Vratimovští chtějí žalovat stát. Kvůli obří haldě kalů

Kaly se do Vratimova dostaly z ostravských lagun (zdroj: ČT24)

Životní prostředí Vratimova zatěžuje kolem 6000 tun kalů z lagun, které zůstaly po bývalé chemičce Ostramo. K jejich vlastnictví se žádná z firem, jež je do Vratimova navezly, ale nehlásí. Žaloba na stát by podle zastupitelů města mohla rozkrýt to, kdo je skutečným vlastníkem kalů.

„Šedá hmota je přitom nebezpečná, zapáchá a práší se z ní,“ popsala haldu redaktorka ČT Markéta Radová.

Ministerstvo životního prostředí již podle ní vyhlásilo dotační výzvu k odstranění kalů. Vratimovští jí ale nevyužijí. „Nechtějí investovat do něčeho, co nezpůsobili,“ objasnila jejich postoj Markéta Radová. 

Část kalů, která byla vytěžena v Ostravě, je na skládce poblíž Litvínova. Další byla odvezena jako palivo do Polska. Tato látka, která je podle odborníků Evropské komise složená z kyselého dehtu z rafinace ropy, uhelného prachu a oxidu vápenatého, byla českým provozovatelem koncem roku 2010 odeslána do polských Katovic.

Směs byla vyrobena s použitím kalů z ostravských lagun, jejichž sanaci z pověření státu a přes podnik Diamo prováděla firma Geosan. Ta pak výsledný výrobek distribuovala v ČR i v Polsku.

Petr Mecner k problému s ropnými kaly ve Vratimově (zdroj: ČT24)

Zbylé kaly začnou těžit na podzim

Odtěžování zbylých kalů po chemičce Ostramo v Ostravě by mohlo začít na podzim. V lednu to v Ostravě řekl Aleš Hampl, obchodní ředitel společnosti AVE CZ odpadové hospodářství, která výběrové řízení na likvidaci kalů vyhrála. Firma musí na krajském úřadě vyřídit změnu integrovaného povolení, ke schválení projektu na likvidaci kalů už pak ale chybí v podstatě jen souhlas příslušných ministerstev.

  • Odborníci ze společností MEGA Stráž pod Ralskem a Green Gas DPB z Paskova na Frýdecko-Místecku zkoušejí v ropných lagunách po chemičce Ostramo v Ostravě novou technologii, která by mohla pomoci snížit v lagunách obsah nebezpečných látek. Metoda spočívá v injektáži vápenného mléka (hydroxidu vápenatého) přímo do kyselých síranových vod (takzvaných solanek) v lagunách. Při následné reakci vzniká sádrovec, který propustné prostředí utěsňuje a tím brání uvolňování a šíření nebezpečných látek z lagun do zeminy.

Laguny jsou jednou z největších ekologických zátěží v Česku. Obyvatele v okolí obtěžují zejména zápachem. Jejich čištění provázejí problémy a termín vyčištění se stále posouvá. Vytěženo bylo už na 200 000 tun kalů, jenže se ukázalo, že v lagunách jsou další desítky tisíc tun odpadu, s nimiž se původně nepočítalo.

Odstranění těchto takzvaných nadbilančních kalů dostala letos na starost pražská společnost AVE CZ odpadové hospodářství. Podle uzavřené smlouvy má jít o 91 562 tun kalů, jejich odtěžení má stát 429 milionů korun. Pak bude nutné vyčistit i zeminu.