Zvažovaná výstavba nové úřednické čtvrti v Letňanech vyvolává řadu otázek. Například kteří úředníci by se měli do Letňan přestěhovat a co bude s budovami, které využívají nyní. Záměry jsou různé, například z nynějšího ministerstva životního prostředí by v budoucnu mohl být bytový dům.
Co s ministerskými paláci? Pokud by vládní čtvrť vznikla, nahradili by úředníky turisté či nájemníci
UDÁLOSTI: Mluví se například o stěhování ministerstva pro místní rozvoj nebo ministerstva kultury (zdroj: ČT24)
Když premiér po jmenování své vlády uvádí ministry do úřadů, trvá mu to obvykle celý den nebo i dva. Ministerstva jsou rozmístěna po širším centru od Vršovic po Letnou.
Pokud nynější premiér Andrej Babiš (ANO) prosadí svoji představu úřednické čtvrti v Letňanech, situace se zjednoduší. Nová výstavba by měla poskytnout zázemí především těm ministerstvům a dalším úřadům, které nesídlí v budovách postavených výslovně pro ně.
Když člověk kráčí po staroměstském vltavském břehu, může se kochat pohledem na majestátní ministerské budovy – na pomezí Starého Města a Karlína stojí ministerstvo zemědělství, hned vedle ministerstvo dopravy a přes park je to k paláci ministerstva průmyslu a obchodu. Trojice paláců na nábřeží stejně jako sídlo ministerstva vnitra na Letné či ministerstva práce a sociálních věcí na Palackém náměstí vznikla za první republiky přímo pro konkrétní resorty.
Jiná ministerstva ale budovu, která by vznikla jednou provždy přímo pro ně nemají. Často se všichni úředníci ani nevejdou do jednoho objektu – takovým případem je například ministerstvo financí, jehož ústředí v Letenské ulici vzniklo úpravou bývalého kláštera anglických pannen, nebo ministerstvo pro místní rozvoj. Secesní palác na Staroměstském náměstí, kde dnes zasedá ministryně Klára Dostálová (za ANO), původně patřil Pražské městské pojišťovně. Úředníci ministerstva ale zdaleka nepracují pouze tady, část jich sedí na dalších místech po Praze.
obrázek
Právě proto patří ministerstvo pro místní rozvoj k těm, o kterých se hovoří jako o nejvážnějších kandidátech na stěhování do Letňan. Pokud se vláda dohodne s vedením Prahy a nová čtvrť vznikne, budou se pozvolna muset chystat na stěhování například i úředníci ministerstva kultury.
Ministerstvo sídlí v Nostickém paláci na Malé Straně. Ministři kultury se v budově ze 17. století střídají již od první republiky. Právě tam ovšem premiér Babiš o možném přestěhování ministerstev do nových účelových budov poprvé promluvil. Stalo se tak v prosinci 2017, když uváděl do funkcí členy své první vlády, která nakonec vydržela jen půl roku, protože nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Pak musel Babiš kolečko opakovat s druhou vládou.
obrázek
V roce 2017 ještě Babiš hovořil o tom, že by nové ministerské paláce mohly vzniknout v Holešovicích, měl však již jasnou představu o tom, co s vyklizenými historickými budovami jako Nostický palác – ty by se otevřely veřejnosti. V Nostickém paláci by pak byla k vidění například původní knihovna s 15 tisíci svazky.
Méně zajímavá by však pro turisty asi byla budova, kde dnes sídlí ministerstvo životního prostředí. Richard Brabec (ANO) a jeho podřízení chodí do práce do Vršovic. Jejich úřad ovšem stojí uprostřed obytné čtvrti, kam jako by tak docela nepatřil, byť ve Vršovicích nejsou jen bytové domy. Ostatně za jednou křižovatkou od ministerstva je stadion Slavie a za druhou radnice Prahy 10. Budova dnešního MŽP vznikla na konci 60. let a je možné, že kdyby ji ministerstvo vyklidilo, přizpůsobila by se okolí – tedy by v ní vznikly byty. Každopádně stát uvažuje o jejím prodeji.
Ministerstvo životního prostředí
Kromě ministerstev by se případné stěhování týkalo i některých státních úřadů. Například Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, Generálního finančního ředitelství, Státní veterinární správy nebo Správy státních hmotných rezerv.
Není jasné, co by se v případě vystěhování Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových stalo s pozoruhodným Kotěrovým palácem z let 1912 až 1914. Budova na Rašínově nábřeží vznikla původně pro Všeobecný penzijní ústav a stala se inspirací pro další administrativní budovy své doby.
obrázek
Naproti tomu nynější sídlo Státní správy hmotných rezerv by po odchodu úředníků potřebovalo zásadní rekonstrukci, pokud vůbec zůstane státu. Typická sídlištní budova vznikla v 80. letech minulého století a úředníkům nenabízí mnoho komfortu. Není ani zateplena a v letních vedrech se zahřívá natolik, že musí zaměstnanci pracovat z domova.
Praha stanovila pro případný vznik úřednické čtvrti v Letňanech řadu podmínek. Kromě věcných nároků, jako je státní financování dostavby Městského okruhu, jde také o to, aby všechny budovy v centru našly nové využití. „Abychom zajistili, že nedojde k vyprázdnění a vytvoření oblastí duchů,“ podotkl lídr sdružení Praha sobě Jan Čižinský.
Ačkoli se dohoda mezi Prahou a státem začíná rýsovat, zatím je vše ve stadiu předběžných úvah. Jednání jsou podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) teprve na začátku. „Nebylo dosud dosaženo žádné konkrétní dohody mezi Prahou a státem, jednání stále pokračují. Čekáme nyní konkrétní nabídku ze strany státu,“ poznamenal.
Podle premiéra by vláda měla do dvou týdnů písemně upřesnit, co přesně od Prahy žádá. Postupně by se měl také vyjasnit konečný seznam všech úřadů, jejichž zaměstnance čeká stěhování.