Po třech letech stavebních prací skončila rekonstrukce hrobky Lichtenštejnů ve Vranově u Brna. Práce přišly na zhruba 54 milionů korun, zaplatilo je Lichtenštejnsko. Na místo posledního odpočinku zhruba padesátky členů knížecího rodu se ve středu přijel podívat i lichtenštejnský kníže Hans Adam II.
Hrobka Lichtenštejnů září novotou. Opravu zaplatila knížecí rodina
Události: Kníže von Lichtenstein osobně ve Vranově (zdroj: ČT24)
Ještě v roce 2010 do lichtenštejnské hrobky ve Vranově u Brna zatékalo. Odvzdušňovací kanálky byly ucpané, vlhkost tak poškodila řadu sarkofágů, v nichž jsou pohřbeni členové knížecí rodiny. „Špatný stav hrobky měl přímý vliv nejen na zhoršující se stav sarkofágů, ale také ostatků v nich uložených,“ uvedl ředitel brněnského památkového ústavu Zdeněk Vácha.
GALERIE
Hrobka rodu Lichtenštejnů prošla rekonstrukcí
„Když jsme sem poprvé přijeli - myslím, že to bylo v 60. letech - pomysleli jsme si, že oprava bude nezbytná,“ vzpomínal kníže Hans Adam II. Nakonec se čekalo další desítky let.
Bez komentáře: Kníže Hans Adam II. navštívil rodinnou hrobku (zdroj: ČT24)
Hrobku vlastní český stát, práce za 54 milionů korun ale hradilo Lichtenštenjsko. V roce 2012 se tak mohli stavbaři konečně pustit do práce. Po třech letech byla zrekonstruovaná hrobka ve středu znovu vysvěcena. Na mši osobně přijel i lichtenštejnský kníže. Do hrobky se v budoucnu podívá i veřejnost. Otevřena bude ale jen jednou ročně, a to 1. listopadu.
Věčný spánek v cizině
Hrobka Lichtenštejnů ve Vranově je skutečnou evropskou raritou – jde o jedinou hrobku, kde se pohřbívaly celé generace vládnoucí dynastie mimo své výsostné území. Hrobku nechal ve vranovském klášteře vystavět kníže Maximilián, pohřbívat se v ní začalo počátkem 17. století. Posledním pohřbeným byl v roce 1938 kníže František I.
Rekonstrukce lichtenštejnské hrobky je jedním z prvních velkých projektů spojujících Lichtenštejny s Českou republikou. Lichtenštejnsko jako jediné na světě odmítalo kvůli majetkovým sporům uznat Českou republiku jako stát a navázat s ní diplomatické styky. Spory se podařilo urovnat až v roce 2009.
Rod Lichtenštejnů vlastnil před druhou světovou válkou především na Moravě rozsáhlé majetky, včetně známého Lednicko-valtického areálu. Majetky rodiny později zabavil stát. O tom, nakolik byl tento krok zákonný, se bude teprve jednat. Lichtenštejnové dosud oficiálně o vrácení majetků v Česku nepožádali.
„Nikdy jsem se nevzdal naděje, že jednou bude možné dostat majetek zpět. Taky jsem řekl českým úřadům, že tu můžu hodně investovat,“ řekl v rozhovoru pro Českou televizi kníže Hans Adam II.
Majetek rodina pozbyla na základě Benešových dekretů, po vydání nařízení přišli Lichtenštejnové o 80 až 90 procent majetku. Nehlásili se k německé národnosti a podle mnohých historiků jsou důkazy o spolupráci rodiny s nacistickým režimem sporné.