Brno – Po čtrnácti letech se na zpustlý brněnský stadion Za Lužánkami vrátil fotbal. Fotbalista a brněnský patriot Petr Švancara se tam rozloučil s kariérou. Na exhibiční zápas však dorazilo o deset tisíc lidí víc, než je kapacita stadionu. Zchátralý areál je od roku 2001 zavřený, stavbu nového stadionu za dvě miliardy korun zatím žádné politické vedení města neuskutečnilo. Aby se fotbal vrátil Za Lužánky natrvalo, žádá i petice, kterou už na internetu podepsalo téměř pět tisíc lidí.
Co se městu za 14 let nepovedlo, zvládl fotbalista Petr Švancara za několik měsíců. Podpořen tisícovkou dobrovolníků změnil zarostlý a zchátralý stadion Za Lužánkami v místo, kde v sobotu odehrál exhibiční zápas a rozloučil se s kariérou. Na tribunách, kde ještě před rokem rostly keře, tak usedlo 25 tisíc lidí. Na ploše, kde se proháněli bažanti, znovu běhali hráči.
Petr Švancara nabídl fotbalovým fanouškům z Brna impuls udělat to, po čem toužili už léta. Bez nároku na odměnu odpracovali dobrovolníci na třiceti brigádách jedenáct tisíc hodin. Statik posvětil, na kterých tribunách mohou stát diváci, mulčovací stroje připravily terén pro trávník. A fanoušci Zbrojovky přichystali speciální choreo a dárek pro „svého“ Petra Švancaru.
Jak dál?
Brněnská FC Zbrojovka prožila Za Lužánkami svá nejlepší léta. V roce 2001 ale zchátralý areál přestal vyhovovat potřebám prvoligového fotbalu, klub se proto přestěhoval na stadion do Králova Pole a hřiště Za Lužánkami zůstalo ladem. Ještě horší osud než fotbalový stadion potkal sousední halu pro zimní sporty. Ta už je dnes srovnaná se zemí. I když snahy vrátit do opuštěných sportovních areálů život deklaruje snad každé vedení města, naplnit sliby se zatím nedaří.
Jaká byla přání politiků?
2003 – Město chce zrekonstruovat starý fotbalový stadion Za Lužánkami. Nákladem 900 milionů korun vy měl na místě zchátralého stadionu vyrůst moderní fotbalový stánek s hledištěm pro třicet tisíc sedících diváků. To tvrdil brněnský primátor Petr Duchoň (ODS) s tím, že dokončení nového stadionu je plánováno na konec roku 2010.
2004 – Radnice vyčlenila 8 milionů korun na zpracování studie, která měla zajistit, aby stadion splňoval nejpřísnější mezinárodní kritéria. Dokončení stadionu je plánováno na rok 2006.
2006 – Brno chce zbořit stadion a hokejovou halu za Lužánkami. Stavba haly by mohla začít už na konci roku 2007, neskrýval optimismus další z brněnských primátorů Roman Onderka (ČSSD).
2007 – Brněnský magistrát začne připravovat dokumenty potřebné ke stavbě nového stadionu. Nová aréna by podle primátora Romana Onderky měla stát v roce 2011.
2009 – Brněnským fanouškům dochází trpělivost. 3. května jich asi 350 pochodovalo městem se sloganem „Chceme zpátky za Lužánky“.
2010 – Po volbách se záměr na vybudování sportovních stadionů dostal do koaliční smlouvy. Tentokrát si ale nikdo netroufá odhadnout, kdy by mohly stadiony znovu stát.
Příprava Švancarovy exhibice ale zmobilizovala fanoušky natolik, že se rozhodli zatlačit na politiky, aby situaci Za Lužánkami vyřešili. Od poloviny června mezi lidmi koluje petice za výstavbu nového fotbalového stadionu, která na internetu zatím sesbírala téměř pět tisíc podpisů. Mezi prvními se podepsal primátor Petr Vokřál (ANO), v koaliční smlouvě totiž má řešení situace Za Lužánkami i současné vedení města.
Magistrát už začal s právními analýzami a předprojektovými přípravami. „Pokud by šlo všechno dobře, tak bychom mohli v příštím roce dospět k rozhodnutí, jak budeme stavbu financovat, kdo nám bude ekonomicky pomáhat a jak budeme stadion provozovat. Potom by do dvou let mohl nový stadion stát,“ věří Vokřál. Tvrdí, že se finance na stavbu stadionu sehnat dají. „Problém Brna v dnešní době je takový, že pokud bychom měli i miliardu, tak ji nemáme za co utratit. Žádné projekty totiž nejsou připraveny,“ posteskl si primátor, kterého prý překvapilo, že se objevilo hodně potenciálních partnerů ochotných převzít finanční zátěž. Ta není malá – odhadované náklady na stavbu stadionu jsou dvě miliardy korun.
Cena nového fotbalového stadionu bude záležet na kapacitě hlediště. Zvažují se varianty od 15 až do 30 tisíc diváků. Varianta stadionu pro zhruba 22 tisíc lidí by odhadem vyšla na 1,7 až do 2,5 miliardy korun.
„Nic ale není zadarmo. Jednalo by se na obchodní bázi. Hlásí se mezinárodní společnosti rozličného typu z Německa, Velké Británie, Francie. Na různých bázích staví sportovní infrastrukturu tohoto typu. Jejich velkou výhodou je, že organizují i kulturní a společenské akce a dokážou naplnit stadion i mimo fotbalové zápasy,“ dodal Vokřál.
Renovaci fotbalového stadionu Za Lužánkami pro město už v roce 2008 navrhli architekti Petr Hrůša a Vít Zenkl.
Na úpadku se podepsalo střídání majitelů
Fotbalový stadion Za Lužánkami patřil soukromému majiteli Lubomíru Hrstkovi. Na jeho společnost byl v roce 2001 vyhlášen konkurz a stadion pak měnil majitele. Město Brno ho koupilo za necelých 18 milionů korun od provozovatele taxislužby Kamila Pochylého. Ten ho přitom jen o rok dříve koupil v dražbě za 11,5 milionu korun. Brno tehdy bylo ochotno dát za opuštěný stadion nejvýše 5 milionů korun. O rok později zaplatilo téměř čtyřnásobek.
Stadion Za Lužánkami
1949-1953 – stavba stadionu
60.-70. léta – postavena nová tribuna, stadion se s kapacitou 50 000 diváků stal největším v republice
1978 – nejslavnější kapitola stadionu – mužstvo Zbrojovky Brno Za Lužánkami získalo mistrovský titul
2001 – stadion přestal vyhovovat požadavkům 1. ligy
2004 – město stadion kupuje za 17,5 milionu korun
Od vzniku samostatné ligy v Česku byla třicetkrát překročena hranice dvaceti tisíc diváků na zápase, z čehož dvaadvacetkrát se tak stalo v Brně. Prvními 17 nejvyššími návštěvami se stále pyšní starý brněnský stadion Za Lužánkami.
Zdroj: FC Zbrojovka
