Rybníky využívané v minulém století sovětskou armádou řeší jako černou stavbu v Krnově. Místní rybáři, kteří se o ně už čtvrt století starají, je chtějí odkoupit od města. Úředníkům ale vadí, že vodní díla nejsou zapsána do katastru nemovitostí.
Město jako jejich majitel chce nejprve zjistit, v jakém stavu vlastně oba rybníky jsou a nechat je zaměřit. Pak se teprve rozhodne, jaký bude jejich další osud. Může se také stát, že je Krnov využije jako součást protipovodňových opatření. V lokalitě, kde se nacházejí, byl totiž dříve navržen takzvaný suchý poldr.
„Rybáři mají tyto plochy pronajaté už čtvrt století. Je férové jim je prodat,“ domnívá se na druhou stranu krnovský místostarosta Michal Brunclík.
Rybníky jsou však ve špatném stavu. Rybáři je už několikrát na vlastní náklady opravovali, výrazně je poškodily také povodně. Dnes je potřeba opravit na jednom z rybníků boční hráz. „Stačí když do ní udělá díru nějaká myš a už to teče,“ sdělil za Český rybářský svaz Bohumil Ramach.
Sovětská armáda začala využívat areál krnovských kasáren 15. října roku 1968. „Byl zde umístěn 77. gardový pluk, který spadal pod 31. tankovou divizi Bruntál,“ zjistil historik Alexandr Michl-Bernard.
První krnovské rybníky vznikaly už v 16. století. Jsou zakresleny i na starších mapách bývalého Krnovského knížectví. Například v roce 1946 posloužily jako přistávací plocha při tehdejším krnovském leteckém dni, píše v publikaci Klíč k domovu Vladimír Blucha.
- Bývalé areály sovětské armády v Moravskoslezském kraji dnes už žijí zcela novým životem. Pětadvacet let od podepsání dohody mezi vládou ČSSR a SSSR o odsunu sovětských vojsk se lidé začínají více zajímat nejen o osud rybníků, ale také o stav mnohých budov a areálů.
- Například areál vojenského vězení v Krnově na Bruntálsku by pamětníci už nepoznali – šlo k zemi. V krnovském vojenském areálu po odsunu vojáků a techniky zůstalo v Albrechtické ulici 12 budov. Některé, například tu, která sloužila jako věznice, čekala demolice. Další našly nové využití. „Původně se uvažovalo o školském městečku. Městská rada myšlenku podporovala. Nakonec se však v roce 1992 umístění vysoké školy nebo fakulty neuskutečnilo,“ řekla mluvčí radnice Dita Círová.
- Už v roce 1993 našla využití nejnovější budova kasáren. Umístěn tam byl finanční úřad, pojišťovna, celní úřad, ordinace soukromého lékaře, opravna obuvi, sklad textilu, prodejna levných oděvů. V bývalém kulturním domě sovětské posádky zase vznikla prodejna potravin. Později v další budově vznikl penzion. Jiná budova začala sloužit k bydlení.
- „Dnes se využívají k bytovým účelům, podnikání a komerčním službám, jako jsou prodejny, restaurace nebo fitness centrum,“ vyjmenovala Círová. Ještě v roce 2008 město nechalo srovnat se zemí a upravit plochu s garážemi. „Nyní disponujeme pozemky o rozloze 2,5 hektaru, které nabízíme k výstavbě bytových domů,“ řekla.
