Posádka bývalých Czajánkových kasáren se jako jedna z mála v roce 1939 postavila na odpor německým jednotkám, které před 78 lety začaly obsazovat Československo. Těžké boje zde sváděli ještě večer před vyhlášením protektorátu.
Rok 1939: Frýdecko-místecká posádka bojovala s Němci. Pak dostala rozkaz kapitulovat
Boj o kasárna (zdroj: ČT24)
První německé jednotky dorazily do Místku kolem 18:00. Obsadily budovu okresního úřadu a policejní stanici. Další jednotky městem projely a dojely k někdejší Czajankově textilní továrně, kde byla kasárna 3. praporu 8. slezského pěšího pluku.
Vojáci 3. praporu 8. slezského pluku v Místku se s okupací ale nesmířili a před 78 lety, 14. března 1939, se zapsali do dějin jako jedni z mála československých vojáků, kteří se postupujícím nacistickým vojákům postavili se zbraní v ruce.
Přestože mnohonásobné přesile čelili převážně nováčci, ozbrojený odpor v Místku zůstal navždy zapsán jako ojedinělý v tehdejší okleštěné Československé republice. Vojáci se bránili střelbou z pušek a lehkých kulometů, v kasárnách však bylo málo střeliva, vzdali se až po hodině bojů.
- Objekty Czajánkovy továrny, které v 19. století fungovaly jako textilní závod, byly převzaty státem a využívány jako kasárna. V březnu roku 1939 byly centrem střetu mezi tehdejší československou armádou a německými jednotkami.
- Němci 14. března 1939 ještě před vyjednáním kapitulace vstoupili do Místku. Část pluku zamířila k vojenským kasárnám, její příslušníci vyzvali obránce kasáren, aby se vzdali. Z blíže neobjasněných příčin se začalo střílet. O tom, která strana konflikt vyvolala, se dodnes vedou spory. Obraně kasáren velel kapitán Karel Pavlík, který neustoupil, ani když Němci do bojů posléze zapojili mimo jiné protitankové dělo či obrněný automobil.
- Před sedmou hodinou přišel rozkaz z kanceláře vedení praporu k zastavení palby a ke kapitulaci. Vojáci již stejně neměli v té době podle dobových záznamů čím střílet, objekt byl špatně zásoben municí. Následovalo obsazení kasáren a odzbrojení obránců německými vojáky. Obránci museli podle dobových záznamů dát všechny zbraně na hromadu na dvoře kasáren a byli v trojstupech vyvedeni k místeckému náměstí k pomníku padlých. Zde byli podle Pavla Frýdy, autora stati „Boj o Czajánkova kasárna 14. 3. 1939“, drženi asi 4 hodiny. Žádné další represálie vůči zajatcům Němci neprovedli, všichni byli propuštěni.
Wehrmacht přišel v bitvě o několik vojáků, o jejichž počtu se vedou spekulace. Čeští vojáci vyvázli pouze s několika zraněnými. Velitel obránců Karel Pavlík byl odvlečen do koncentračního tábora Mauthausen, kde v lednu 1943 zahynul.
Historik Mečislav Borák v této souvislosti připomíná boje českých vojáků na Podkarpatské Rusi, kteří bránili svá postavení proti přesile maďarské armády a poté si probíjeli cestu k hranicím Slovenska, Rumunska a Polska. Na 40 vojáků a příslušníků jednotek Stráže obrany státu podle Boráka padlo v bojích, jež zuřily až do 17. března, kdy na Pražském hradě už dávno vlála vlajka s hákovým křížem.
Kasárna, ve kterých jednotka bojovala, dnes už nestojí. Musela uvolnit prostor pro novou silnici a sídliště. Na místě ale od roku 1988 stojí památník, který statečnost posádky připomíná.
Po 14. březnu následoval „Märzwirbel“
Mnichovská dohoda, v níž západní mocnosti koncem září 1938 schválily postoupení československého pohraničí Německu, výrazně usnadnila naplňování expanzivních plánů nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Okupace českých zemí z března následujícího roku byla pro hitlerovská vojska již snadnou záležitostí.
Německá vojska obsadila Ostravsko a Frýdeckomístecko již večer 14. března 1939, tedy o den dříve než zbytek Čech a Moravy. A navíc v době, kdy tehdejší prezident druhé republiky Emil Hácha teprve přijížděl vlakem do Berlína za Adolfem Hitlerem. Nacistický vůdce poté Háchovi sdělil „nezvratnou vůli“ připojit zbytek českých území k říši a v případě nesouhlasu vyhrožoval leteckým rozbombardováním Prahy.
Hácha i vláda se podvolili a 15. března byl okupován zbytek republiky a byla vyhlášena samostatná Podkarpatská Rus. Následující den byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava a osud republiky byl zpečetěn.
Operace obsazení zbytku republiky říšskoněmeckým vojskem dostala název Märzwirbel (Březnový vír). Posádky měly původně rozkaz zabránit srážkám s německými vojáky, neboť panoval názor, že nejde o okupaci, ale o přesun německé armády na Slovensko, které právě vyhlásilo samostatnost.