S kalamitním počtem ponrav, které ničí mladé stromy, bojují lesníci na Bzenecku. Pod zem je nakladly samice chrousta maďalového, který se v oblasti přemnožil v roce 2015. Škody už způsobil skoro na čtyřiceti hektarech lesa.
Před dvěma lety likvidovali lesy v okolí Bzence přemnožení chrousti, kteří ožírali listy stromů.
Ničení porostu pokračuje i letos. Tentokrát jsou příčinou škod ponravy. Ty jen letos zničily skoro čtyřicet hektarů lesa. Podle správce to ale není konečné číslo. Škody tak půjdou do milionů.
Chrousti se líhnou na podzim v půdě a vylézají teprve na jaře, když se oteplí. Nalétají do korun listnatých stromů, ožírají listy. Samičky pak kladou do půdy vajíčka, z těch se za 40 dní vylíhnou ponravy. V prvním roce života nijak neškodí, pojídají jen organickou hmotu a tlející složky v půdě. Ve druhém a třetím roce života začínají ožírat kořenový systém.
„Tady vidíme třeba příklad stromku, který je poškozen ponravou, uschl, a když ho vytáhneme ven, tak kořenový systém z toho stromku úplně zmizel,“ popsal správce Lesů ČR Strážnice Karel Ondráček.
Když ponrava zjistí, že už nemá potravu, přesune se dál. „Orientuje se podle vylučovaného CO2 z kořenového systému zdravých sazenic,“ vysvětlil Emanuel Kula z Mendelovy univerzity.
Co nezničil požár, to zlikvidovali ponravy a chrousti
Nová výsadba stromků přijde lesníky zhruba na tři miliony korun a každoroční následná péče o ně na tři sta tisíc. Lesníci se výsadbou nových stromů snaží zacelit jizvu, kterou v roce 2012 způsobil rozsáhlý požár. Rok nato jim stromky stejně jako letos zničily ponravy.
Chrousti a ponravy trápí lesníky dlouhodobě. Nemohou se ale příliš bránit. Nejúčinnějším způsobem obrany proti chroustům je jejich hubení v době rojení leteckým práškováním. To se provádělo naposledy v devadesátých letech minulého století. Lesníci už v roce 2015 žádali Jihomoravský kraj o povolení plošného práškování oblasti. Kvůli ochraně jiných živočichů jim to ale úředníci nepovolili.
