Správce nyní čeká údržba, při níž musí potrubí i pitné stojánky zbavit usazenin z minerální vody. Probíhá každoročně v lednu, kdy je v lázních nejméně návštěvníků. Nynější odstávku radnice spojí také s odborným průzkumem. Kvůli agresivnímu prostředí se totiž železná konstrukce kolonády rozpadá, skleněné stěny jsou popraskané a podzemí už muselo být vyztužené podpěrami.
Podle statika Petra Hampla už část objektu odpovídá havarijnímu stavu a hrozí zřícení. Podle primátora Petra Kulhánka je konstrukce zajištěna, ale klidní být radní nemohou. Rekonstrukci si zřejmě vyžádá celá stropní konstrukce. O způsobu opravy celé stavby chtějí karlovarští radní rozhodnout na konci ledna.
Události: Otočit kohoutem a karlovarské Vřídlo usnulo
Vstup návštěvníků do části kolonády už je nějakou dobu omezen. Ve městě se také rozvířila debata, jestli kolonádu nahradit novou, nebo jí vrátit podobu, jakou jí dali architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer na konci 70. let 19. století. Podle Kulhánka má každá podoba kolonády své příznivce a odpůrce. Protože životnost funkcionalistické kolonády je ještě asi 20 let, není podle něj otázka nahrazení úplně aktuální. Navíc náklady na novou stavbu se odhadují na více než 150 milionů korun.