Památku první studentské oběti nacistického útisku Jana Opletala si u hrobu připomněli v den 17. Listopadu v Nákle na Olomoucku, kde se narodil. Zemřel 11. listopadu 1939 na následky střelného zranění z protinacistické demonstrace. V souvislosti s jeho pohřbem a následnými demonstracemi studentů byly v tehdejším protektorátu uzavřeny vysoké školy. „Jan Opletal byl velká osobnost, ve své době bojoval za práva lidí. Byl odhodlaným člověkem. Myslím si, že takových lidí je v každé době potřeba a je potřeba si je připomínat,“ zmínil Marek Ošťádal, starosta obce Náklo, kde se Jan Opletal narodil.
V každé době je třeba připomínat odhodlané bojovníky, vzpomínali na Jana Opletala
Pohřbu Jana Opletala se 15. listopadu 1939 zúčastnily tisíce studentů. Setkání přerostlo v protinacistickou demonstraci. Za dva dny přišla reakce – zavření vysokých škol a poprava 9 studentů. Další stovky mladých skončily v koncentračním táboře. K připomínce těchto událostí byl 17. listopad vyhlášen jako Mezinárodní den studentů.
Jan Opletal ale nebyl jediný, kdo byl na demonstraci v roce 1939 zraněn. Akce se stala osudnou pekařskému učni Václavu Sedláčkovi, který byl střelen do hrudníku v Žitné ulici a zemřel zřejmě do pěti minut. Pohřeb úplně první oběti okupace proběhl v naprosté tichosti. Historie na něj prakticky zapomněla – jeho hrob byl v 60. letech zrušen.
Janu Opletalovi střela poranila břicho. Dostal se na chirurgii na Karlově náměstí, kde podstoupil třičtvrtěhodinovou operaci. Zdařila se, moc nechybělo a poraněný student medicíny mohl přežít. Do rány se ale dostala sepse a Jan Opletal 11. listopadu zemřel.
Pohřeb 17. listopadu přerostl v otevřenou protinacistickou manifestaci, po které okupační režim uzavřel všechny vysoké školy – 1200 studentů odvezli do koncentračních táborů, 9 jich popravili v pražské Ruzyni. A právě jejich památku mělo o 50 let později připomenout pietní shromáždění na pražském Albertově, které se proměnilo v protikomunistickou demonstraci.