Praha má na 10 let jasno. Svoz odpadu za 13 miliard zajistí Pražské služby a AVE CZ

Svoz odpadu v Praze bude příštích deset let zajišťovat konsorcium Pražské odpady 2016–2025, které tvoří Pražské služby (PSAS) a svozová firma AVE CZ podnikatele Daniela Křetínského. Město za služby ročně zaplatí 1,196 miliardy. Firmy uspěly v tendru, který město vypsalo začátkem roku.

Svoz odpadu nyní v Praze zajišťují PSAS a AVE, která má ještě své subdodavatele. Smlouva jim končí na konci června. Konsorcium má odpad svážet od 1. července. Pokud by se ale některý z neúspěšných uchazečů odvolal, mohou nastat problémy. Ve čtvrtek teprve začala běžet čtrnáctidenní lhůta na podání námitek.

Do tendru se přihlásila, kromě vítězného konsorcia, rovněž firma FCC. Podle radní Jany Plamínkové (STAN/Trojkoalice) prý ale společnost nechce proti výsledku soutěže podávat stížnost k antimonopolnímu úřadu ani se jinak odvolávat.

Snaha ovládnout Pražské služby Praze nevyšla

Praha má se svozem odpadu dlouhodobé problémy. Smlouva s Pražskými službami skončila před několika lety a město od té doby miliardové smlouvy opakovaně bez soutěže prodloužilo. Za podobný postup při zadávání zakázek přitom deset bývalých radních čelí obžalobě v kauze Opencard

Radní proto na konci roku 2014 začali s přípravou desetiletého tendru za 12,8 miliardy korun bez DPH. Spolupráci se současnými dodavateli pak kvůli přípravě tendru postupně prodlužovali až do poloviny tohoto roku.

K tomu, aby si mohla Praha sama svážet odpad, potřebuje ovládat firmu celou. Praha proto několik let usilovala o akvizici. Pětinu akcií totiž vlastnila kyperská společnost Northward Holdings Limited (NHL). Ta svůj podíl v roce 2014 Praze odmítla prodat. O týden později ale akcie prodala holdingu EP Industries Daniela Křetínského, který podíl získal prostřednictvím své odpadové firmy AVE CZ.

obrázek
Zdroj: ČT24

AVE CZ následně usilovala především o ovládnutí malešické spalovny. Podle neveřejného materiálu, který rada už dříve neschválila, měla za převod svého podílu v PSAS na město spalovnu spravovat a v budoucnu v ní získat podíl.

Město na to ale nechtělo přistoupit. Radní Plamínková už dříve uvedla, že by se tím Praha připravila o kontrolu nad strategickým podnikem, jakým spalovna je. Firma podnikatele Křetínského chtěla ovládnout i Pražské služby. Praze nabízela 4,1 miliardy. Město ale i tento podíl prodat odmítlo.

Zda ve snaze ovládnout celé Pražské služby budou radní pokračovat, není rozhodnuto. „Vzhledem k tomu, že máme vysoutěženo, tak osobně si myslím, že tato politická reprezentace se tím zabývat nebude. Je to ale můj soukromý názor,“ dodala Plamínková.

  • 23. 6. 2016 – Zakázku na desetiletý svoz odpadu v Praze získalo konsorcium Pražské odpady 2016–2025, které tvoří Pražské služby (PSAS) a svozová firma AVE CZ.
  • 19. 1. 2016 – Pražská rada po řadě neshod schválila vyhlášení 13miliardového tendru na svoz odpadu pro roky 2016–2025.
  • 27. 1. 2015 – Pražští radní odsouhlasili prodloužení smluv na svoz odpadu do poloviny roku 2016. Firmě Pražské služby a AVE CZ město za služby mělo zaplatit 1,6 miliardy korun bez DPH.
  • 23. 1. 2015 – Pražská koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL, STAN) se kvůli hlasování o tendru na svoz odpadu nakonec nerozpadla. Náměstek primátorky Matěj Stropnický (SZ) předtím nepodpořil koaliční návrh na vypsání tendru na deset let za skoro 13 miliard korun.
  • 29. 11. 2011 – Městští radní zrušili tendr na desetileté nakládání s komunálním odpadem, který Praha vypsala v červenci 2011.
  • Soutěž z roku 2011 po svém vypsání sklidila mnoho kritiky, vítěz tendru měl získat 13,2 miliardy korun – podle odpůrců zakázky to bylo příliš mnoho. Uchazečům o zakázku však předpokládaných 13 miliard nestačilo, ukázalo se, že nejnižší nabídka byla o tři miliardy vyšší. Proto výběrová komise všechny uchazeče vyřadila. 
  • Mezi největší kritiky zakázky patřila v roce 2011 TOP 09 – v době jejího vypsání ještě byla opoziční stranou v pražském zastupitelstvu. V listopadu 2011 ale zástupci TOP 09 vstoupili do koalice s ODS, když skončila předchozí spolupráce ODS a ČSSD. 
  • Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) označil v roce 2011 tendr za jednu z možných příčin rozpadu koalice ODS a ČSSD. Odpady měl tehdy v gesci první náměstek primátora Karel Březina (ČSSD).
  • O miliardovou zakázku se v roce 2011 ucházela tři konsorcia služeb. Nejlevnější nabídku za 16,4 miliardy korun podalo Sdružení Čistá Praha, ve kterém figurovaly Pražská odpadová, Pražské služby a AVE CZ. Sdružení A.S.A. – svoz Praha chtělo za své služby 16,8 miliardy korun a Sdružení Marius Pedersen Group 16,9 miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Poslanec Doksanský rezignoval na místo ve školské komisi Hradce Králové

