Ústavní soud (ÚS) se vymezil proti „nemravnému obchodu s chudobou“ a zastal se ženy, která kvůli systému nevýhodných smluv přišla o byt v Lánově na Trutnovsku. Žena si v tísni vzala půjčku a později pod nátlakem prodala lichvářům byt a celou kupní cenu jim převedla. Nemovitost navíc prodala za výrazně nižší částku. Soud v nálezu uvedl, že bylo porušeno její právo na majetek a soudní ochranu.
ÚS uvedl, že podle něj měly kupní smlouvy jediný cíl – připravit ženu o její byt za neodpovídající cenu. „Samozřejmě smlouvy musí být chráněny a dluhy se mají platit. Na druhou stranu ve férovém demokratickém státě, který je založen na zásadách spravedlnosti, není možno připustit takovýto nemravný obchod s chudobou,“ okomentovala případ soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Stěžovatelka si zažádala o úvěr u společnosti LSD Direkt ve výši jednoho a půl milionu korun. Jednatel společnosti jí to slíbil, ale pod podmínkou, že si nejdříve půjčí 400 tisíc, aby mohla splatit svůj úvěr u České spořitelny. Na účet jí ale přišlo jen 300 tisíc, zbytek padl na zprostředkování – a půjčku měla splatit do 40 dnů.
Když namítla, že za tak krátkou lhůtu není schopná částku vrátit, ujistila ji společnost, že jí do té doby poskytne požadovaný úvěr na 1,5 milionu, ze kterého pak částku splatí. To se ale nestalo a firma ženě pohrozila, že přijde o byt, kterým ručila. Nakonec ji donutila uzavřít na byt nevýhodnou kupní smlouvu a donutila ji prodat ho pod cenou. ČT se snažila kontaktovat zástupce firmy a získat jejich vyjádření, ale neúspěšně.
Ústavní soudci kolegům připomněli, co je lichva
Přestože měl byt hodnotu nejméně milion korun, žena za něj nakonec reálně dostala něco přes 300 tisíc. „Není možno schválit takový obchod, kde je člověk připraven o nemovitost za méně než polovinu ceny té nemovitosti, což se v daném případě stalo,“ doplnila soudkyně. Žena sice byt stále užívá, ale podle jejího advokáta Zdeňka Stránského žije řadu let v nejistotě. V druhé linii totiž probíhá řízení o vyklizení bytu. V bytě žijí také ženiny dcery s dětmi.
Při vyhlášení středečního nálezu nařídil Ústavní soud Okresnímu soudu v Trutnově, aby kauzu znovu projednal. Nižší soudy podle něj nepostupovaly v souladu s demokratickou spravedlností a dostatečně nezohlednily důležité okolnosti případu. Soudy v Trutnově a Hradci Králové totiž původně poukázaly na ženinu zadluženost a neuvážlivost. Prodej bytu prý byl jedinou možností, závazky by splácela jen těžko. Ústavní soudci však připomněli, že jedním ze znaků lichvy je tíseň.
Případ má také trestněprávní rovinu. Z nálezu vyplývá, že státní zástupce podal obžalobu pro podvod a lichvu na dva muže, kteří figurovali ve skupině fyzických a právnických osob na věřitelské straně.
