Institut, kde se rozhoduje o budoucí podobě Prahy, je bez ředitele

Pražská rada odvolala ředitele městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Petra Hlaváčka. Dočasným vedením pověřila ředitelova náměstka Ondřeje Boháče. Podle náměstkyně primátorky Petry Kolínské (SZ/Trojkoalice) skončil Hlaváček ve funkci v souvislosti s přípravou metropolitního územního plánu. Odvolaný ředitel takové zdůvodnění považuje za zarážející.

Podle náměstkyně Kolínské skončil Hlaváček poté, co odmítl odvolat Romana Kouteckého, který je ředitelem plánovací sekce a zodpovídá za přípravu nového územního plánu. Tomu Kolínská vyčítá, že má příprava metropolitního plánu zpoždění. „Ředitel Hlaváček spojil svou funkci s jeho, abych se domohla této změny, musela jsem přistoupit k jeho odvolání,“ řekla Kolínská.

Hlaváček však odmítl, že by byly s přípravou územního plánu problémy. „Nezávislá expertní skupina, kterou si samo město objednalo, přišla se závěrem, že plán je v souladu se zákonem a že by Praha měla pokračovat v jeho pořizování,“ podotkl.

Dodal, že na odvolání Romana Kouckého naléhal již Kolínské předchůdce ve funkci primátorčina náměstka Matěj Stropnický (SZ/Trojkoalice). „Vyhodnotil jsem, že důvodem požadavku nejsou pochybení při přípravě plánu, ale odlišnost Kouckého politických názorů od názorů Stropnického. Když stejný požadavek vznesla paní Kolínská, vyhodnotil jsem, že odvolání by rychlejšímu dokončení plánu rozhodně nepomohlo,“ uvedl Hlaváček.

Petra Hlaváčka sice do čela IPR dosadila až současná rada, ale fungování institutu nakonec kritizovala i primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Město nechalo v IPR udělat audit, který podle ní zjistil několik pochybení. „Čekala jsem nápravu. K té bohužel nedošlo. Je potřebné tuto společnost řídit jiným způsobem,“ řekla.

Za Petra Hlaváčka se přitom postavili zaměstnanci institutu, kteří sepsali i petici proti jeho odvolání. Krok města kritizovali i někteří odborníci na urbanismus. „Rád bych upozornil, že práce IPR za poslední roky byla kvalitativním skokem ve srovnání s předchozími přístupy města ke svému rozvoji,“ zdůraznil vedoucí ústavu urbanismu Fakulty architektury ČVUT Jan Jehlík. Hlaváčka podpořil také architekt Jakub Cigler. „Problémy nelze již dále odkládat rozbíjením institucí ani odvoláváním ředitelů. Je pro mne velkou otázkou, co za cíl má odvolání Petra Hlaváčka vyřešit,“ poznamenal.

V IPR přeměnil bývalý Útvar rozvoje primátor Tomáš Hudeček, institut dostal za úkol připravit nový územní plán a plánovat rozvoj města. IPR se profiluje jako odborné pracoviště se zaměřením na výzkumnou činnost v oblasti architektury, urbanismu, rozvoje, tvorby a správy města. Připravuje tak například rekonstrukci Malostranského náměstí. Architekt Petr Hlaváček do jeho čela nastoupil v únoru 2015, dříve byl proděkanem Fakulty architektury ČVUT. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 3 hhodinami

Policie kvůli pádu lanovky na Ještěd navrhla obžalovat tři lidi a firmu

Policie ukončila vyšetřování pádu lanovky na Ještěd. Navrhla obžalovat tři lidi a jednu právnickou osobu z přečinu obecného ohrožení z nedbalosti, řekl náměstek okresní státní zástupkyně Kamil Látr. Všem obviněným hrozí trest od tří do deseti let vězení. Tragická nehoda se na visuté lanovce v Liberci stala v říjnu 2021, při pádu jedné z kabin zemřel průvodčí.
11:07Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Požárů elektrokol a elektrokoloběžek přibývá. Pozor na chyby spojené s nabíjením

Počet požárů elektrokol a elektrokoloběžek v Česku roste. Zatímco ještě v roce 2019 hasiči řešili jen tři případy, loni už jich bylo 125. Nejčastější příčinou bývá technická závada spojená s elektrickým zkratem, často při nabíjení.
před 8 hhodinami

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Na trati Plzeň–Klatovy začala výluka. Aplikace hlásí chyby při nákupu jízdenek

Na železniční trati mezi Plzní a Klatovy začala téměř čtyřměsíční výluka související se stavbou obchvatu Přeštic. Řadu spojů v celé délce nahradily autobusy. Cestující se však musí připravit na drobné komplikace. Dopravce například přemístil některé zastávky, což způsobilo chyby v mobilní aplikaci pro nákup jízdenek.
před 20 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánovčera v 14:17

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
včera v 06:30

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026
Načítání...