V Českém Těšíně platí na nejfrekventovanějších místech zákaz žebrání. Vyplývá to z vyhlášky, kterou na svém posledním zasedání před komunálními volbami schválili zastupitelé města. Vyhláška platí v celé historické části Českého Těšína a také v podchodě pod nádražím.
„Žebrající lidé by měli zmizet také z nábřeží, které spojuje českou a polskou část města a také z parkovišť u nákupních center,“ zjistil redaktor České televize Tomáš Indrei.
I když vyhláška neplatí pro celé město, místní strážníci se neobávají přesunu sociálně vyloučených osob do jiných lokalit. Podle nich totiž nepůjdou do těch míst, které jsou jen řídce navštěvovány.
Kontrolovat dodržování nové vyhlášky se městští strážníci chystají spíše až po víkendu. „Nyní jsou vytíženi ostrahou hřbitovů v souvislosti s nadcházejícím Svátkem zesnulých,“ dodal Tomáš Indrei.
Žebráci dříve končili zavřeni v přízemí radnice
Podle zjištění České televize bylo žebrání trestáno v Českém Těšíně například na konci 19. století. V roce 1895 dne 18. září tak byl za žebrání a popíjení alkoholu odsouzen k osmidennímu žaláři Antonín Nagy. Další osoby pak podle dobových archivů končily zavřené v přízemí radnice. Dnes mohou strážníci žebrající osoby z místa vykázat, pokutovat, nebo předvést na policii.
V sousední polské části Těšína podobná vyhláška neplatí. Žebrání zde totiž práceschopným osobám zakazuje zákon. „I proto se tito lidé začali stahovat na českou stranu, převážně jde o osoby závislé na alkoholu či drogách,“ doplnil Tomáš Indrei.
Podle ředitele sociálních služeb Armády spásy Jana Františka Krupy může takové řešení problému spojeného se žebráním vypadat na první pohled jednoduše. „Obecně všechna jednoduchá řešení jsou však špatná a kriminalizovat lidi za to, že se dostali do tak svízelné situace, že již nevidí jinou cestu, než natáhnout dlaň, mi přijde za hranou,“ poznamenal.
„Nemůžeme říci, že to nebude vyvolávat například kriminalitu kvůli hladu,“ doplnil Jan František Krupa.
