Památkáři pražského magistrátu by mohli v budoucnu rozhodovat o památkách bez ohledu na názor Národního památkového ústavu (NPÚ). Zároveň by vlastník kulturní památky nebo projektant nebyl povinen s ústavem projednat přípravnou a projektovou dokumentaci při jejím zpracování. Navrhují to pražští radní, předlohu před cestou do sněmovny ještě musí projednat zastupitelé. Podle NPÚ by taková změna znamenala likvidaci památkové péče.
Praha chce rozhodovat o památkách bez ohledu na Národní památkový ústav
Pražský návrh na změnu zákona o památkové péči má podle metropole urychlit práce při obnově památek. „Z našeho pohledu je současné znění příliš komplikované. Proces povolování je dvoustupňový, přičemž definitivní slovo už dnes mají magistrátní památkáři. Jde tedy hlavně o zjednodušení celého procesu,“ vysvětluje primátorka Adriana Krnáčová (ANO), která návrh iniciovala.
Zrychlit se má hlavně práce na objektech, které nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkově chráněném území. Praha v materiálu NPÚ také vytýká, že často nerespektuje zákonem stanovené lhůty, které má magistrát na své rozhodnutí.
„Velmi častá je i situace, kdy NPÚ ve svém vyjádření nerespektuje závazné stanovisko, které vydal orgán státní správy v předchozím stupni a které je závazné, a na které navazuje další řízení o vydání závazného stanoviska,“ píše se dále v dokumentu.
Navržená změna s sebou přinese vyšší nároky na odbornost zaměstnanců státní správy i na čas věnovaný vyřizování žádostí. V materiálu je proto uvedený také požadavek na zvýšení počtu pracovních míst.
V dokumentu je rovněž napsáno, že změna sníží riziko korupce. Památkářům z NPÚ se ale záměr Prahy nelíbí. Důvody pro navrhovanou úpravu jsou podle nich zcela zástupné.
Zlikvidujete památkovou péči, oponuje NPÚ
„Současný systém je možná někdy těžkopádný a zdlouhavý, ale rozhodně neotevírá dokořán dveře korupčnímu prostředí. Je proto třeba se ptát, co je hlavním smyslem návrhu, který by ve svém důsledku znamenal likvidaci odborné památkové péče nejen v Praze, ale i v celé ČR a kdo by z něj měl největší prospěch,“ uvedl mluvčí NPÚ Jan Cieslar.
„Kulturní dědictví je tím nejcennějším, co naše země má, a je navíc i zdrojem nemalých příjmů z turistického ruchu. Oceňují to ostatně odborníci i laici z celého světa včetně faktu, jakým způsobem se o památky dokážeme starat a jak se zde i přes silné tlaky dokáže hájit veřejný zájem na ochraně tohoto dědictví. Je smutné, že právě vedení Prahy, historického skvostu zapsaného na seznamu UNESCO, si tuto skutečnost neuvědomuje,“ dodal Cieslar.
Předlohu ještě musí projednat pražští zastupitelé, kteří se sejdou 6. září. Pokud ji schválí, město pošle návrh do Poslanecké sněmovny. Ne všichni radní ale s návrhem souhlasili. Proti byla například náměstkyně primátorky Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice). „Pokud se opravy, vestavby nebo přístavby budou v tomto cenném území dít bez konzultace s památkáři, tak můžeme o privilegium zápisu v seznamu UNESCO velmi rychle přijít,“ podotkla.
Rektor UMPRUM Jindřich Smetana ale zároveň upozorňuje, že i zcela běžné objekty s průměrnou hodnotou jsou mnohdy zatěžovány vysokými nároky památkářů. „Mnohdy to vede k nepříjemným záležitostem, nebo dokonce k zastavení investičního záměru,“ řekl České televizi.