i proto, že potřebnými kurzy neprošla ani většina učitelů a chybějí pomůcky a učebnice.
Jak poznamenal na konferenci o mediální gramotnosti ministr školství Robert Plaga (ANO), prošla v posledních letech mediální scéna dramatickým vývojem. „Zprávy už nejsou doménou velkých institucí – veřejnoprávních institucí, televizních stanic nebo velkých vydavatelských domů – ale médium může být dnes doslova každý. Stačí podívat se na blogy, YouTube a jiné sociální sítě,“ podotkl.
K lidem tak přicházejí informace v různé podobě, ale ne vždy jsou to skutečné, ověřené zprávy. Podle ministra představují sociální sítě „podhoubí řady fake news a hoaxů“.
Generální ředitel České televize Petr Dvořák dodal, že schopnost jim čelit řadě lidí v Česku chybí. „Stav mediální gramotnosti v České republice není dobrý,“ zdůraznil. Odkázal přitom na průzkum agentury STEM/MARK pro Českou televizi. „Je to 39 bodů ze 100 možných. To je úroveň, na kterou se dostala česká populace v tom, jak umí pracovat s médii, jak je dokáže rozlišovat, jak dokáže filtrovat nesprávný obsah od správného,“ upřesnil ředitel výzkumu STEM/MARK Pavel Šimoník. Nejhůře jsou na tom na jedné straně senioři, na druhé naopak mladí lidé.
Česká televize proto sama přispívá k mediálnímu vzdělávání. „Snažíme se ukazovat lidem například na sérii reportáží, co jsou tzv. fake news. Komunikujeme s učiteli, snažíme se vytvořit metodické listy, ale potřebuejeme, aby se toho ujal někdo, kdo to má ve své gesci,“ zdůraznil Petr Dvořák. Jak ale připustil ministr školství na základě aktuální zprávy České školní inspekce, mediální výchova nefunguje tak, jak by měla.
O médiích se děti učí napříč předměty
„Zpráva inspekce ukázala, že naše děti jsou v obraze, co se týče role a fungování médií jako takových, ale kde jsou značné rezervy, je schopnost zprávy interpretovat, poznat v nich případné manipulace. Zároveň se ukázalo, že největší problém je na školách středních, kde je výuka učebních oborů,“ připustil Robert Plaga.
Česká školní inspekce zjišťovala, jakým způsobem se mediální výchova vyučuje, plošně elektronickým dotazníkem, podrobně se pak zaměřila na průběh výuky ve 170 školách. Inspektoři také kontrolovali výsledky práce testováním, do kterého se zapojilo asi dvanáct tisíc žáků.
Školy většinou vyučují mediální výchovu jako průřezové téma napříč předměty. Příslušná témata se objevují v češtině, informatice, výuce cizích jazyků či základech společenských věd a výchově k občanství. Součástí jsou i exkurze do médií, besedy s odborníky či vydávání školních časopisů.
Žáci hlavně neumí číst zprávy, teorii znají lépe
Výsledky testů, které inspektoři dětem předložili, ale nebyly slavné. V devátých ročnících základních škol dokázalo alespoň na tři pětiny otázek správně odpovědět jen 43 procent žáků, ve druhých ročnících středních škol polovina. Problém měli hlavně se schopností porozumět delší zprávě, vyhodnotit postoj autora zprávy a pravdivost sdělení. To dokázala jen asi desetina testovaných. Lépe dokázali žáci rozpoznat mediální žánr a tušili, jak se v čase média vyvíjela.
Na základních školách ale mnoho žáků nedokázalo zodpovědět ani polovinu otázek. „Máme výrazný podíl 40 procent žáků, kteří mají nižší úspěšnost než čtyřicetiprocentní, což je problém. Projevuje se to v rizikových situacích, které jsou například spojené s chováním žáků na sociálních sítích, či v schopnosti jejich manipulace,“ míní ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Mnoho učitelů neví, jak mediální výchovu učit
Inspekce se domnívá, že slabé výsledky žáků v testování mediální výchovy souvisí i se vzděláváním učitelů. Z nich jen desetina absolvovala kurz mediální výchovy na vysoké škole nebo v dalším vzdělávání. Naopak asi 70 procent se jich v této oblasti vzdělává samo.
Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse tak učitelé ani přesně nevědí, jak a co v mediální výchově učit. Zintenzivnit by se proto měla i příprava na mediální vzdělávání na pedagogických fakultách, zlepšit by se měla metodická podpora a rozšířit nabídka pomůcek a učebnic.
