Schindlerova továrna je kulturní památkou

Areál bývalé továrny Oskara Schindlera v Brněnci na Svitavsku prohlásilo ministerstvo kultury památkou. Rozhodnutí zatím není pravomocné. V současnosti jsou staré tovární budovy ve špatném stavu, mnohým chybí střecha, některým i části zdí. V areálu by měl vzniknout památník holocaustu.

Že bude stará Schindlerova továrna v Brněnci kulturní památkou, ještě není stoprocentně jisté. Ministerstvo sice rozhodlo, ale zatím ještě ani není možné se proti tomu odvolat. „Zatím se nám nevrátila doručenka od jednoho účastníka, poté poběží odvolací lhůta,“ uvedla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.

Ministerstvo se navíc bude zabývat žádostí Nadačního fondu Šoa a Oskara Schindlera o „povýšení“ areálu na národní kulturní památku. „Jako důvod uvádíme, že jde o jediný stavebně dochovaný skutečný nacistický koncentrační tábor na území České republiky,“ uvedl předseda správní rady fondu Jaroslav Novák.

Nadační fond by měl továrnu získat - Novák již dříve řekl, že se s dosavadním vlastníkem domluvil na převodu za láhev piva. Spolupráci při vytváření památníku přislíbila i místní samospráva.

Obec se ostatně snažila přetvořit areál v památník již v minulém desetiletí, z plánu však sešlo kvůli nedostatku peněz. Továrnu – koncentrační tábor v Brněnci považuje Jaroslav Novák za světově nejznámější českou památku díky filmu Stevena Spielberga Schindlerův seznam.

Kromě opravených zděných budov by měly součástí památníku být také repliky dřevěných objektů, které sloužily jako ubytovny vězňů. Fond chce podobu továrny z období konce války věrně napodobit, chce proto postavit i strážní věže. Součástí má být také expozice věnovaná životu Oskara Schindlera a konkrétním osudům vybraných vězňů.

Židé v továrně vyráběli protileteckou munici

Brněnecká továrna byla pobočkou koncentračního tábora Gross Rosen, který se nacházel na území dnešního Polska v Dolním Slezsku, zhruba 60 kilometrů jihozápadně od města Vratislav.

Židé v Brněnci vyráběli protiletadlovou munici. Původně pro Schindlera pracovali v jeho krakovské továrně na smaltované výrobky. V roce 1943 byl Oskar Schindler, který původně vnímal vězně z krakovského ghetta především jako levnou pracovní sílu, svědkem likvidace ghetta a začal vězňům pomáhat.

Přesun Židů z Krakova do Brněnce, jenž tehdy nespadal pod protektorát, ale přímo pod třetí říši, proběhl v roce 1944. Nacisté se v té době už začali stahovat před přibližující se Rudou armádou. Schindler sestavil seznam židovských zaměstnanců, které prohlásil za nezbytné pro chod své továrny. Zachránil tak 1200 lidí.

V bývalé Schindlerově továrně již proběhlo to nejdůležitější – sanace ekologické zátěže, na kterou získal peníze Pardubický kraj a skončila loni v prosinci. Podívejte se, jak areál vypadal ještě v létě 2015, kdy ho zdokumentoval fotograf webu ČT24 Jan Langer:

Továrna fungovala ještě dlouho po válce. Po roce 1989 v Brněnci vyráběla textil společnost Vitka. Poté, co se dostala v roce 2004 do insolvence, koupila závod firma Bustrex a přejmenovala ho na Vitka Textiles. V roce 2011 ale skončila v konkursu i ona a výroba byla zastavena. Letos v únoru získala areál v dražbě za 3,4 milionu korun liberecká společnost Česká pozemková.