Město Brno odstartovalo projekt na ekologickou likvidaci bioodpadu. Od včerejší půlnoci mohli zájemci elektronicky požádat o potřebné vybavení. Radnice jim ho poskytuje zadarmo. Během jednoho dne si lidé zarezervovali téměř všechny z víc než dvou tisíc kontejnerů. Podobné aktivity fungují už v Kroměříži nebo Chrudimi.
Brno rozdává kompostéry zdarma. Lidé je rozebrali během jednoho dne
Zájem o kompostování v Brně je velký (zdroj: ČT24)
Banánová slupka, ohryzek od jablka, skořápky z vajec. Brňané, kteří chtěli třídit bioodpad, neměli dosud jinou možnost než ho vozit do ekodvora nebo využívat obecní kompostéry daleko od domu. „Já musím chodit s bioodpadem daleko. Od domu je asi kilometr,“ řekl obyvatel Brna Ladislav Vaštík.
Město se proto rozhodlo pořídit dva tisíce sto domácích kompostérů. Rozjelo rezervační systém, který nabízí tři druhy – velký, malý a pěstební. Lidé je získají nejdřív do bezplatného pronájmu a v roce 2023 přejdou bezplatně do jejich vlastnictví. Projekt je podporovaný evropskými fondy prostřednictvím ministerstva životního prostředí.
- žadatel je fyzická osoba starší 18 let
- kompostér musí být umístěn a řádně využíván na území města Brna
- žadatel musí absolvovat školení o kompostování formou e-learningu na www.resako.cz
O to mít vlastní kompostér byl v pondělí takový zájem, že během několika hodin byly všechny zarezervované. Podle webových stránek, kde je možné rezervaci udělat, zbývá aktuálně pouhých patnáct pěstebních kompostérů.
Kompostéry jsou výhodné pro lidi i pro radnici
Podle náměstka primátora města Brna radnice nechtěla zvýšit počet hnědých popelnic na bioodpad v ulicích a rozhodla se pro kompostéry z finančních a organizačních důvodů. „Svoz hnědých popelnic s odpadem samozřejmě vyžaduje organizaci toho, že vám to sváží nějaká nákladní auta, která převáží trávu z jednoho konce města na druhý, znečišťují ovzduší, stojí to peníze. Kompostování je jednoduché v tom, že ten odpad, který vznikne v tom místě, tak ho také v tom místě použijete,“ vysvětlil náměstek primátora Martin Ander (Zelení).
Mohou o něj žádat pouze místní, kompostér musí zůstat na území města a jeho používání budou úředníci kontrolovat. „My jsme si říkali, že kompostér je úplně super věc,“ řekla jedna ze zájemkyň Kateřina Havránková. „Já mám zahrádku, tak kompost využiji na hnojení,“ dodal Ladislav Vaštík. Vlastním kompostem bude Ladislav Vaštík moci hnojit už na podzim. Přeměna bioodpadu na kompost trvá přibližně 6 až 12 měsíců.