Šlapaničtí zastupitelé schválili koupi průmyslového areálu ICEC, který ohrožuje okolí velkou ekologickou zátěží a už léta slouží víceméně jen ke skladování. S majitelem se obec dohodla na částce 800 tisíc eur, tedy zhruba 21,7 milionu korun.
Šlapanice koupí zamořený areál ICEC, léta ohrožuje zdraví místních
Starostka Šlapanic na zastupitelstvu upozornila, že odkup areálu je starostí o životní prostředí a lidské zdraví. Náklady na odstranění ekologické zátěže se podle starostky Šlapanic Michaely Trněné (Čisté Šlapanice) odhadují na 120 milionů korun. Právě cena za odkup a dekontaminaci se opozici nelíbila. Chtěla totiž vyčkávat, protože majitel je pod tlakem sankcí inspekce. „Myslím, že se není čeho obávat a neměli bychom z toho vycouvat. Všichni před námi jen čekali a mohli bychom čekat dál, že areál koupíme levněji,“ řekla Trněná.
Zastupitelé také schválili vznik společnosti s ručením omezeným, která se bude o areál starat. „Potřeba je co nejdříve udělat sanaci a pak je možné diskutovat o možnostech a potřebách města, pak může vzniknout architektonická studie a postupně se může areál přebudovávat. To je věc na několik let a více volebních období,“ uvedla Trněná.
Ekologická zátěž zůstala v obci ze 30. let
Šestihektarový areál je v podstatě uprostřed města u ulice Nádražní. V roce 1872 zde vznikl cukrovar. Po 60 letech skončil a ve 30. letech minulého století v objektu začala výroba střešních lepenek, podlahových krytin a destilace dehtu a do této doby spadá vznik ekologické zátěže. Během druhé světové války údajně firma dodávala impregnační materiály německé armádě.
Po válce se v Šlapanicích nadále destiloval dehet a vyráběla dehtová lepenka. Kvůli velmi nepříznivému dopadu na životní prostředí výroba v roce 1962 skončila. Poté sloužil areál pro papírny, které skončily v 90. letech, a od roku 1998 se areál pronajímá pro skladování či drobnou výrobu.
Firma ICEC je ve stoprocentním vlastnictví nizozemské společností Abel Tasman Investment a podle informací na zastupitelstvu vydělává na pronájmu areálu dva miliony korun ročně.
Obyvatele ohrožují rakovinotvorné fenoly
Hektary půdy a spodní voda pod areálem bývalé továrny jsou zamořené fenolem, benzenem a dalšími ropnými látkami, které se navíc šíří do okolí a místním lidem už znemožnily používat vlastní studny. Kontaminovanou spodní vodu není doporučeno používat na pití, koupání ani zalévání. „Město se dřív snažilo areál ovlivňovat jako účastník různých řízení, ale ukázalo se, že to lze pořádně pouze tehdy, bude-li vlastník,“ řekla Trněná.
Obyvatelé Šlapanic na vyčištění půdy a podzemních vod čekají už léta. První etapa dekontaminace skončila v roce 2003, ministerstvo na sanaci škod poslalo 85 milionů korun. Od té doby vedli místní boj o etapu druhou. Přestože se stát zavázal město ekologické zátěže zbavit už v roce 1994, svůj slib splnil jen částečně a dokončení sanace uvízlo na mrtvém bodě. Od té doby začala obec uvažovat nad tím, že by areál koupila a vyčistila si jej sama. „Úvahy o odkupu areálu se táhly už v minulosti několika volebními obdobími,“ dodala starostka.