Posádka bývalých Czajánkových kasáren se jako jedna z mála v roce 1939 postavila na odpor německým jednotkám, které před 78 lety začaly obsazovat Československo. Těžké boje zde sváděli ještě večer před vyhlášením protektorátu.
První německé jednotky dorazily do Místku kolem 18:00. Obsadily budovu okresního úřadu a policejní stanici. Další jednotky městem projely a dojely k někdejší Czajankově textilní továrně, kde byla kasárna 3. praporu 8. slezského pěšího pluku.
Vojáci 3. praporu 8. slezského pluku v Místku se s okupací ale nesmířili a před 78 lety, 14. března 1939, se zapsali do dějin jako jedni z mála československých vojáků, kteří se postupujícím nacistickým vojákům postavili se zbraní v ruce.
Přestože mnohonásobné přesile čelili převážně nováčci, ozbrojený odpor v Místku zůstal navždy zapsán jako ojedinělý v tehdejší okleštěné Československé republice. Vojáci se bránili střelbou z pušek a lehkých kulometů, v kasárnách však bylo málo střeliva, vzdali se až po hodině bojů.
- Objekty Czajánkovy továrny, které v 19. století fungovaly jako textilní závod, byly převzaty státem a využívány jako kasárna. V březnu roku 1939 byly centrem střetu mezi tehdejší československou armádou a německými jednotkami.
- Němci 14. března 1939 ještě před vyjednáním kapitulace vstoupili do Místku. Část pluku zamířila k vojenským kasárnám, její příslušníci vyzvali obránce kasáren, aby se vzdali. Z blíže neobjasněných příčin se začalo střílet. O tom, která strana konflikt vyvolala, se dodnes vedou spory. Obraně kasáren velel kapitán Karel Pavlík, který neustoupil, ani když Němci do bojů posléze zapojili mimo jiné protitankové dělo či obrněný automobil.
- Před sedmou hodinou přišel rozkaz z kanceláře vedení praporu k zastavení palby a ke kapitulaci. Vojáci již stejně neměli v té době podle dobových záznamů čím střílet, objekt byl špatně zásoben municí. Následovalo obsazení kasáren a odzbrojení obránců německými vojáky. Obránci museli podle dobových záznamů dát všechny zbraně na hromadu na dvoře kasáren a byli v trojstupech vyvedeni k místeckému náměstí k pomníku padlých. Zde byli podle Pavla Frýdy, autora stati „Boj o Czajánkova kasárna 14. 3. 1939“, drženi asi 4 hodiny. Žádné další represálie vůči zajatcům Němci neprovedli, všichni byli propuštěni.
Wehrmacht přišel v bitvě o několik vojáků, o jejichž počtu se vedou spekulace. Čeští vojáci vyvázli pouze s několika zraněnými. Velitel obránců Karel Pavlík byl odvlečen do koncentračního tábora Mauthausen, kde v lednu 1943 zahynul.
Historik Mečislav Borák v této souvislosti připomíná boje českých vojáků na Podkarpatské Rusi, kteří bránili svá postavení proti přesile maďarské armády a poté si probíjeli cestu k hranicím Slovenska, Rumunska a Polska. Na 40 vojáků a příslušníků jednotek Stráže obrany státu podle Boráka padlo v bojích, jež zuřily až do 17. března, kdy na Pražském hradě už dávno vlála vlajka s hákovým křížem.
Kasárna, ve kterých jednotka bojovala, dnes už nestojí. Musela uvolnit prostor pro novou silnici a sídliště. Na místě ale od roku 1988 stojí památník, který statečnost posádky připomíná.
Po 14. březnu následoval „Märzwirbel“
Mnichovská dohoda, v níž západní mocnosti koncem září 1938 schválily postoupení československého pohraničí Německu, výrazně usnadnila naplňování expanzivních plánů nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Okupace českých zemí z března následujícího roku byla pro hitlerovská vojska již snadnou záležitostí.
Německá vojska obsadila Ostravsko a Frýdeckomístecko již večer 14. března 1939, tedy o den dříve než zbytek Čech a Moravy. A navíc v době, kdy tehdejší prezident druhé republiky Emil Hácha teprve přijížděl vlakem do Berlína za Adolfem Hitlerem. Nacistický vůdce poté Háchovi sdělil „nezvratnou vůli“ připojit zbytek českých území k říši a v případě nesouhlasu vyhrožoval leteckým rozbombardováním Prahy.
Hácha i vláda se podvolili a 15. března byl okupován zbytek republiky a byla vyhlášena samostatná Podkarpatská Rus. Následující den byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava a osud republiky byl zpečetěn.
Operace obsazení zbytku republiky říšskoněmeckým vojskem dostala název Märzwirbel (Březnový vír). Posádky měly původně rozkaz zabránit srážkám s německými vojáky, neboť panoval názor, že nejde o okupaci, ale o přesun německé armády na Slovensko, které právě vyhlásilo samostatnost.