Opoziční zastupitel Hradce Králové a poslanec Denis Doksanský (ANO) v pondělí rezignoval na místo v komisi městské rady pro výchovu a vzdělávání. Městská rada měla v úterý odpoledne projednat Doksanského odvolání z komise, a to kvůli jeho působení ve Střední škole Sion High School. Na uvolněné místo v komisi pro výchovu a vzdělávání pak rada města na návrh ANO jmenovala středoškolského učitele Filipa Diviše.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ministerstvo prověří postup soudu v Ostravě kvůli obtěžování zaměstnankyň

Ministerstvo spravedlnosti prověřuje postup vedení Krajského soudu v Ostravě v souvislosti s případem tamního soudce, na jehož nevhodné chování si stěžovaly jeho spolupracovnice. Podle serveru Seznam Zprávy měl šéf soudu Petr Novák informace o možném sexuálním obtěžování od loňského podzimu, trestní oznámení ale podal na konci ledna.
před 16 hhodinami

Policie prověřuje možné ublížení na zdraví u stovek lidí kvůli defibrilátorům ve FN Olomouc

Kriminalisté zahájili trestní řízení kvůli podezření z těžkého ublížení na zdraví kvůli implantacím defibrilátorů ve Fakultní nemocnici Olomouc, které nebyly potřebné nebo doporučené. Týká se to několika set pacientů, sdělil policejní mluvčí Libor Hejtman. V této souvislosti zatím nebyl nikdo obviněn, uvedla policie na webu. Nemocnice v úterý opětovně odmítla, že by defibrilátory mohly pacientům ublížit. Policie podle ní nepřesně používá lékařské pojmy.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

V Pardubicích vzniká petice proti likvidaci holubů plynem

Lidé v Pardubicích podepisují petici za humánní regulaci městských holubů. Nelíbí se jim postup založený na odchytu ptáků do klecí a usmrcování oxidem uhličitým. Město takto ročně zlikviduje až tisíc holubů. Signatáři petice požadují systém holubníků a výměny vajec, což považují za šetrnější způsob. Magistrát stávající metodu obhajuje efektivností i souladem s legislativou, změně se ale nebrání.
před 19 hhodinami

Výběr dodavatele na stavbu další části metra D byl v pořádku, uvedl úřad

Výběr dodavatele v zakázce na stavbu části pražského metra D mezi stanicemi Olbrachtova a Nové Dvory byl v pořádku, rozhodl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Výběr sdružení firem vedených společností Subterra napadla u ÚOHS firma Strabag. Rozhodnutí zatím není pravomocné, lze proti němu podat rozklad k předsedovi úřadu Petru Mlsnovi.
před 22 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
včera v 08:00

Ústecký kraj schválil vymezení ploch pro těžbu lithia v Krušných horách

Zastupitelé Ústeckého kraje v pondělí napodruhé schválili vymezení koridoru pro těžbu lithia v Krušných horách. Zpracovatelský závod má být v Prunéřově na Chomutovsku. Místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani řekl, že těžba a zpracování nerostné suroviny, která se využívá při výrobě baterií, patří s výší investice 42 miliard korun mezi největší transformační projekty v Ústeckém kraji. Rozhodnutí zastupitelů je klíčové pro další rozhodování investora o realizaci, zdůraznil Cyrani.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Města investují do obecních bytů, stále jich ale chybí až statisíce

Města a obce zpravidla v posledních letech staví nájemní byty. Někde tak samosprávy lákají určité profese, jinde má výstavba či rekonstrukce řešit bytovou nouzi či pomoci mladým rodinám nebo seniorům. Podle Mikoláše Opletala z Platformy pro sociální bydlení stále chybí statisíce obecních bytů. Ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly, mnoho domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet.
9. 2. 2026
Načítání...